Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nerůst jako cesta. Komentář Štěpána Chába

komentář 25.12.2023
Nerůst jako cesta. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Skládka

Mám tchána experta na rozdávání zbytečných dárků (nemá a nechce internet, tak si to nepřečte, můžu tedy drbat). Má potřebu obdarovat každého, tedy i mě. Co jsem dostal od tchánova Ježíška? Imitaci sandálů, které nejdou nandat. Hlavolam z umělé hmoty, který se už při rozbalení rozbil. Při šetrném rozbalení. Stejný osud potkal nástěnné hodiny. Rozpad ne v čase, ale v okamžiku, doslova výuka dezintegrace i s praktickou ukázkou, jak by řekl vzdělanec. Tchán je zastánce kvantity, která vítězí nad kvalitou. Prakticky všechny dárky od něj jsme s pietou a slzou v oku pohřbili v pytlích na třídění odpadu. Za nehtem mi zůstal jen kapesní atlas hub, protože tchán je vášnivý houbař a v této oblasti na kvalitě neškudlí.

Viděl jsem na DVTV rozhovor s Tadeášem Žďárským z neziskové organizace NaZemi, která čerpá milionové granty z veřejných rozpočtů a pod hlavičkou NErůstu se snaží do České republiky zavést demokratický komunismus, kde si všechny protirůstové kroky odhlasujeme povinně v dobrovolných volbách. Hlas lidu, hlas boží. Mluvil o masném průmyslu. O automobilovém. Tam všude jde šetřit a být enviromentálně i mentálně pokrokový. Jen mám pocit, že český lid, s jízlivostí sobě vlastní, si demokraticky odhlasuje plný pupík a možnost růst až do nebes. Ale to je na dalším třídním boji neziskovky NaZemi. Český stát jí určitě na odboj proti systému nasype z veřejných peněz dost na pokus o převýchovu dělného lidu. I na plné pupíky agitátorů.

Ale šmahem bych celou ideologii nerůstu neodsuzoval, už nerůstu, nikoliv NErůstu. A tady se elegantně, doufám, že elegantně, vrátím k drbům o svém tchánovi. Tchánovi jeho pojetí kvantity nad kvalitou nejde vymluvit. Dárky jsou hezké, takové zabalené, milé. Po rozbalení ovšem skončí v odpadu. Je to stále ještě ekonomický růst, když ekonomiku částečně popohání výroba, přeprava a prodej zboží, které ne že jsou na jedno použití, ale které jsou naprosto k neužití? Nebo už je to forma jistého růstového šílenství? Takové zboží je na tržnicích, v těch nejlevnějších špeluňkách na hmotné statky, vyrábí se, snad ze setrvačnosti, v Číně a zaplavuje svou zbytečností svět.

Vždycky, když se mi takový zmetek dostane do ruky, přemýšlím, jaký podnikatelský génius se musel zrodit, když si při prvotním byznysplánu řekl – budu vyrábět věci, jejichž funkci budu jen předstírat. Imitace sandálů. Imitace hračky. Vše se to člověku okamžitě rozpadne v rukou. A to je můj plán, na kterém vydělám majlant. A vydělá. Protože imituje dobře. Zabalené to vypadá funkčně. Aby mohl takový zmetek vzniknout, musí někde stát fabrika na zmetky, musí se těžit nebo produkovat materiály pro jejich výrobu, musí se spotřebovat kvanta pohonných hmot, aby se zmetek přepravil přes půlku planety, aby výsledkem bylo, že se to prakticky okamžitě vyhodí do odpadu. Příroda ať si nakašle, světová ekonomika má přednost, koloběh - vyrobím, aby to na druhé straně Zeměkoule někdo vyhodil - musí zůstat zachován.

Dává tohle smysl? Na tomhle také stojí pohyb světové ekonomiky? Vyrábět rozbité věci, které slouží jen tomu, aby bylo čím plnit odpadkové koše? Kdyby takový byznysplán rozjel nějaký český chasník, asi mu dříve či později přijde někdo proplesknout tváře. Ale továrna na zmetky stojí někde v Asii a my těm chudým musíme také nabídnout nějaké hračky pro děti. Stojí totiž pár korun. A co na tom, že se dětem v chudých rodinách taková hračka okamžitě rozpadne pod rukama. Ten efekt dárku to splnilo. Že je to jen pro vztek, to už je jen vedlejší efekt globální ekonomiky. Za první republiky si výrobce (většinou československý) stál přísně za kvalitou toho, co vyrobil. Nebo by mu někdo přišel proplesknout tváře. To už teď neplatí.

Můj tchán moc pěkně maluje. Je to i zdatný kutil se dřevem. Mohl by všem namalovat nějaký obrázek, zarámovat ho. Něco vyřezat. Bože, s daleko větší radostí a úctou bych takový dárek dostal. Neskončil by v odpadu.

Zdroj: DVTV

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb