Kam se poděl VyVolený Vladko? Bez něj je ve vilách a bytech nuda. Jak to tenkrát celé bylo?

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Vladko Dobrovodský, nejvýraznější postava ze všech sérií VyVolených

„Teto, přihlásila jsem se na casting do Big Brother, potřebuju nalejvačku,“ zavolala mi letos z jara dcera mého příbuzného, studentka humanitních studií. Nova totiž mimo jiné podpořila castingovou výzvu tím, že Big Brother je sociální experiment svého druhu a mladou aspirantku sociálních věd to zaujalo.

V širší rodině jsem dodnes kdo ví proč považována za odborníka na reality show podobného typu. Ano, pracovala jsem kdysi na VyVolených jedna a dva, ale jednak je to je to dávno, jednak můj podíl na celém tom poněkud šíleném podniku byl zcela minimální. I když přiznávám, že tenkrát mě to až překvapivě vtáhlo. Ve druhé řadě jsem si dokonce zahrála „paní z Magistrátu“ a jestli mě něco skutečně vyvedlo z míry, pak to, že mi druhý den volali lidé, od kterých bych sledování takového pořadu vůbec nečekala. Například tehdy sedmdesátiletá žena mého otce, intelektuálka ze staré školy, která zpravidla zábavnými pořady na Primě a na Nově hlasitě pohrdala. Byla to pro mě velmi autentická zkušenost s tím, jak lidé v tramvajích i ve své bublině lžou, když tvrdí, že nesledují reality show ani telenovely. Sledovali a sledují, dnes nejspíš o to víc, že jsme se posunuli do věku sociálních sítí a streamovacích platforem, kde miliony sledujících konzumují kde co. Jedna věc je ale masová divácká spotřeba, druhá vznik pořadu, který se stane legendou. To druhé se bez klíčové osobnosti neobejde. 

Vladko byl jen jeden

Prima měla v roce 2005 samozřejmě k dispozici zahraniční modely pořadů, v nichž se několik lidí nechá zavřít do jednoho domu a pár měsíců je sledují kamery při každém pohybu. Vlastní zkušenost ale chyběla všem ve štábu, a protože to bylo něco úplně jiného, než na co byly televize zvyklé, přistoupili k tomu se zájmem a plným nasazením všichni, počínaje dramaturgy, členy castingových komisí až po moderátorku Terezu Pergnerovou. Do konkurzu se přihlásily stovky, možná tisíce lidí, prošlo jich pár. Byl to pestrý výběr různorodých osobností, někteří působili od začátku poněkud vyšinutě, jiní docela normálně. Většina z nich zatoužila po příležitosti blýsknout se na obrazovce a začít tak nějakou televizní kariéru. Vlado Dobrovodský se od začátku netajil tím, že o to mu vůbec nejde. Jeho lákalo jediné – výhra v hodnotě 11 milionů. To je vysoká hra a musíte být sakra dobrý hráč, abyste ji vyhrál.

Jak to ten kuchtík se záplavou dlouhých kudrnatých vlasů měl naplánované, je mi dodnes záhadou. Možná neměl a prostě v sobě jen našel mimořádně talentovaného empatika, schopného zareagovat na každou situaci tak, aby zblbnul spolubydlící, dramaturgy i diváky. Z poklidného dobráka se dokázal postupně proměnit v komedianta, který svými exaltovanými výstupy stále více měnil atmosféru ve vile tak, jak se mu hodilo. Trpěl a kvílel, vedl hlasité monology, dokonce si v záchvatu ostříhal své nádherné vlasy, pomlouval ostatní a pak se k některým přátelsky lísal, předvedl výstup na pokraji sebevraždy. Rozhodně ale nemínil z vily odejít a také v ní zůstal, a po stěhování do Bratislavy nakonec skutečně ty velké prachy vyhrál.

Vladko s parťákem Michalem, vzpomínáte?

Sotva z vily vytáhl paty, proměnil se zase ve značně uzavřeného pohodáře, dal pár povinných rozhovorů a stáhl se do soukromí. Snahu několika publicistů vytěžit z jeho popularity knižní příběh odmítl, odjel do Španělska a pokusil se tam podnikat v tom, co uměl nejlíp. Jenže jeho restauraci se nedařilo, s velkými penězi naložil neuváženě a brzy znovu zchudl. Když se znovu objevil na scéně ve čtvrté řadě VyVolených v roce 2011, byl jasným adeptem na výhru. Prostě si s tím formátem dobře věděl rady a diváky znovu bavil. A tak si odnesl sice výhru již menší, nicméně dostatečnou na to, aby se znovu postavil na nohy. A zmizel. Pokusy o kontakt novinářům odmítá dodnes, údajně se pohybuje mezi Čechami a Španělskem, s penězi naložil uvážlivěji a žije si dobře. Jeho hvězdná dráha byla krátká, přesto se stal legendou. Nikdy se nepodařilo najít do podobných soutěží žádného druhého Vladka. 

Big Brother je stále stejně laciný

Vladkově zářivému úspěchu značně napomohlo i to, že Prima vsadila s VyVolenými na mnohem propracovanější dramaturgii, než bývá v takových vilách zvykem. Štáb se snažil z účastníků vydolovat skutečné emoce, rozebrat je a naservírovat tak divákům proměnu psychiky různých osobností v uzavřeném prostředí. Vladko z toho se svou schopností koncentrace na výkon trčel jako tovární komín a dramaturgie toho radostně využívala. Kdyby byl Vladko sportovec, nejspíš by uspěl na maratonských tratích. Diváci jeho výdrž náležitě oceňovali. Big Brother tehdy prohrál na celé čáře. Hlavně proto, že se snažil předvést show co nejpikantnější, plnou erotiky a nechutných opileckých scén a obyvatelé byli zvenčí dramaturgií podporováni právě v takových exhibicích. To je možná zábavné dva večery, na tři měsíce to ale nevydá.

Lena a Eva pod dohledem Big Brother, foto TV Nova

Zdá se, že Nova se ale v tomto směru nepoučila. I když kdo ví, dnešní svět, kdy se všechno odehrává ve vedlejší linii v bouřlivých debatách na sociálních sítích, je přece jen jiný, než byl v roce 2005. Reality show hraničící s pornografií svou sledovanost mají, jejich diváci asi nehledají psychologické rozbory, ale jen lacinou povrchní a značně vulgární zábavu. Nasadit takový pořad na Voyo v období Vánoc může být pro mnoho lidí známka krajního nevkusu, pro někoho ale prostě jen porce každodenního oddechu. Za sebe mohu říct jen to, že jsem moc ráda, že neteř si po konzultaci se mnou svou účast v castingu na Big Brother rozmyslela. Prý si nechce kazit sociální profil. Chytrá holka.

Vložil: Ela Nováková