Obědy dětem ve školách zdarma? Každé dítě je potřebné! Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Školní jídelna, ilustrační foto

„V letošním roce MŠMT rozdělilo 100 milionů korun na podporu obědů zdarma,“ hlásá v tiskové zprávě Ministerstvo školství. A pokračuje: „Školní stravování žáků a žákyň základních škol, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci, podporuje MŠMT už od roku 2016.“ Mám to chápat tak, že budou obědy zdarma pro všechny děti? Hurá! V důsledku Fialovy drahoty se totiž v nepříznivé situaci ocitla drtivá většina rodin s dětmi. Spadáme tedy do vyhlášené dotační výzvy. Nebo se mýlím?

Než se dostanu k dnešnímu tématu, podělím se o jednu dobrou zprávu. Článek, věnovaný placení pracovních sešitů z 18. 9. 2023, asi ťal do živého. Týden na to, 29. 9. 2023, vyšel na Novinkách text „Nemocenská může srazit mzdy učitelů“. V něm MŠMT informuje, že od roku 2024 dojde k oddělení peněz na pomůcky dětí od výplaty nemocenské učitelů. Nemyslím si, že příčinou „změny kurzu“ je můj článek, státu jde spíš o úspory. Ale na nepříjemné dotazy rodičů bylo třeba odpovědět. Je potřeba se ptát dál. Třeba na bezplatné obědy.

Náměstek ministra školství: „Hladovému se mozek těžko prokrvuje.“

V článku věnovaném školnímu stravování, publikovaném 31. 1. 2023 na serveru Novinky, se píše: „V praxi se potvrdila velmi úzká provázanost mezi základní potřebou žáka, tedy pravidelným obědem, a jeho školními výkony.“ Uvedl to náměstek ministra školství Jan Mareš. A pan náměstek pokračuje: „Podle ministerstva a průzkumů se děti lépe začleňují do kolektivu a zlepšuje se jim i prospěch. Hladovému se mozek těžko prokrvuje.“  V třetím dějství pan Mareš přislíbil podporu: „Chceme pomoci potřebným rodinám, aby žák měl možnost zúčastnit se všech školních aktivit díky prominutí úhrady za školní stravování.“

Požádal jsem MŠMT, na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí zmiňovaného průzkumu, který dokládá, že se dětem, dostávajícím obědy zdarma, zlepšil prospěch. Jako učitel jsem zaznamenal zlepšení docházky, ale nemohu říci, že by se podpořeným dětem zlepšil prospěch. Nevím, jestli je to víc k smíchu nebo k pláči, když polistopadový režim láká do školy děti na jídlo. Jako myši na sýr.

Dále mně zajímalo, kterým aktivitám se dítě ve škole nemůže bez poskytnutí oběda věnovat. Tato otázka je naprosto zásadní. Je-li oběd podmínkou účasti dítěte na povinných školních aktivitách, vztahuje se na něj Školský zákon a měl by být zdarma pro všechny děti.

Internet do škol, rychlé koně na MŠMT!

Průzkum, který by dokládal, že se dětem s obědy zdarma zlepšil prospěch, MŠMT nedoložilo. Prý je uložen na odděleném pracovišti . S tímto odůvodněním ministerstvo požádalo 17. 8. 2023 o desetidenní prodloužení lhůty. Uteklo půl druhého měsíce a rychlý posel stále nedorazil. Asi cválá ulicemi matičky Prahy. Také je možné, že ztratil směr. V tom případě už by měl být u Japonského moře. Tedy pokud jede stejnou rychlostí a po stejné trase, jako jezdívala pošta, založená za Čingischána. Ta trasu z Mongolska do Evropy zvládala ve 14. století za čtyři týdny. Pochopitelně na koních! Škoda, že Ministerstvo školství nedostalo rychlejší koně. Na internet nesmí v době Stanjurových úspor ani pomyslet!

Co nelze ve škole dělat bez oběda zdarma?

Na tuto otázku jsem odpověď dostal: „Některé školy, na základě vnitřních předpisů, mají např. podmínku, aby žáci mohli navštěvovat školní družiny a s tím spojené družinové aktivity, musí chodit na oběd do školní jídelny. Tím jsou žáci, kterým rodiče nemohou z finančních důvodů hradit obědy, vyloučeni ze školních aktivit. Dále se jedná např. o školu v přírodě, nebo účast na divadelním představení. Jsou to aktivity, které škola uvádí ve školním vzdělávacím programu, tudíž jsou závazné, ale vyžaduje se finanční spoluúčast od zákonných zástupců. Ušetřením výdajů za stavování mohou pak tyto aktivity žákům rodiče uhradit.“

To je samozřejmě snůška blábolů, která potvrzuje, že některé věci nelze rozumně zdůvodnit. Nechtěl bych vysvětlovat nepodložená tvrzení pana náměstka. Dle § 2 (1) a), d) zák. č. 561/2004 Sb. (Školský zákon) škola nemůže mít povinné aktivity, které by vyžadovaly spoluúčast rodičů. Pokud je aktivita součástí ŠVP, měla by být účast dostupná za stejných podmínek všem dětem bez rozdílu. Líbí se mi neurčitá vazba „vyžaduje se“. Kdo vyžaduje? A na základě čeho? Asi se ještě poptám…

Pomozte nám nakrmit hladovějící děti ještě dnes!

Tento úderný slogan, za který by se nemusel stydět ani kovaný komunista, najdete na webu jedné ze dvou neziskovek, která se zabývá charitativním přerozdělováním peněz daňových poplatníků. Letos na „krmení“ dostala 92 milionů korun. Ovšem její hysterické vyjádření neodpovídá realitě v naší zemi. Opravdu jsou v ČR hladovějící děti!? Které to jsou? Mohly by nám dámy z „neziskovky“ Women for Women tyto hladovějící děti ukázat? Pokud u nás nějaké dítě opravdu (= opravdu) hladoví, pak je to týrané dítě. Jinak to není možné. Tím nemyslím krátkodobý pocit hladu, když se těšíme na jídlo.

Druhá neziskovka, která od MŠMT obdržela osm milionů korun, je ve svých vyjádřeních střízlivější (možná  je míra hysterie úměrná výši dotace): „V České republice jsou pořád děti ze sociálně slabých rodin, které nemohou ve škole chodit na obědy. Přitom pravidelná teplá jídla a čas, strávený s kamarády v jídelně, jsou důležité pro zdravý rozvoj dítěte. Proto jsme ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR spustili projekt Obědy školákům.“

Zájem o dotaci rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2016 dostalo bezplatně obědy přibližně 3700 žáků z 580 škol, v roce 2021 se jednalo o 9500 žáků z 920 škol. To znamená, že obědy zdarma poskytuje každá čtvrtá škola.

Máte doma školáka? Pak jsou obědy zdarma právě pro vás!

Je jedno, zdali se projekt nazývá „Obědy dětem“, „Obědy školákům“ či jakkoliv jinak. Všechny tyto obědy „zdarma“ platí MŠMT z našich daní a z budoucích dluhů našich dětí. Z právního hlediska je podstatné, že nejsou jednoznačně stanovena kritéria. Cituji tiskovou zprávu MŠMT: „Cílem MŠMT je hlavně podpora rodin samoživitelů nebo rodin, které se ocitly dlouhodobě v nepříznivé finanční situaci a velice těsně nesplňují podmínky pro pobírání dávek v hmotné nouzi.“

Právě „gumovost“ kritérií je pravděpodobně důvodem, proč MŠMT práci mouřenína přenechává neziskovkám. Pokud by peníze přerozdělovalo samo MŠMT nebo škola, podléhal by proces rozhazování Správnímu řádu. S měrnou jednotkou „těsně“ by státní instituce případný spor s nespokojeným rodičem muselo zákonitě prohrát. Co je to „těsně“? Koruna? Sto korun? Tisícovka? Deset tisíc? Je to podobné jako „přiměřeně, přiměřeně“ v pohádce Byl jednou jeden král.

Kdo je v nepříznivé finanční situaci? A co to je „nepříznivá finanční situace“?

Těžko uchopitelný je i termín „nepříznivá finanční situace“ nebo „sociálně slabá rodina“. Co je nepříznivá finanční situace? To, že umírám hlady? Nebo stačí, že si za výplatu koupím méně než před rokem? Obojí je nepříznivá situace, ale liší se míra.

Nesmíme zapomínat ani na Školský zákon. Ten v § 2 (1) a) diskriminaci na základě majetku nebo sociálního původu výslovně zakazuje. Nelze diskriminovat děti z chudých rodin. Ale nemůžeme diskriminovat ani děti z bohatých rodin. I to jsou děti!

O tom, kdo bude mít na obědy zdarma nárok, by podle záměru MŠMT měla rozhodnout škola, respektive třídní učitel či ředitel. Ten prý situaci v rodinách žáků zná (dle MŠMT). Ať ji zná nebo ne, podle GDPR ji znát nesmí.

Škola si nemůže dovolit odmítnout přijmout žádost rodiče „bohatého“ žáka, kterým je fakticky každé dítě, jehož rodiče pracují. Škola není oprávněna se jej zeptat ani na jeho příjem. Stejně tak, jako se učitel při posuzování žádosti o bezplatné obědy neptá rodiče žáka ze „znevýhodněného prostředí“, zdali kouří či pije, neměl by se těch „zvýhodněných“ ptát, kolik vydělávají.

Nejde jen o příjmy, ale také o výdaje

Škola možná odhadne přibližné příjmy rodičů. Ale v žádném případě nemůže znát jejich výdaje. Někdo pije. Další musí nechat opravit auto. V případě opravy motoru nebo automatické převodovky se bavíme o výdajích v řádu desítek tisíc korun. Jiný hraje na automatech. I to se může stát. Jak je na tom třeba dítě „vysokopříjmového“ gamblera? Nejenže žije v sociálně patologickém prostředí („znevýhodněné prostředí“), ale nedostane ani oběd. Rodič přece dobře vydělává. To, že otec hraje automaty, ve škole nevědí. Ale že je manažer ve velké firmě, ví každý. Je v tom nějaká spravedlnost?

S nedostatkem peněz se mohou potýkat i lidé s relativně vysokými příjmy. Vzpomeňme Honoré de Balzaca. Ten se zadlužoval především proto, aby ukázal, že je bohatý. I dnes je mnoho lidí chudých jen proto, že si za peníze, které si půjčili, kupují věci, které nepotřebují, aby učinili dobrý dojem na lidi, které nezajímají.  

Pokud neznáme příjmy i výdaje, není možné ekonomickou situaci rodiny posoudit. A pak je tu ještě jeden důležitý moment. Příjem mají všechny děti stejný – žádný. Podle zákona nesmějí do ukončení základní školní docházky pracovat. A to ani tehdy, pokud jim bylo patnáct let.

Proč by měly mít všechny děti obědy zdarma?

Obecně jsem proti rozdávání čehokoliv zdarma. Toho, co je zdarma, si lidé obvykle neváží. Zažili jsme to za socialismu. Na druhou stranu tu máme čím dál tím větší armádu bezdětných lidí, kteří se na přímých vzdělávacích nákladech dětí nijak nepodílejí (vyjma placení daní). Ale i oni budou jednou dostávat důchod z daní dětí, které my rodiče živíme. Kolik platí bezdětní za učební pomůcky dětí? Nic. Kolik jim platí za stravu? Také nic. Mohl bych pokračovat. Neměli by se bezdětní také podílet na financování svých budoucích živitelů? Třeba formou speciální daně pro bezdětné. Ta by se s přibývajícím počtem dětí snižovala na nulu.

Náklady na výchovu dítěte od narození do plnoletosti činily v roce 2018 dle ČSÚ v průměru 1 600 000 korun! Za to si koupíte nové Porsche. Když nebudete mít děti (jedno dítě). Víte, kolik by se místo dvou dětí (zhruba tři miliony korun) dalo uskutečnit exotických dovolených? Kromě peněz rodiče do dětí investují také práci a čas. Někdo musí uvařit, vyprat, vyžehlit, napsat s dětmi úkoly… I tato řada by byla dlouhá.

Další důvod, proč by se všem dětem mělo měřit stejně, je ten, že některé děti už dnes různými cestami vše zdarma dostávají, od aktovky až po obědy a školní výlet. Ovšem podle §2 Školského zákona je ve školách výslovně zakázána diskriminace z důvodu sociálního původu a majetku. Pokud jedno dítě na základě svého sociálního původu či majetku (svých rodičů) dostává vše zdarma a druhé nikoliv, je to ukázková diskriminace na základě majetku. Dobu, kdy se ve školách děti posuzovaly podle kádrového profilu svých rodičů, už jsme tu měli. Chcete to zažít znovu?

Kde a jak o obědy zdarma požádat?

Jsou školy, které řekly o možnosti bezplatných obědů všem rodičům. Na jiných školách tajně vybrali rodiče, kterým obědy nabídli, aniž ostatním rodičům sdělili, že taková možnost existuje. Do třetí skupiny patří školy, které nechtěly děti diskriminovat a do „projektu“ se raději nezapojily. Těch je většina.

O bezplatné obědy můžete požádat školu, kterou vaše dítě navštěvuje, i vy sami. Ta by vám měla dát k vyplnění žádost, souhlas s přijetím daru a souhlas se zpracováním osobních údajů.

Na ekonomickou situaci ve vaší rodině škola nemá právo se ptát, podobně jako na váš zdravotní stav. Tuto diskuzi vůbec nepřipusťte. Vyplněnou přihlášku odevzdáte do školy, a ta by ji měla postoupit jedné ze dvou neziskových organizací, jež na úhradu obědů dostala od MŠMT peníze, které jste vy sami státu zaplatili. Je snad ostuda, říct si o vlastní peníze? Kdepak! Ostuda je si o vlastní peníze zbaběle neříct.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT, korespondence autora s MŠMT, stránky organizací Women for Women a Patron dětí

Vložil: Stanislav Korityák