Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

A na pozadí se rozezněla hudba. Komentář Štěpána Chába

komentář 23.11.2023
A na pozadí se rozezněla hudba. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Petra Pavla

Popisek: Petr Pavel

Generál prezident podepsal. Konsolidační balíček tak čeká už jen obligátní okružní cesta po Ústavním soudu, kde dojde k zamítnutí stížnosti a naklonění si několika málo voličů k hnutí ANO, které si ústavní stížností chce vystřihnout mediální piruetku. Generálův podpis bude následovat pondělní stávka odborů, kde jinak velmi neakční Středula, šéf ČMKOS, slibuje až milionový stávkový zápřah zaměstnanců. A na pozadí prezidentova sdělení, které publikoval na síti X, zněla jímavá klavírní hudba.

Přesně taková ta jímavá hudba, kterou by chtěl člověk zaslechnout z éteru, když zjistí, že jeho milovaná kočka sežrala jeho milovaného křečka a pak pošla pod čelistí jeho milovaného psa, kterého přejelo auto jeho milované manželky, na níž spadl hned na to meteorit. Hudba, která chytí přesně za ten výčnělek na duši, který z nás dělá ublížené ufňukance a ateisty z vášně (proč já, bože, proč zrovna na mě jsi tak krutý, macechu jeden). Hudba, která má za úkol podojit emocemi nemocnou společnost, mluvit za řečníka a obhájit ty jeho jinak emočně prázdné a často neobhajitelné věty.

Kde já už jen slyšel takovou zhůvěřilost, jako je scénickou hudbou podkreslený projev politika. Á, pan premiér měl také symfonický orchestr v pozoru, když vyrazil nakupovat z Kramářovy vily nutellu do Německa. I jemu ten politický majstrštyk nákupu nutelly podrážela jemná hudba, která měla našeho premiéra vykreslit jako opatrovníka nad naším nákupním košem, nad naší peněženkou, nad naším osudem. A tak nějak vyvolat k osobě našeho premiéra lásku, obdiv, identifikovat diváka s těžkým údělem Petra Fialy jako člověka, jako Člověka roku, který se obětuje pro naše dobro. Vždyť když hraje tklivá hudba v pozadí, hlavní postavu musíme milovat. Soucítit s ní, souhlasit s tím, co dělá, co podepisuje, kde nakupuje a co k tomu plácá.

 

Ve filmech scénická hudba funguje jako umocňovač emocí, nebo nahrazuje emoční vyprahlost postav. I toporní herci, jakými jsou náš prezident a premiér, se za pomoci hudby v pozadí stanou miláčky davů a dobyvateli dívčích deníčků plných lásek, slzí a fixou nakreslených jednorožců. Scénická hudba manipuluje a dotahuje nedokonalá gesta herců, přikrášluje, čančá a odtrhává od reality. Výsledek je ovšem i tak stejný. Připomíná jeden vtip, který začíná nějak takhle: To se sejdou politolog, elektrikář a vojenská guma nad státním rozpočtem a…

Zažíváme novou, revoluční éru. Měli bychom si s patřičnou úctou všimnout a adekvátně reagovat přibližováním jedné dlaně k druhé, čímž dosáhneme kýženého efektu zvukových vln, které budou zmínění potentáti chápat jako potlesk. Nikoliv jako nácvik pleskání dlaně o tváře politiků, kterým by efekt měl ve skutečnosti být. Vládnou nám hollywoodští herci v zácviku. A ona ta amatérština v jejich projevu je, uznejme, vlastně roztomilá.

Jen mě tak napadá, že konkrétně u generálsky prezidentského projevu by stačilo, kdyby se prezident tvářil zodpovědně do kamery, mlčel a všechno za něj řekla ta hudba. Mohl by ji doprovázet jen zvuk startující stíhačky F-35, protože pro ně si utahujeme opasky a škudlíme na dětech. Možná by to vyznělo jasněji a srozumitelněji. U premiéra nevím. Znělka Pata a Mata? Ne, ne, to je moc na první dobrou, moc jednoduché. Snad mistrovské dílo Ivana Mládka Ztratil jsem sako. To se k premiérské hodnotě současnosti hodí daleko lépe.

 

A jen takový zvídavý dotaz, když jsme u řešení těch zásadních témat. Při pohledu z okna jsem si vzpomněl na mám pocit dvacátý bod předvolebních slibů koalice Spolu. Ten sliboval, že nám nová demokratická a zodpovědná vláda najde národního ptáka. Mohl bych poprosit o vyřešení tohoto stěžejního bodu? Nenechme to vyhnít, aby z toho nebyla mezinárodní ostuda. Taková krásná republika, následováníhodná republika plná politických vizionářů… a nemá ptáka. No já nevím, jestli to je dobře (mé pochyby právě podpořil hřmot tympánů a kvílení trubek, to aby takové sdělení získalo na hodnotě, jinak by to byla ptákovina).

 

Vložil: Štěpán Cháb