Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Protekční dceruška a závist aneb Slavní rodiče jako mimořádně velký handicap. Tajnosti slavných

13.12.2023
Protekční dceruška a závist aneb Slavní rodiče jako mimořádně velký handicap. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Thespis

Popisek: Jana Štěpánková na jevišti pražského Divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou) v roce 1970, v hlavní roli inscenace divadelní hry bratří Čapků Věc Makropulos

VIDEO Kdekdo si myslel, že nejstarší dcera legendy pražského Národního divadla měla cestu ke slávě předem umetenou, někteří kolegové jí dokonce záviděli údajnou protekci. Jak to bylo doopravdy?

Vždy elegantní a charismatická, životem procházela se stále stejným účesem i úsměvem. Navzdory klackům, které jí osud naházel pod nohy, nikdy nepřestala vyzařovat vnitřní pohodu. A když se podívala, jako by vás pohladila sametová rukavička. Jedinečná Jana Štěpánková, která nás opustila před pěti lety, se poprvé důrazně zapsala do diváckého povědomí jako Pavla v seriálu Taková normální rodinka, na krku s věčně nevnímajícím a hladovým manželem Péťou a divokými raubíři. A o šest let později vkročila do našich domovů prostřednictvím obrazovky jako doktorka Dana Králová z Nemocnice na kraji města, kterou dokonce natáčela pod režijní taktovkou vlastního manžela. Byla prý ale na place poslušná, protože mu věřila. A vyplatilo se. „První série Nemocnice byla zázrak, ty další už ne,“ konstatovala v rozhovoru pro novinky.cz. A tím bylo řečeno vše.

 

Nemocnice na kraji města:

Kvůli porodu napříč republikou

Dceři slavné herecké dynastie překvapivě doma nikdo žádné zkušenosti nepředal. V rodině vůbec panovaly velmi nestandardní vztahy. Janu, Martina a Petra znal každý, o dalších dvou dětech ale léta nepadlo ani slovo. A málokdo se mohl pochlubit takovými uměleckými kořeny, jako právě Jana. Z matčiny strany sahaly až k básníku a spisovateli Vítězslavu Hálkovi, z otcovy k dramatiku a divadelníkovi Janu Nepomuku Štěpánkovi. Prvorozená dcera legendárního barda Národního divadla Zdeňka Štěpánka skvělé herečky Eleny Hálkové se narodila 6. září 1934 v Žilině, přestože její rodiče už v té době bydleli v Praze. „Můj dědeček byl lékař poblíž Žiliny, který za svízelných podmínek vybudoval dětský špitál. Babička zase učila číst a psát, protože tam byly jen maďarské školy. Narodila se tam moje máma i její sestra. Máma říkala, že ze sentimentu mě tam také porodila,“ zavzpomínala kdysi v jednom rozhovoru pro ona.idnes.cz. „Jako malinká jsem tam byla občas, než přišel rok 1938. Po vzniku samostatného Slovenského štátu jsme všichni museli odejít.“

Nestandardní rodina

Když jí bylo šest, rodiče se rozvedli, na vzájemných vztazích se tím ale příliš nezměnilo. Nebo spíš byly mimořádně nadstandardní. „Lidé na sebe při rozvodu většinou plivou a jsou na sebe zlí. U nás ne. Prostě se rozešli dva inteligentní lidé,“ konstatovala. Je až neuvěřitelné, jak se navzdory rozpadu prvního manželství měli všichni v rozvětvené rodině rádi a navzájem si vždycky pomáhali. Janin slavný otec se znovu oženil se Soňou Grossovou a pozadu nezůstala ani maminka, která se provdala za lékaře. Otcovo manželství ale hned zpočátku poznamenala tragédie, jeho prvorozený syn Zdeněk zemřel na záškrt v pouhých třech měsících. S narozením dalšího dítěte se pak exmanželé vzácně shodli, téměř současně Janina maminka porodila Kateřinu a tatínkova žena Martina. „Soňa nemohla kojit, měla málo mléka. Moje máma ho zase měla na rozdávání. Denně ho tak Soně posílala,“ prozradila herečka v knize Aleše Cibulky Černobílé idoly.

