Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Suplujeme stát, který není schopen se o bezprizorní či týraná zvířata postarat, vysvětlila šéfka „dočaskářů“. Obětavost a láska tu stále někde je

12.12.2023
Suplujeme stát, který není schopen se o bezprizorní či týraná zvířata postarat, vysvětlila šéfka „dočaskářů“. Obětavost a láska tu stále někde je

Foto: Se svolením Dity Pullmannové / Nikola Balcarová

Popisek: Dita Pullmannová

ROZHOVORY NA OKRAJI Dočasky De De je dobrovolnické sdružení, které se stará o opuštěná zvířata a snaží se jim najít nový domov. A proto jsem oslovil paní Pullmannovou, která ve svém volném čase Dočasky vede a organizuje. V prosinci pořádají ve spolupráci s Městskou knihovnou ve Školské ulici v Praze charitativní akci, z jejíhož výnosu se podporuje jejich činnost.

Nejenže v průběhu prosince můžete do knihovny ve Školské přijít a darovat krmivo pro opuštěné psy a kočky (více na stránkách knihovny), ale spolek lze taktéž podpořit skrz charitativní bazárky, jež se budou konat 13. 12. od 12-19 hod. a 14. 12. od 12-19 hod. na pobočce v Břevnově (Bělohorská 56, Praha 6). A proč má smysl Dočaskám De De přispět? To se dozvíte, pokud budete pokračovat ve čtení.

Můžete nám prosím, paní Pullmannová, představit Dočasky De De? A rovnou nám prozraďte, kdy vznikly a co již máte za sebou.

Dočasky De De vznikly jako spolek dobrovolníků, kteří se starají o bezprizorní psy a kočky, dokud nenajdou trvalé majitele. Slovo „dočasky“ znamená dočasnou péči a „De De“ jsou počátečními písmeny mého jména a jména mé kolegyně, které jsme tuto organizaci založily. Fungujeme již 10 let, ale oficiálně jako zapsaný spolek a zároveň registrovaný útulek na KVS od 1. 3. 2016.

Původně jsme přijímali pejsky z útulků, kteří zde čekali dlouho, zapomenutí, neinzerovaní, v katastrofálních podmínkách, hledali jsme jim domovy, majitele a pejsci čekali u dobrovolníků doma. 

Dnes jsme obrovská organizace se stovkou dobrovolníků, někteří „dočaskují“, jiní řeší převozy, inzerují, spravují stránky, dělají marketing, organizují aukce předmětů na sociálních sítích, fotografují pejsky apod.

Ročně umístíme k nám a poté do nových rodin kolem 350 psů a přes 150 koček, vše řešíme velmi zodpovědně, solidně a organizovaně. Denně se nám ozývají lidé s prosbou o umístění zvířete, většinou od nezodpovědných majitelů. Přebíráme psy i kočky, o které se již nejsou schopni starat, nebo je týrají či bezohledně množí a podobně.

To, že existujete, je skvělé, ale zároveň smutné, jelikož nutnost existence takových dobrovolnických organizací pouze poukazuje na špatnou situaci ve společnosti, kde se zvířata vyhazují z domovů a kde existují všelijaké pochybné množírny, aby si někdo mohl pořídit domácí zvíře za nemalý peníz, a aby ho, když ho přestane bavit, vyhodil ze dveří. Patrně i legislativa bude plná chyb a je nedostatečná?

V podstatě v tomto případě suplujeme stát, který není schopen se o bezprizorní či týraná zvířata postarat. Zákony, které tuto problematiku řeší, jsou směšné, nedodržují se, nebo zkrátka chybí. O trestech snad ani nemluvím...

Orgány, které mají kompetence k řešení podobných případů, nefungují, nespolupracují, jsou laxní a většinu kauz ignorují. Obce, které se mají starat o nalezence, kterých se ujímáme, raději zvířata neřeší, nebo je dokonce vyvezou do jiné obce, aby jejich volný pohyb a nález nemusely řešit. A především, aby za jejich umístění do útulku nemusely platit. Městským útulkům, smluvně vázaným na obce, obec platí za umístění nalezenců. Paradoxně nám ne, ačkoli jsme nezisková organizace bez dotací a podpory města, na rozdíl od útulků, které jsou městy a obcemi dotované. V praxi to znamená, že obec, která do smluvního útulku umístí psa, za něj platí dohodnutou taxu, pes je v útulku v kotci, dostane většinou jednu (zákonem povinnou vakcínu), čip a vydají psa komukoli do adopce, kdo přijde s občankou.

U nás zdarma přijatý pes dostane nadstandardní veterinární péči, na které si zakládáme, podstoupí veškerá potřebná vyšetření, očkování, čipování, kastraci či další nutné operace. Nové domovy prověřujeme a v kontaktu s majiteli jsme i po zbytek života psa. 

Lidé si dnes pořizují zvířata zcela neuváženě, nezodpovědně a jakmile je omrzí, nebo zjistí, že na ně nestačí, nevychovají je, či zvířata onemocní, zbaví se jich jak obnošených bot a ještě si myslí, že je automaticky a povinně přijmeme, zcela zdarma, Ale situace je dnes již taková, že psy ani kočky není již kam dávat. 

Lidé svá zvířata nekastrují a nezodpovědně je množí, rozdávají „do dobrých rukou“, ale ty dobré ruce ve většině případech znamenají kotec, řetěz, boudu, samotu, smutek, zimu nebo jen další a další přeprodávání a zbavování se zvířete dál a dál. 

Situace u nás je příšerná a veřejně se ví tak možná pětina toho, co se děje. Chybí osvěta, zákony, tresty, kontrolovaný chov, prověřovaní majitelů. Pro nás je to dennodenní zoufalství a práce, nikdy nekončící maraton zachraňování.

Spolupracujete i s jinými podobně založenými skupinami?

Ano, spolupracujeme s podobnými organizacemi, především v rámci řešení kauz, kde se vyskytují desítky potřebných pejsků či koček. Často se asociální lidé dopouští porušení zákona tím, že nechají své dva tři psy množit se několik let a vy pak přijedete na místo, kde třeba zemřel majitel a najdete na dvoře 78 psů, nebo přijedete do množírny, kde je jich 212, to jsou reálná čísla, která jsme řešili, a takových míst jsou u nás stovky. Tady spolupráce spolků funguje skvěle, protože ta zvířata si prostě musíme rozdělit, tolik jich opravdu často je. 

Jak vnikl ten nápad spolupracovat při pořádání vašich sbírek právě s Městskou knihovnou v Praze? Jak to funguje a hlavně, chodí lidi, aby vás podpořili?

My jsme rádi za každou spolupráci, za vše, co nám může pomoci, získat finance, především na veterinární péči o naše zvířata, která nás ročně vyjde na více než 3,5 milionu korun. A to nemluvíme o krmení, potřebách, materiálních věcech pro zvířata atd.

V Městských knihovnách probíhají bazárky věcí. K této spolupráci jsme byli osloveni přímo v souvislosti s pomocí pro psy a kočky. Jezdíme také často na různé akce se stánkem, potkat nás můžete na Vánočních trzích na Staromáku (mezi svátky), pořádáme akce, aukce, sbírky, spolupracujeme s projekty, která se zabývají pomocí pro konkrétní případy zvířat (např. nákladné operace, stavby zázemí, nákupy léků, potřeb...).

Bohužel na podobné akce mnoho lidí nechodí, v létě je situace lepší, nicméně nepodceňujeme žádnou možnost, jak pomoc získat. Důležitá je dobrá propagace a medializace události, o kterou se snažíme na sociálních sítích, ovšem i na to všechno potřebujete lidi, a těch, kteří budou pomáhat zdarma, není mnoho. 

Hodně nám pomáhají třeba sbírky před Vánoci v prodejnách krmiv apod. Veřejné sbírky lidí často bohužel nekončí pozitivně. Lidé je totiž často berou jako příležitost zbavit se nepotřebných, nekvalitních věcí, krmení a potřeb, o kterých se domnívají, že jsou dobré maximálně pro útulek. Ale není to pravda, u nás mají zvířata většinou daleko lepší stravu a péči než v mnoha domovech. Nekvalitní krmení, špinavé a roztrhané věci, prošlé nebo „supermarketové granule“ pro pejsky ani kočky nepotřebujeme.

Ta dobrovolničina vyžaduje nejenom nadšení a zápal, ale také organizační schopnosti a také peníze. Jak se vám daří skloubit tyto nároky, které musí zabírat dosti času? Takže musíte zvládat zaměstnání a Dočasky dohromady. A to bude platit zřejmě i pro vaše dobrovolníky?

Ano, přesně tak, v podstatě kromě civilního zaměstnání řešíte na úkor své rodiny, sebe, jen pejsky a kočky, e-maily, veteriny, inzeráty, telefony, cestování, převozy. Komunikujete, organizujete, řešíte, pořád, non-stop. Je to vlak, ze kterého nejde vystoupit. Vše děláme zcela zdarma, srdcem; vůlí a odměnou jsou nám např. fotky z nových domovů, kde si pejsci užívají psího ráje. 

Mimo jiné, smím se zeptat, jaké podmínky kladete na zájemce o spolupráci?

Záleží, jaký typ spolupráce myslíte. Jako adepty na dočasnou péči preferujeme lidi, kteří již mají nějakou zkušenost s pejsky nebo kočkami, většinou totiž přijímáme zvířata s nějakým povahovým problémem, asociální, bez hygienických návyků atd. Lidi si musí v hlavě srovnat, proč to chtějí dělat a musí si ujasnit, že to nedělají pro sebe, ani pro nás, ale pouze pro zvířata.

Spolupracující musí být zodpovědní, psychicky, často i fyzicky zdatní, solidní, otrlí a hlavně zapálení pro dobrou věc.

Jakým jiným způsobem vám mohou případní zájemci účinně pomoci?

Pro nás je nejdůležitější mít dostatek financí na provoz organizace, veteriny, všeho, co souvisí s fungováním desítek lidí, převozů, propagace, osvěty atd. Pomohou nám další dobrovolníci, kteří u sebe doma umístí bezprizorní zvíře, nebo mohou i adoptovat virtuálně. Pomůže nám kvalitní krmení, antiparazitika, sdílení a šíření problematiky.

A co by vám pomohlo nejvíce, lepší propagace? Povězte.

Určitě by nám pomohlo jakékoli zveřejňování, propagace, získávání dárců, spolupracujících firem, či jakákoli podpora, především finanční. Pomoci tak může každý, jakoukoli částkou na náš transparentní účet Fio banky: 2500978266 / 2010.

Co by vám udělalo největší radost pod vánočním stromkem?

Největším vánočním dárkem by pro nás bylo, abychom vlastně nemuseli existovat, aby k tomu nebyl důvod a naše pomoc nebyla potřeba, protože by všechna zvířata byla v pořádku a v bezpečí. 

Doufám, že vám náš rozhovor pomůže, aby se o vás více vědělo. Jsem skutečně rád, že existují lidé jako vy, pro něž není slovo pomoc pouhý prázdný zvuk či záštita ku zlepšení pochybného svědomí. 

 

QRcode

Vložil: Jiří Kačur