Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Seriál s Tomášem Holým, který jsme nikdy neviděli, žádná česká TV ho nechce... Vzpomínky na milovaného dětského herce IX

01.10.2023
Seriál s Tomášem Holým, který jsme nikdy neviděli, žádná česká TV ho nechce... Vzpomínky na milovaného dětského herce IX

Foto: Se svolením Tomáše Kozelského

Popisek: Tomáš Holý v Suchdole na ranči Zlámaná podkova, kde se učil jezdit na koni. Fotografie pochází ze soukromého archivu opavského stomatologa a organizátora Pony Expressu Miroslava Kozelského, který se tam s ním setkal. První jízda Československého Ponny Expressu se uskutečnila 13. září 1985 a vedla ze Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy do moravského Suchdolu nad Odrou. Od té doby se vždy v srpnu koná každoročně.

Od půlky září 1981 natáčel Tomáš svůj poslední projekt, třináctidílný seriál pro jednu německou televizi, nazvaný Připoutejte se, letíme nad Atlantidou. Scénář dobrodružství o cestování časem napsal náš Ota Hofman, autor Setkání v červenci, Pana Tau a Návštěvníků.

Přestože byl seriál natáčen z devadesáti procent u nás a polovina herců jsou naši, nikdy tu nešel. Naše televize raději popatnácté odvysílají stejnou kriminálku, místo aby koupili seriál s naším Tomášem Holým, o kterém na největších filmových festivalech říkají, že byl největším talentem od dob Shirley Temple. Ostuda. Potomci autora Oty Hofmana i Tomášovi příbuzní jsou z toho dost nešťastní.

V době, kdy Tomášův tatínek ještě pracoval v podniku zahraničního obchodu Pragoexport, seznámil se tam s režisérem Tomášem Fantlem. Rodák z Prahy emigroval v 50. letech do Západního Německa, a když Tomášova sláva překonala i železnou oponu, pan Fantl požádal Barrandov, že by s ním rád natočil seriál.

Ve výrobě filmů pro celou rodinu jsme my Češi často spolupracovali s německými produkcemi, Arabelu, Pana Tau, Návštěvníky, Lucii, postrach ulice a mnohé další jsme natočili vlastně na zakázku pro ně. České filmy pro celou rodinu byly tehdy opravdu ceněné a jejich prodej do světa pokryl tehdy asi 85 procent veškerých nákladů na provoz Studií Barrandov. I díky tomu je většina našich rodinných filmů natočena na kvalitní negativ Kodak, který dá i dnešní ultra vysoké rozlišení 4K, včetně těch Tomášových.

Za partnera mu vybrali Josefa Horáčka, málo známého dětského herce. Narodil se taky u Apolináře, necelých 24 hodin před Tomášem, a jejich mámy se tam potkávaly. Na jaře 1978, pár měsíců po premiéře Velryby, se náhodou seznámili při ježdění na kolech, na Výtoni pod železničním mostem. V třinácti je náhodou spolu obsadili do tohto seriálu, pak spolu zase čirou náhodou chodili do tanečních. A pak už se nikdy neviděli. Náhoda někdy dokáže neuvěřitelné věci.

Část děje se odehrává v rudolfínské době, a tam se jezdí na koních. Produkce přivedla Tomáše ke koni a byla zvědavá, co se bude dít. Nebude se dětská hvězda koně bát? Tomáš se s koněm trochu seznámil, vyskočil na něj a ukázal jim, jak umí jezdit. Tou dobou už totiž druhým rokem jezdil na ranč do Suchdola, kde se dělalo i westernové ježdění, takže přece jen už něco uměl. Od té doby, kudy německá produkce chodila, tudy pěla chválu na české dětské herce. Jak jsou všestranní a co všechno umí.

Točilo se od poloviny září do března, do školy se podíval až v dubnu, takže většinu osmé třídy strávil vlastně na natáčení. Zpravidla u nás, jen poslední asi tři neděle jsou v Západním Berlíně.

K té rudolfínské době se pojí jedna historka z natáčení. Zatknou je tam jako špehy a jejich věci z budoucnosti odnesou stráže císaři Rudolfovi II. Toho hraje Rudolf Hrušínský, jemuž se konečně splnilo přání zahrát si s Tomášem Holým. Když císař uvidí věci z budoucnosti, digitální hodinky z roku 1981 a přístroj na skrytí stroje času, pochopí, že asi nejsou zdejší. Myslí si, že jsou alchymisté, a chce, aby mu prozradili návod na proměnu rtuti ve zlato. Oni samozřejmě nic. Chvíli na ně mluví, a pak sáhne do váčku a rozhodí hrst zlatých mincí.

Jelo se to naostro, císař je přesvědčoval, oni nic neprozradili. Tak sáhl do váčku, jenže se spletl, sáhl do nesprávného a rozhodil svoje cigarety Clea. Víte, on dost kouřil. I když viděl, že je zle, záběr normálně dohrál. Když se pak zastavila kamera, celému štábu se omluvil, že zkazil záběr. Omluvil se i jim, třináctiletým klukům, a jelo se znova. Takový to byl pan herec. I takové veselé okamžiky se dají zažít na natáčení. S Rudolfem Hrušínským byla na natáčení legrace.

