Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Druhé housle ješitného bigbíťáka a co zabilo velkou lásku legendární Pilarky. Tajnosti slavných

10.11.2023
Druhé housle ješitného bigbíťáka a co zabilo velkou lásku legendární Pilarky. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Jaromír Mayer s Evou Pilarovou na festivalu Bratislavská lyra v roce 1968

AUDIO Byl úspěšný a v pohodě, dokud sám sebe nezačal brát příliš vážně. Pak ho ale jeho láska chtěla dostat na špici populární hudby a stal se „tím od Pilarky“. Co zabilo vztah, který jako první u nás sledovala veřejnost téměř v přímém přenosu?

Své první úspěchy prý nebral příliš vážně a ani ve snu ho nenapadlo, že by se mohl stát jednou z největších hvězd bigbeatové éry. Krásný mužský a chlap každým coulem, a když navíc začal zpívat, dostával svým sametovým hlasem fanynky do extáze. Jenže stejně rychle, jako zazářil, začala brzy jeho hvězda pohasínat. Paradoxně k tomu přispěl televizní pořad, v němž Jaromír Mayer a Eva Pilarová pustili veřejnost do svého soukromí. Do té doby to nebylo v našem malém, středoevropském písečku zvykem a vypustili tím z láhve zlomyslného džina, který přispěl ke konci rozpadu jejich příliš krátkého manželství. Stali se totiž jedním z prvních párů, v jejichž vztahu se začala šťourat veřejnost. A hrát druhé housle nejen na pódiu, a navíc ještě doma, to ustojí málokterý chlap.

 

Můj úděl:

Gottův náhradník

Narodil se 22. července 1943 v Praze a dětství prožil v jedné z nejzelenějších pražských čtvrtí, na Zahradním Městě. Talent zdědil po matce, která učila v hudební škole. Tím, kdo stál v rodině pevně nohama na zemi, byl otec lékař. Zpočátku měl ale Jaromír namířeno jinam. Vyučil se v stejném podniku jako o čtyři roky dříve Karel Gott a stejně jako on začal pracovat v ČKD. Kdo ho nakonec postrčil v roce 1961 do hudební soutěže, není úplně jasné. V tehdy velmi oblíbené pražské kavárně Alfa ji pořádal Svaz mládeže Prahy 1 a soutěžící doprovázel orchestr Jana Havlíčka, s nímž vystupoval Karel Gott. Mayer skončil čtvrtý, rozhodně ale zaujal, takže po Gottovu odchodu k Eduardu Parmovi do Mánesa ho vystřídal a začal s Havlíčkovým orchestrem vystupovat po kavárnách. A první úspěch ho také přiměl přihlásit se na konzervatoř.

Andělka a táta

Během studia se seznámil se zpěvačkou Vilmou Volkovou, která zvítězila v soutěži talentů už v patnácti letech. V sedmnácti začala zpívat profesionálně s velkými tanečními orchestry a po maturitě si mohla vybírat. Vystupovala pod pseudonymem Vrchotová, v roce 1966 se stala sólistkou Armádního uměleckého souboru, s nímž procestovala celý svět, a od roku 1970 byla hvězdou legendárních Kučerovců. Jaromíra si ale vzala už v roce 1962 a krátce nato se jim narodila dcera Anděla, která se později stala pojmem na hudební scéně jako vynikající klávesistka a zpěvačka. Právě s ní údajně Jaromír nazpíval v roce 1968 písničku Táto, táto, která byla reakcí na srpnovou okupaci, identitu malé zpěvačky ale není možné nikde dohledat. Jeho první manželka Vilma byla o nějaký ten pátek starší, navíc neměli kde bydlet, takže sdíleli společný malý byt s Vilminými rodiči. Není divu, že manželství dlouho nevydrželo.

 

Táto, táto:

Bigbíťák z Mefista

Na profesionální scéně se Jaromír prosadil velmi rychle, o čemž svědčí i jeho spolupráce s Orchestrem Karla Vlacha. Krátce po první rozhlasové nahrávce Krajky neonů se na trhu objevil i první singl s písní Jedna slza na tvé tváři, která se rázem stala hitem, a vzápětí následovaly další. V roce 1963 začal zpívat s legendární bigbeatovou skupinou Mefisto, která přešla jako první z hudební scény na divadelní jeviště. Nejprve to byla Laterna magika a od podzimu 1965 Divadlo Rokoko, které proslavila hudební představení s populárními zpěváky pod „taktovkou“ principála Darka Vostřela. V zákulisí se ale odehrávala strkanice mezi Rokokem a Semaforem, dvě populární divadla s podobným repertoárem se o své hvězdy přetahovala, až nakonec Mayer i s Mefistem skončil v Semaforu. A tam nemohl nepotkat jednu z největších hvězd šedesátých let, Evu Pilarovou. Oba více než dobří, oba rozvedení, oba s dítětem. Byli první, kdo se o svoji lásku jako trám podělili s celou republikou. Populární zpěvačka a o čtyři roky mladší pohledný kolega se stali párem snů.

Romantika pro davy

Se zážitky ze své svatby se podělili s celou republikou, brali se v roce 1968 na konzulátu v Paříži, kde bydleli v malém romantickém hotýlku na Champs Elysées. Nazpívali několik úspěšných duetů, televizní diváci nadšeně sledovali několik dílů hudebního pořadu, který byl natáčen na Evině známé chalupě na Českolipsku a Eva se jím snažila propagovat mimo jiné i svého manžela. Myslela to dobře, účinek ale byl opačný. Až s odstupem času pochopila, že tím mu tím srážela sebevědomí. Stále více se cítil jenom jako její stín. „Většina chlapů neunese, když je manželka úspěšnější. Jak jsme si ale řekli ano, vzalo všechno rychlý spád. Po roce a něco jsme se v tichosti rozváděli u soudu na Praze 6,“ zavzpomínala před lety v rozhovoru pro jeden dnes již neexistující deník. „Náš rozchod s Mirkem nebyl dramatický. Když nás rozvedli, šli jsme to zajíst do známé čínské restaurace ve Vodičkově ulici.“

 

Venku je déšť a mráz:

Pod křídly Supraphonu

I po rozvodu spolu ještě nějaký čas vystupovali, definitivně se rozešli až v roce 1972. Jaromír se vydal na sólovou dráhu a povedlo se mu ještě pár úspěšných hitů, od Malého přítele z města N. přes Hej, Madlén a Když slunce jde spát až po Hospůdko známá. Jeho největšího hitu Malý přítel z města N byly vydány zhruba dva tisíce kusů a díky tomuto komerčnímu úspěchu se začal pravidelně objevovat v televizních hudebních pořadech Dvacet minut s písničkou, Malá televizní hitparáda, Televizní klub mladých či Našich devět. Nejčastěji vystupoval s bigbeatovou skupinou Perpetuum Mobile, která vznikla v roce 1971 po rozpadu Yearning Lorry a zpočátku působila jako jeho doprovodná kapela. Vystupoval ale také s Kometami či skupinou Antonína Gondolána, někdy i sám, jen s kytarou. Na profesionální dráhu to ale nestačilo, takže aby uživil rodinu, nechal se zaměstnat jako referent v hudebním vydavatelství Supraphon. Potřetí se oženil s kulturní redaktorkou Lidové demokracie Radkou Machovou, narodila se jim dcera Lucie a syn Martin. U fanynek měl romanticky působící, mimořádně pohledný zpěvák stále úspěch, spokojený ale nebyl.

Zrádné hlasivky

V roce 1986, krátce po emigraci Waldemara Matušky a Olgy Blechové, se i Jaromír rozhodl k radikální změně. Odjel do západního Německa, kde už na něj čekala Radka s dětmi, a po pár letech se přesunuli do kanadského Edmontonu. Jaromír začal pracovat u olejářské firmy a údajně začal mít problémy s hlasivkami, takže zpěv musel pověsit na hřebík. S muzikou se ale rozloučit nedokázal. „Ještě když byl u nás, občas mu vynechávala jedna hlasivka, a tak si myslím, že se zpíváním skončil. Muziku má ale moc rád a v Edmontonu má kapelu, s kterou každý pátek a sobotu hraje,“ prozradil na něj ve svých vzpomínkách kamarád Karel Černoch. Loni v létě se poprvé po 36 letech vrátil do rodné Prahy, jeho návštěva se ale téměř obešla bez pozornosti médií s výjimkou setkání s dávným přítelem Antonínem Gondolánem, skvělým hudebníkem, zpěvákem a hlavou někdejší úspěšné romské skupiny Sourozenci Gondolánovi. Letos v létě oslavil Jaromír Mayer osmdesátiny a největší radost má ze syna Martina, který se stal v Kanadě uznávaným skladatelem a klavíristou.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Supraphon, martinmayermusic.com, Česká televize, Český rozhlas)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská