Víte, jak se žení aristokrat? Místo školy si Karel Schwarzenberg raději užíval, dokonce si zahrál i ve filmu. Tajnosti slavných
15.11.2023
Foto: Se svolením Paměti národa – archiv Murau
Popisek: Karel Schwarzenberg v mládí
FOTO / VIDEO Nejznámější parlamentní spáč býval kdysi enfant terrible slavného šlechtického rodu. Pohádkově zbohatl i díky restitucím a sám prý ani nevěděl, kolik vlastně má. Přesto se dokázal soudit o majetek se svou nevlastní sestrou dlouhých dvanáct let.
Poznali jsme ho po listopadové revoluci jako důstojného pána, který v parlamentních lavicích často pospával, čímž si dokonce vysloužil poněkud nelichotivou přezdívku Schlafenberg (německy schlafen = spát – pozn. autorky). Karel Schwarzenberg, který navždy odešel v sobotu 11. listopadu 2023 ve Vídni, byl uznáván jako expert na zahraniční politiku, později se stal čestným předsedou TOP 09 a v roce 2013 kandidoval na post českého prezidenta. Na veřejnosti se s oblibou prezentoval jako hodný liberální strýček, nechával se oslovovat titulem kníže, přestože je u nás užívání šlechtických titulů už více než sto let oficiálně zakázáno zákonem… A to zdaleka není všechno.
Sedmiletý Karel v Čimelicích; foto Paměť národa
Studium mu nevonělo
To jsou profese, které mě potomek takzvané orlické větve rodu Schwarzenbergů uvedeny v dokladech. Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu se narodil 10. prosince 1937 v pražské Bubenči a do školy chodil v Čimelicích. Od dětství se učil etiketě a několika jazykům. Němčině a češtině jako rodovým, francouzštině jako tradičnímu jazyku vzdělaneckých vrstev, angličtině jako jednomu z matčiných rodových jazyků jeho matky a mluvil i italsky. V roce 1948 emigroval s rodiči do Rakouska a zpočátku žili nedaleko Salzburgu u babičky, která je všechny i živila. Po pár letech se přesunuli do bytu ve vídeňské Jacquingasse, který vzápětí proměnili v společenský salon. Ve Vídni absolvoval Karel gymnázium, pak šel na práva, později studoval ve Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, ani jednu školu ale nedokončil. Serveru Echo24.cz kdysi upřímně přiznal, že studiu nikdy moc nedal, zato se velmi čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu.
Křoví legendární Romy
Ve dvaceti letech dokonce jednou stanul jako herec-amatér před filmovou kamerou. „Nutně jsem tehdy potřeboval peníze,” vysvětlil, co ho přivedlo v roce 1957 až do ateliérů. Vidět ho můžeme v romantickém dramatu o životě rakouské císařovny Sissi – osudová léta císařovny, v scéně, v níž aristokracie vzrušeně rozebírá záležitosti kolem vztahu Sissi a jejího manžela, Františka Josefa I. Schwarzenberg stojí v záběru úplně vlevo mezi takzvaným křovím a nelze mu upřít, že mu to v elegantním obleku a bělostné košili s fiží sluší. Mluvit ho ale nenechali, svoji „roli“ musel omezit jenom na pár gest a tím jeho filmová kariéra jednou provždy skončila. O tři roky později ho totiž adoptoval strýc Jindřich z hlubocko-krumlovské větve, který mu v roce 1965 zanechal pohádkové dědictví. Hodnota majetku, který mu spadl do klína, je odhadována na zhruba čtyři sta milionů euro, takže není divu, že se dál o prosazení ve světě showbyznysu ani nesnažil. Už to zkrátka nepotřeboval, i když... Alespoň minimální zkušenosti s herectvím se každému politikovi zatraceně hodí.
Sissi – osudová léta císařovny:
Jak se žení aristokrat
Se svou manželkou, o dva roky mladší Therese z rodu rakouských hrabat Hardeggů se poprvé setkal v roce 1957 ve Vídni, na banketu pro nezadané aristokraty. Její otec Johann patřil k velkým stoupencům Adolfa Hitlera, od roku 1930 byl členem nacistické NSDAP, která byla tehdy v Rakousku ilegální, a velitelem jednotek SA na rakouském území. Therese se ale v dospělosti od nacismu důsledně distancovala. V roce 1966 promovala na lékařské fakultě ve Vídni, s Karlem se vzali 22. dubna 1967 v tyrolském Seefeldu a po svatbě se přestěhovali na zámek Obermurau ve Štýrsku. Už v prosinci se jim narodil syn Jan Nepomuk, o rok později Anna Karolína, která je manželkou britského scenáristy a dramatika Petera Morgana, mimo jiné autora scénáře k filmu Královna, který byl v roce 2006 nominován na Oscara. V roce 1974 Therese ukončila praxi praktická lékařky, později se věnovala homeopatii a nějaký čas působila v africké Keni, kde se dodnes stará o jednu nemocnici.
Kukaččí mládě
V květnu 1979 se narodil nejmladší Karl Philipp, v roce 1987 ale vyšlo najevo, že je jeho otcem rakouský politik a průmyslník Thomas Prinzhorn. Oheň byl na střeše, přestože si manželé v tomto směru neměli co vyčítat. Není tajemstvím, že Karel měl v té době také milostný vztah s o téměř pětatřicet let mladší markraběnkou maďarsko-italského původu Barborou Zitou Pallavicini, příležitostnou televizní komentátorkou, herečkou a manažerkou modelingové agentury. V roce 1988 Prinzhorn Karla Philippa oficiálně adoptoval a manželé Schwarzenbergovi se rozvedli. V roce 1992 před Vánoci se Therese vážně zranila na lyžích, dlouho byla ochrnutá, díky pevné vůli a intenzivní rehabilitaci se ale nakonec dokázala znovu postavit na nohy. I po rozvodu zůstali exmanželé v kontaktu a v červenci 20088 se v tichosti na štýrském zámku Obermurau znovu vzali. „Rozvod byl potřebný a nám oběma bylo snad od začátku jasné, že jednou zase budeme spolu schopní žít,“ prohlásila poté Therese. Většinou pak ale žili odděleně, Karel v Česku a Therese ve Vídni.
Svatba s Therese v roce 1967; foto Paměť národa
Jednou ten, pak zase onen
U nás se Karel od prvopočátku prezentoval jako velký znalec a významná osobnost světové zahraniční politiky, přesto se v Rakousku neprosadil. Musel počkat, až ho vynese vzhůru listopadová revoluce v roce 1989. Netajil se tím, že na restitucích pohádkově zbohatl, pozadí části z nich je ale podle odborníků poněkud nejasné. Vystupoval proti Benešovým dekretům a podporoval muslimy, protože jsou prý „ovečky“ jednoho z nejrozšířenějších náboženství na světě, takže s nimi musíme vycházet. Navíc se kamarádil se sudetskými Němci, a když šlo o majetek, nebral si servítky ani vůči příslušníkům vlastní rodiny. Pokud jde o předky, i v tom se přikláněl na tu či onu stranu podle toho, co bylo právě výhodné. Díky adopci v roce 1960 se stal hlavním představitelem rodu a z chudého šlechtice zámožným mužem, protože o dvacet let později mohl dědit rodový majetek v Rakousku. České republice se ale zase hrdě hlásil k biologické větvi orlické, kterou adopcí opustil, protože se tu nabízely miliardové restituce.
Pohádkové bohatství
Podle české legislativy na restituce nárok neměl, protože dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, navíc byl adoptován jako dospělý, což naše legislativa také nezná. Rakouské právo je ale umožňuje. A tak se Karel Schwarzenberg pustil do boje, soud vyslechl znalce na mezinárodní právo a rozhodl, že se na území České republiky bude postupovat podle práva rakouského. Díky rozsudku zdědil podstatnou část majetku, který byl orlické větvi zkonfiskován, a současně si činil zálusk i na majetek, zabavený na základě zvláštního zákona Lex Schwarzenberg. Tam se situace sice poněkud zkomplikovala sporem s nevlastní a také adoptovanou sestrou Elizabeth von Pezold, nakonec ale vyhrál. Díky tomu získal Schwarzenberský palác ve Vídni, jihorakouský zámeček Murau a rozsáhlé lesy u Salcburku a ve Štýrsku, v Bavorsku zase například osmdesátihektarový les Weigenheim. Podle rakouského týdeníku News se tak stal čtvrtým nejbohatším rakouským šlechticem, jeho tamní majetek zahrnoval 24 000 hektarů lesa, dvacet hradů a zámků, 150 zemědělských statků, čtrnáct pil, devatenáct cihelen, 26 lesních závodů a dvě gastronomické provozovny.
(Zdroje: Wikipedia, deník News, Česká televize, Český rozhlas, Paměť národa, Karel Hvížďala: Knížecí rozhovory s Karlem Schwarzenbergem, Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život, Marie Frajtová: Therese Schwazenberg – Znovu na nohou, Zita Pallavicini: Deník šílené markraběnky)
Pokračování v pátek 16. listopadu
Vložil: Adina Janovská