Jindy zase točili v zámeckém parku v Lednici alžbětinskou dobu. Tedy předalžbětinskou, když byla královna Alžběta ještě malá holka a Shakespeare ještě nebyl na světě. Měli slušivé dobové kostýmy, Tomáš měl klobouk s pérem, luk a šípy. Všichni mu říkali, že vypadá jako syn Robina Hooda. Princeznu Alžbětu doprovázela smečka chrtů. Jeden z nich se najednou dal do běhu, za ním se rozběhla celá smečka… a ven z parku. Majitelé je vůbec nemohli najít. Našli je až po několika hodinách, ve vzdálené vesnici, snad 15 nebo 20 kilometrů odtud.

Při natáčení v době ledové zase nastala obleva stejně jako při natáčení Návštěvníků, takže se letělo do Vysokých Tater. Tam byla pěkná zima a oni jen v těch pravěkých kostýmech.

Jen poslední asi tři týdny byli v Západním Berlíně. Pár záběrů ulic, obchodní dům a nějaké ty věci ve studiu. Tomáš si tam koupil repliku velikého koltu Smith & Wesson, to je ten, co používal Limonádový Joe. Byla to velmi zdařilá replika, kolt vypadal jako pravý, ale střílet ostré náboje se z něj samozřejmě nedalo.

Josef Horáček vzpomíná: „Vzpomínám si, jak se jednou ráno rozletěly dveře k režisérovi, v nich stál Tomáš, v pyžamu, v kovbojským klobouku a s koltem v ruce:
„Řekl jste fuj Kolalokově limonádě, cizinče?“
Režisér byl český emigrant, takže film znal a pochopil.
„Ano, řekl jsem fuj Kolalokově limonádě, pistolníku.“
S Tomášem jsem se na natáčení nikdy nenudil.“

Všechny články o Tomáši Holém najdete ZDE.

Když po skončení natáčení odlétali do Prahy, vzal si Tomáš pistoli s sebou do letadla. Němečtí celníci ji u něj našli, zadrželi ji a zkoumali, ale nakonec zjistili, že je to jen replika, a vrátili mu ji.
Josef Horáček: „Jo, ale odlet se kvůli tomu o půl hodiny odložil. Letěli jsme takovým tím starým ruským letadlem, Iljušinem, které se strašlivě třáslo od startu až do přistání. Naši celníci v Praze mu pistoli zabavili, přestože měli od Němců napsáno, že se z ní střílet nedá. Pan Holý musel využít svého vlivu a zajít si pro ni na celní správu, jinak by ji už nikdy neviděl.“

A to byl definitivní konec Tomášovy filmové kariéry. Před kamerou se ještě jednou objevil, ale víceméně jen náhodou. Bylo to v roce 1984, někdy zjara, v době viróz. Přišel k nim na návštěvu pan Čvančara, kapelník Taxmenů.
„Máme vystupovat v hitparádě podvečerního Studia Kamarád, ale onemocněl nám houslista. Nechtěl bys to vzít za něj, Tomáši?“
„Ale já jsem na housle nikdy nehrál.“
„To nevadí, ale jsi herec, tak si nějak poradíš.“

Slovo dalo slovo a Tomáš s nimi v té dětské hitparádě opravdu odehrál dvě písničky. Stejné, které s nimi natočil už na jaře 1980. Byl to samozřejmě playback a Tomáš jen dělal, že umí hrát na housle. Jedničku za dobrou dívanou, ze záznamu i zpívá svým dvanáctiletým hlasem... Myslím, že to nemá ani televizní archiv. Kdyby to tehdy nenahrál syn kapelníka na video, asi by se tahle rarita vůbec nedochovala. Ty dvě písničky, Kocour Felix a Jednička za dobrou dívanou, jsou na Youtube v kanálu Taxmenů.

Co napsat o Tomášovi závěrem? Pokud jste četli všechna pokračování našeho vyprávění až sem, jistě se mnou souhlasíte, že Tomáš Holý byl výjimečná osobnost, a jeho filmy, jeho herectví, bylo víc než jen dováděním šikovného kluka. A že by to chtělo něco víc. Vydat jeho filmy ve vysokém rozlišení, vhodném pro dnešní televize. Vždyť Tomášovy filmy dosud vyšly jen na DVD, v rozlišení analogové televize z dob, kdy se narodil. A některé nevyšly vůbec.

Vydat i seriál Připoutejte se, letíme nad Atlantidou. Kdysi jsem si psal se správcem práv německé televize. Strašně se divil, že si seriál ještě nevyžádala žádná česká televize ani vydavatel DVD, když je v něm náš Tomáš Holý. Bohužel by se musel udělat český dabing, a to i našich herců, kteří už nejsou. Ale třeba by k nám Tomáš Holý mohl promluvit svým vlastním hlasem stejně jako Karel Gott. Pro umělou inteligenci je to výzva.

A natočit velký životopisný film o Tomášovi, dokud ještě žijí pamětníci a dokud ještě mají vzpomínky. Já si myslím, že by to zajímalo víc diváků, než další zbytečný kriminální seriál. Co si myslíte vy?

Tomáš Franke

 

Autor článku hledá pamětníky, kteří mají s Tomášem Holým nějakou vzpomínku, fotografii, záznam nebo jiný materiál, aby se ozvali redakci nebo na e-mail m');.

 

Vložil: Redaktor KL