 

Taková normální rodinka:

Rady do života? Chyba lávky!

Neměla tudíž pouze dva mladší nevlastní bratry Martina a Petra, kteří vykročili stejně jako ona v otcových stopách, ale ještě další dva nevlastní sourozence, o nichž dlouhá léta nepadlo ani slovo. Vyrůstala v Praze, oba rodiče zářili na jevišti Národního divadla, matka ale jen do roku 1948, kdy ji vyhodili, poté co prohlásila, že únor 1948 byl puč. „A to měla rozezkoušenou Emílii v Othellovi s Janem Pivcem. Jenže ona vždycky říkala, co si myslela, ať to mělo jakékoli následky,“ zavzpomínala Jana. Přesto se doma o herectví nikdy nemluvilo, ani s matkou ani s otcem, ani jeden z nich jí neudílel v tomto směru žádné rady do života. „Ani oni spolu o svých rolích nemluvili. Ale máma říkala, že vždycky poznala, co otec zrovna zkouší. Při Othellovi našlapoval doma jako tygr, když hrál na Vinohradech v Dostojevském, prostupovalo ho to mučivě od hlavy až k patě.“

Pardubická škola

Na oba rodiče Jana samozřejmě do divadla chodila, otce většinou sledovala z portálu pro hasiče, protože jeho repertoár nebyl určený pro děti. A v pouhých pěti letech stanula poprvé na jevišti Národního divadla v Prodané nevěstě. Opravdu si ale zahrála teprve ve čtrnácti, se svým otcem u ochotníků v Železné Rudě. A ráda na to celý život vzpomínala. Po absolvování DAMU dostala umístěnku, jenže na určené místo nenastoupila, protože měla právě roztočený svůj první film. Režisér Otakara Vávra ji obsadil jako Jiřinu Postavovou v dramatu Nástup, natočeném podle stejnojmenného románu Václava Řezáče. Bála se, že z toho bude pořádný průšvih, a tak jí kolegové poradili, ať někam napíše. Navrhli jí několik divadel, kde byli skvělí ředitelé, a jedním z měst byly i Pardubice. „Pět kilometrů od nich byla vesnice Starý Mateřov, kam jsem jezdila k dědečkovi na prázdniny. Tak jsem si říkala, že když mi bude zle, vždycky dojdu do Mateřova, třeba pěšky. Vybrala jsem si Pardubice a udělala jsem dobře,“ prohlásila s tím, že se prý jako herečka narodila až v pardubickém divadle, na jehož jevišti prožila šest sezón.

 

Zdravá vdova:

Jenom jméno nestačí

Na podzim roku 1959 se konečně vrátila do Prahy, navzdory nespornému talentu se ale neustále potýkala s pomluvami, že má díky slavnému otci protekci. „Táhlo se to se mnou i do libeňského Divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou – pozn. red.), tam jsem si také užila. Přitom je to takový nesmysl! Byla jsem vychovaná spoléhat jen sama na sebe,“ prohlásila a dodala: „Ať se ale jmenujete jakkoli, jméno je vám na jevišti úplně k ničemu. A režisér by byl sebevrah, kdyby vás obsazoval jen podle slavného jména.“ Na podzim roku 1971 se stalo její domovskou scénou Divadlo na Vinohradech a první rolí Naděžda Monachovová v Gorkého hře Barbaři. Režíroval ji její manžel Jaroslav Dudek, jenž v něm působil už od roku 1962. Davy začaly chodit na Vinohrady na Štěpánkovou a patřila jsem k nim také. Například její Marie Stuartovna byla tak mimořádná, že vás mrazilo v zádech, a její výkon v mých očích už nikdy nemá žádná jiná herečka šanci překonat.

Pokračování v pátek 15. prosince

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Divadlo na Vinohradech, Divadlo pod Palmovkou, idnes.cz, novinky.cz, Aleš Cibulka: Černobílé idoly, David Laňka: Štěpánkovi - Zdeněk, Jana, Martin a Petr v divadle, filmu, v životě)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská