Všichni ji milovali, protože byla „normální“ aneb Záhadný talent nesmrtelné vědmy Heleny. Tajnosti slavných
05.01.2024
Foto: Se svolením Filmové studio Barrandov
Popisek: Helena Růžičková se Zdeňkem Srstkou v komedii režiséra Petra Schulhoffa Příště budeme chytřejší, staroušku!
VIDEO Hubatá a upřímná ženská s pořádnou porcí kil navíc, která ani pro pár facek leckdy nešla daleko, s tou se snadno dokázal kdekdo ztotožnit. A pokud snad ne, přinejmenším zaujala smyslem pro humor. Navíc dostala do vínku neobvyklý dar, který ale „šetřila“ jen pro nejbližší přátele.
Zářila, i když jejím hrdinkám právě teklo do bot, a stejně rázně a odhodlaně se dokázala rvát i v soukromí s trablemi, které jí osud naložil. S mimořádnou dávkou energie a humoru, kterým často i sama vylepšovala scénář. Skvělá herečka a komička se stala prototypem rázné české „obyčejné“ ženské, kterou milovali diváci, kolegové i režiséři. Překvapivě svižná, s půvabnými rysy, jež dlouhá léta neztrácela i díky nadváze, která se stala součástí její osobnosti. Na obrazovku se pravidelně vrací v nesmrtelných komediích, takže si nejspíš málokdo uvědomil, že nás jedinečná Helena Růžičková navždy opustila už před dvaceti lety. „Helena se stala členem každé české rodiny a symbolem češství, a to v dobrém slova smyslu,“ prohlásil o ní režisér Zdeněk Troška.
Všichni dobří rodáci:
Předpověď afrického šamana
Světlo světa spatřila se v Praze 13. června 1936 ve 13 hodin a 35 minut jako Helena Málková a datum svého narození měla moc ráda. Když sečtete čísla, dají dvojku stejně jako datum jejího úmrtí, 4. ledna 2004. „Nic není náhoda, náhoda neexistuje. Všechno, co se děje, má nějaký důvod,“ říkávala jedinečná a nepřehlédnutelná žena, kterou zajímaly i věci mezi nebem a zemí. Za své mnohdy až nadpřirozené schopnosti prý vděčila srbochorvatské matce Dragice. Otec, bývalý legionář, měl zase jiný obrovský talent, domluvil se prý dvaadvaceti jazyky a nějaký čas působil i v Africe. Tam se seznámil s místním šamanem, který mu nabídl, že mu podle data narození prozradí, co z jeho potomka vyroste. A proroctví znělo – umělkyně. A tak začal Helenku na budoucnost připravovat. Do baletu začala chodit už ve třech letech, přihlásil ji na plavání a hodiny klavíru.
První role i cigareta
Nejvíc ji okouzlil cirkus. V sedmi letech žebrala v kostýmu a s kloboukem v rukách peníze na podporu klaunů, za což dostala od maminky výprask. Dvakrát dokonce k cirkusu utekla, jednou ji našli až v Poděbradech. Rodiče se k ní odmalička chovali jako k partnerovi, takže jí dokonce nezakazovali ani cigarety. Tu první si zapálila už ve čtyřech letech. A kromě ní tehdy získala i další životní zkušenost, poprvé hostovala jako žačka soukromé baletní školy Heleny Štěpánkové v baletu Národního divadla. O rok později stanula poprvé před kamerou jako jedno z dětí Kudrnovic rodiny ve filmovém zpracování Babičky Boženy Němcové, které natočil režisér František Čáp. Snila o medicíně, kvůli otcově legionářské minulosti na ni ale musela po roce 1948 zapomenout. A tak odmaturovala na Vyšší zdravotnické škole na pražském Alšově nábřeží, stala se zubní laborantkou a touto profesí se také krátce i živila.
Ecce Homo Homolka:
K filmu jedině s Jirkou
Snu o divadle se odmítala vzdát, přestože u přijímaček na DAMU dvakrát neuspěla. Začínala jako choreografka v mladoboleslavském divadle, pak působila jako jevištní technička v Příbrami. V roce 1955 si vzala herce a pomocného režiséra Jiřího Růžičku staršího, za svědka jí tehdy šla kamarádka Jiřina Bohdalová. V roce 1967 hostovala v Činoherním klubu, v letech 1971 až 1973 byla členkou Divadla Na zábradlí. Hostovala na Malé scéně, vystupovala v různých estrádách a později pořádala se synem Jiřím vlastní zájezdová představení. Nejdůležitější pro její kariéru ale bylo, že ji manžel přivedl v polovině padesátých let k filmu. Začínala malými „štěky“, rychle ale na sebe upozornila. Využívala svůj temperament, postavu, spontánnost a výřečnost, a navzdory pozdější vysoké nadváze (jednu dobu vážila dokonce 250 kilogramů) zůstala díky baletním začátkům čilá, pohyblivá a mrštná. Často spolupracovala s rozhlasem i dabingem a v její filmografii najdeme více než dvě stovky filmových, televizních i seriálových postav.
Spolehlivá vědma
Už od dětství dokázala velmi spolehlivě předpovídat události, například v necelých devíti letech bombardování Prahy. Byla ale také velmi dobrou vykladačkou karet, věštila z kávové sedliny a čajových lístků a uměla číst z ruky. V roce 1968 její schopnosti naplno využil režisér Vojtěch Jasný, když plánoval obsazení slavného filmu Všichni dobří rodáci. Dal na Heleniny názory, k nimž došla na základě numerologie, astrologie i své předtuchy. Dokázala uklidnit i Zdeňka Trošku, když už to v roce 1989 vypadalo, že kvůli nepřízni počasí druhý díl své slavné trilogie Slunce seno… snad ani nedotočí. Řekla mu přesné datum poslední klapky a nakonec vše dopadlo přesně podle jejích slov. Františka Ringo Čecha zase varovala před emigrací, řekla mu, že by v cizině neuspěl.
Alfons Karásek v lázních:
Helenina varování
Některé kolegy se dokonce pokusila před katastrofou zachránit. Například zpěvačku Naďu Urbánkovou varovala před cestou z natáčení, jenže ji neposlechla a skončila s autem v příkopu. Jiřímu Hrzánovi věštila z ruky i podle čísel, že už mu moc času nezbývá. Krátce nato se zabil, když šplhal po hromosvodu za jednou ze svých vyhlédnutých krásek. Martě Vančurové zase předpověděla zákeřnou nemoc. Svým přátelům ale nenadělovala jen špatné zprávy. Například Haně Zagorové předpověděla, že se provdá za cizince, který bude také zpívat, a jen o pár dnů později se seznámila s operním pěvcem Štefanem Margitou. Zpěvačce Yvettě Blanarovičové zase prozradila, že bude mít syna, ještě když byla nezadaná.
Na její slova došlo
Po roce 1989 se začala věnovat i charitě a psala knihy, především kuchařky. Dveře jejího bytu se netrhly, protože k ní proudily davy s žádostí o věštbu z karet a numerologické výklady. A mnozí přiznávají, že se téměř všechny její předpovědi vyplnily. Předpověděla i útok na newyorská „dvojčata“ či povodně v roce 2002. Spousta kolegů si zvykla za ní chodit, když stáli před nějakým důležitým životním rozhodnutím, takže věštila lásky a svatby, děti, úspěchy i neúspěchy, varovala před nehodami či nemocemi. Zabývala se i výklady snů a své pojetí shrnula v knize Věštírna Heleny Růžičkové. Vedle západoevropské interpretace v ní najdeme i čínský, indický, keltský nebo egyptský horoskop, základy židovské kabaly, frenologii, numerologii nebo věštění z hexagramů. Prostě zpracovala návod, jak proniknout do základů některých ezoterických disciplín.
Vlak dětství a naděje:
Statečná bojovnice
Do diváckého povědomí se zapsala už v šedesátých letech jako svérázná snacha Heduš ve filmové sérii o rodině Homolkových, opravdu ji ale divíci začali bezmezně milovat jako Škopkovou díky trilogii režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno… A obrovské sympatie pak získala svým nebojácným a optimistickým bojem s rakovinou, který popsala v několika knížkách a v roce 2005 jí vynesl 82. místo v anketě Největší Čech. To už se ale nedozvěděla. Svou urputnost totiž začala postupně ztrácet, poté co v roce 1999 ztratila jediného syna a o čtyři roky ji navždy opustil manžel. Zemřela 4. ledna 2004 v plzeňské nemocnici na selhání ledvin.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, obec Slatina, Český rozhlas, Helena Růžičková: A tak jsem šla životem aneb…, Helena Růžičková, Marie Formáčková: Deník mezi životem a smrtí)
Vložil: Adina Janovská