Velká láska, kterou ukradla Kubišová, a zášť, nečekaně přetavená v přátelství. Tajnosti slavných
24.11.2023
Foto: Se svolením Filmové studio Barrandov - Jaromír Komárek
Popisek: Jana Andresíková jako barmanka v kriminálce Václava Vorlíčka z roku 1972 Smrt si vybírá
FOTO / VIDEO Dvě klinické smrti, tři mrtvice, nejméně čtyři infarkty, vážné autonehody, hrůzostrašné pády, sebevražda… Všechno dokázala překonat, a ještě přitom trousila cynické fórky.
Na ráznou a temperamentní dámu jako by si osud zasedl, takže není divu, že si vysloužila u kolegů přezdívku Madam Katastrofa. Přesto byl svérázný černý humor Jany Andresíkové téměř nezničitelný, možná právě proto, že se jí smůla neustále lepila na paty. Bez jejího dabingu by nejspíš barová zpěvačka Deloris Van Cartier, kterou skvostně ztvárnila populární komička Whoopi Goldberg, neměla pro české diváky takový šmrnc. Diváci si ji ale zamilovali především jako čarodějnici z pohádkového seriálu režiséra Václava Vorlíčka Arabela, v druhé řadě pak jako záhadnou paní Černou.
Arabela:
Hvězda u ochotníků
Narodila se 2. dubna 1941 v Kroměříži, kde také získala během studia na jedenáctiletce první zkušenosti v amatérském divadle, které se mohlo chlubit velmi vysokou kvalitou. Představení divadelní hry E. M. Remarque Poslední dějství dokonce získalo ocenění na Divadelním festivalu ochotnických souborů v Napajedlích. Po maturitě začala studovat pedagogickou školu, pak se ale vzepřela přísnému tatínkovi a přes jeho nesouhlas se přihlásila na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Byla přijata a úspěšně absolvovala v roce 1964. Už o rok dříve se ale poprvé představila filmovému publiku jako sekretářka v již zapomenutém válečném dramatu režiséra Jiřího Lehovce Mykoin PH 510.
Kouzlo avantgardy
První stálé angažmá získala na dvě sezóny hned po absolutoriu na pražské avantgardní scéně Maringotka, pak hrála další dva roky v Divadle Za branou a ztvárnila i několik epizodních postav ve filmu a televizi. Pozorný divák ji pozná například jako komornou v koprodukčním povídkovém filmu Vojtěcha Jasného Dýmky či slečnu za pultem v komedii Zdeňka Podskalského st. Světáci. Její výrazný hlas také zazněl z pouličního rozhlasu v kritickém dramatu Žert, který natočil v roce 1968 Jaromil Jireš podle stejnojmenného románu Milana Kundery. V roce 1969 definitivně opustila stálé angažmá a působila pak jako umělkyně na volné noze.
Vězeňkyně Frieda (uprostřed) ve válečném životopisném dramatu …a pozdravuji vlaštovky, které natočil v roce 1972 Jaromil Jireš podle knihy Marie Kudeříkové Zlomky života – Listy z vězení; foto Asociace českých filmových klubů
Nečekané přátelství
V té době se také poprvé provdala za jednoho z tvůrců československé nové vlny, režiséra Jana Moravce, a měli spolu dceru Michaelu. Manželství ale skončilo rozvodem už v roce 1971 a tehdy na ni poprvé dolehly těžké deprese, které se snažila převálcovat prací. Moravec se totiž zakoukal do Marty Kubišové. Ta s ním měla dceru Kateřinu, pak se s ním ale rozvedla, protože si pořídil se skriptkou z barrandovských ateliérů třetí dceru Markétu. Osud ale tak zamíchal kartami, že se nakonec spřátelily nejen Jana s Martou, ale také všechny tři Moravcovy dcery.
Královna dabingu
Nebýt bez stálého angažmá bývá leckdy velmi tvrdý chlebíček, Jana si to ale mohla dovolit. Několikrát do roka se objevovala před televizní i filmovou kamerou, velmi vytížená byla prací pro rozhlas. Ve filmu a televizi hrála většinou vedlejší postavy, jednou z jejích nejvýraznějších rolí se v té době stala Eliška Přemyslovna v historickém televizním dramatu z roku 1975 Poslední královna. Především se ale zařadila k nejvýznamnějším osobnostem dabingu. Po zaměstnaneckém poměru se jí tudíž stýskat rozhodně nemuselo. V dřívějších dobách její hlas zazníval především v českých verzích nestárnoucích francouzských a italských filmů, po roce 1989 pak velmi často v amerických projektech, které se v té době valily na náš filmový i televizní trh jako lavina. Kromě toho se často a ráda věnovala uměleckému přednesu, například v pražské Viole nebo Lyře Pragensis.
Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Jaromír Hanzlík) v historickém dramatu Poslední královna; foto Česká televize - Vlasta Gronská
Anděl strážný
Po rozvodu na ni stále více doléhaly deprese, umocňované neustálými hádkami s otcem, mrzelo ji, že vztah s ním není možné urovnat. Došla tak daleko, že se rozhodla spáchat sebevraždu a vzít malou dceru s sebou. „Pečlivě jsem se načesala, hezky oblékla, uklidila jsem v bytě, i dceru jsem nastrojila. Pak jsem utěsnila všechna okna a pustila plyn,“ prozradila upřímně po letech s tím, že se právě v tu rozhodující chvíli zjevil za dveřmi anděl strážný. Kamarádka, která přišla nečekaně na návštěvu, neměla ponětí, že zachránila dva životy. Pak Janinu kariéru i soukromí výrazně ovlivnila série vážných zdravotních komplikací. První velký malér ji potkal v roce 1980, když natáčela Vorlíčkův seriál Arabela. Po vážné autonehodě podstoupila dvě operace páteře, které se neobešly bez trvalých následků, takže musela definitivně rezignovat na působení v divadle. Navíc se kvůli tomu nemohla zúčastnit postprodukce a její hlas nakonec nadabovala Jana Dítětová.
Magnet na katastrofy
Pak ještě přežila další děsivou autonehodu, dvě klinické smrti, tři mrtvice, nejméně čtyři infarkty a několik hrůzostrašných pádů s vážnými následky. „Zakopla například doma ve Hvozdnici o berle, upadla mezi křesla a rozdrtila si obě ramena. Po asi třech hodinách se konečně dostala k telefonu a zavolala si záchranku. Zdravotníci ji našli ležet na zemi, každá ruka v jiné, podivně vyosené poloze. Lékař se zděsil a říká: Proboha, paní Andresíková, co to vyvádíte? Jana, kterou to muselo neskutečně bolet, zvedla lehce hlavu a pronesla: Ale miláčku, nic, chystám se už do rakve a hledám víko,“ prozradil její přítel a manažer René Kekely ahaonline.cz. „Říkají mi Madam Katastrofa. Snad už není nic, co bych si nezlomila nebo nevymknula. Mě jednou budou muset zastřelit a já jim ještě mezitím budu kličkovat…,“ říkávala.
Pokračování v pondělí 27. listopadu
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Divadelní noviny, Miloš Fikejz: Český film – Herci a herečky, Encyklopedie Kroměříže, Aha!, novinky.cz)
Vložil: Adina Janovská