Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nový progresivní postoj k takzvanému dogmatismu a tmářství. Komentář Štěpána Chába

komentář 06.10.2023
Nový progresivní postoj k takzvanému dogmatismu a tmářství. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Bohumil Kartous

Debata nad tím, že by se mělo legalizovat osobní užívání kokainu, přilákala i jednoho odborníka na slovo vzatého (odborník na slovo vzatý, jinak řečeno nově dogmatik v progresivismu). A to Bohumila Kartouse, mluvčího normalizačních Českých elfů.

Bohumil Kartous se cele postavil za výzvu národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Vobořil totiž nadhodil téma legalizace jak konopí, tak i kokainu. To ve vládě i ve společnosti rozvířilo debatu. Předsedovi KDU-ČSL Jurečkovi se zatmělo před očima a Vobořilovi vyčinil.

„Protidrogový koordinátor začíná už potom říkat, že by o něčem podobném uvažoval v případě kokainu a podobně. My tady nemáme být ani žádné Mexiko, ani Bangladéš, ani prostě žádná země, kde drogy populaci a především mladší lidi výrazně decimují,“ citoval server iDnes předseda lidovců Mariana Jurečku.

Pak se do věci vložil již zmíněný Bohumil Kartous a, jako odborník na vzdělávání a dezinformace, sám sebe delegoval, jak je jeho zvykem, i na odborníka stran drogové problematiky. Dovolím si citovat celý jeho slovní vodopád, kterým potěšil fanoušky své facebookové stránky.

„Věnuju se tématům vzdělávání a dezinformací, protože věřím, že rozum a pokrok mohou zvítězit nad dogmatem, tmářstvím. A taky nad pokrytectvím. Jestliže necháme dogmata vládnout, dočkáme se vždy pouze slepých cest a opakovaných nárazů do zdi. Znepokojuje mě v té souvislosti, kterak se k problematice látek ovlivňujících vědomí a k problematice závislosti vyjadřují lidé, jejichž odbornost je v tomto ohledu pochybná, přesto se domáhají moci rozhodovat na základě svého nerozumného přesvědčení. A jsou ochotni hájit svá dogmata i za cenu překrucování, očerňování a snahy o odbornou likvidaci. Takže děkuju Janu Konvalinkovi za inspiraci a přidávám se k otevřené podpoře národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Je nutné si uvědomit, že ústupky dogmatům upevňují jejich vliv ve společenské diskusi, vzdalují nás od hledání prospěšných společenských řešení a v zásadě vždy někoho těžce poškozují. Ať už osobně, nebo skupinově. Už se nám to v minulosti několikrát stalo, že zvítězila dogmata, ať už to byla imigrace, nebo exekuce. Důsledky toho můžeme citelně vnímat dodnes. Věřím proto, že se Petr Fiala, Vít Rakušan, Ivan Bartoš, Mikuláš Bek, Helena Langšádlová a další rozumní členové vlády další podobné chyby nedopustí.“

Dovolím si zopakovat klíčovou větu Kartousova vytí na Měsíc: „Znepokojuje mě v té souvislosti, kterak se k problematice látek ovlivňujících vědomí a k problematice závislosti vyjadřují lidé, jejichž odbornost je v tomto ohledu pochybná, přesto se domáhají moci rozhodovat na základě svého nerozumného přesvědčení.“ Kartous je znepokojen, že se k problematice vyjadřují lidé bez odbornosti a prosazují své nerozumné přesvědčení. Z toho lze odvodit, že Kartous uznává pouze lidi s rozumným přesvědčením, tedy s přesvědčením blízkým samotnému Kartousovi. Odbornost lze dát stranou, protože ani sám Kartous není na drogy odborníkem a dle jeho logiky by se tedy k problematice vlastně neměl vyjadřovat. Ač má sám Kartous, jak jistě Kartous sám sobě odsouhlasil, rozumné přesvědčení.

Ovšem není dána autorita, která bude určovat jakost rozumného či nerozumného přesvědčení. Pokud tedy jako autoritu nebudeme brát Kartousovu hračku pod značkou normalizačních Českých elfů, která často a ráda pracuje na bázi ukazování žalobnickým prstíčkem na ty, kteří mají nerozumné přesvědčení a dovolí si ho sdělit veřejnosti. Na tomto Kartousově přístupu jde vidět, jak přesně funguje normalizační mládež (jakéhokoliv věku). Ne na podkladu zákona a platné legislativy, tedy společenského konsensu, ale na principu vytváření seznamů těch s nerozumným přesvědčením. Přiznávám, že takový přístup připomíná jisté totalitní praktiky.

Fascinace pokrokem. Ovšem pokrokem těch s rozumným přesvědčením, samozřejmě… ti s nerozumným přesvědčením dělají krok vzad. Tedy jistě dle Kartouse. Ale co když se pan Kartous mýlí? Co když je zachování určité formy drogové prohibice dobrým krokem? Je Jurečkův přístup až tolik nerozumný, když se obává toho, aby se v trafice před školou nezačal vedle tabáku a alkoholu prodávat i kokain? Co když všeobecné přijetí kokainu jako konvenčního prostředku úlevy povede ke ztrátě hodnot u dospívajících? Je to pohled konzervativní? Nebo dokonce zpátečnický? A kam tu otevřenost pokroku posuneme příště? LSD? Četl jsem, že prakticky nevyvolává závislost. Také ho pustíme do oběhu? I uvolnění trhu pervitinu by doneslo mnohé výhody. Jistě ano. Kde zastavíme? Nebo už v rámci dogmatického přijetí „pokroku“ akceptujeme všechno? A co když to povede k Jurečkou věštěné budoucnosti ČR na úrovni Bangladéše i s jeho násilím a zaostalostí?

Dogmatismus. Tmářství. Další sošná slova, kterými Kartous ve svém příspěvku nešetřil. Dovolím si další citát Bohumila Kartouse: „Je nutné si uvědomit, že ústupky dogmatům upevňují jejich vliv ve společenské diskusi, vzdalují nás od hledání prospěšných společenských řešení a v zásadě vždy někoho těžce poškozují. Ať už osobně, nebo skupinově.“

Před třemi nebo čtyřmi roky si do průvodu Prague Pride stoupli i členové pedofilní komunity ČEPEK. Byli po zásluze vyprovozeni zpět do podzemí. Přesto, když budeme čerpat z Kartousovy logiky, i tady bychom se měli oprostit od dogmatismu a tmářství. Pedofilové mají ve své podstatě pravdu. Nemůžou za to a měli bychom jim dopřát svobodu. Asi ano, asi bychom měli. Je to pokrok. Žádné ústupky dogmatismu bychom neměli tolerovat. A jistě i Kartous cítí, že dogmatické upírání práv pedofilům ubližuje jak jednotlivcům, tak i skupině. U drog ignoruje, že tvrdé drogy ubližují obětem, rodině feťáka, jistě rád ustoupí i u dogmat ublížení dětem a jejich rodině. Stačí přece, když bude dítě souhlasit. Ač takový souhlas se dá na dítěti krásně vynutit. Je to absurdní? Samozřejmě. Ale tak pokrokářské. 

U progresivních pokrokářů Kartousova založení je až s podivem sledovat odpor k diskusi, po které vlastně také volají. Jakmile se ozve druhá strana, přestane u pokrokářů fungovat logika a racionální pohled na svět, začnou se dovolávat všech svatých (viz Kartousovo volání do zbraně pokrokářských jedinců ve vládě), oponenta začnou zahrnovat pojmy jako dogmatismus, tmářství, nerozumné přesvědčení. Když jsou pak oponenti pocitově pod jejich úrovní, volí nálepky mnohem horší a vytváří o nich seznamy. Nediskutují, uzavírají se ve vlastní komfortní zóně sociální bubliny a s obdivem k vlastní (domnělé) vyvolenosti volají potajmu po umlčení druhé strany.

Snad záměrně popírají jakékoliv hodnoty lidstva jako civilizace, jeho dějin, kultury, etiky. Snaží se lidskou výjimečnost a odlišnost utopit v průměrnosti a stanout na kozlíku vehiklu, který by měl tu jednotnou masu stejných názorů a postojů táhnout někam k Macoše, kam by veškeré lidské poznání pohřbil pod výkřiky o falešném pokroku beze ctnosti, bez morálky, bez faktické civilizace. Hlavně s jiskrou v oku hledět vstříc zářivé budoucnosti. Náš sen si přece nenecháme rozvracet něčím tak obyčejně odporným jako je člověk.

Kdyby komunismus neznehodnotil častým užívání slovo zpátečnický, křičí ho od rána do noci. S pěstičkou zaťatou touží po revolučních gardách, které by konzervativní Jurečky (u kterého jde i přes tu halí lidoveckou letoru ještě zaznamenat určité záchvěvy úcty k lidskému poznání a zkušenosti) poslaly do uranových dolů.

Lidstvo hrátky kolem neřestí rozumně odklonilo do podzemí. Nadužívání oslabuje. Vzpomeňme jen opiové války v Číně, kdy Velká Británie Čínu položila skoro na kolena jen tím, že její společnost nechala zahrnout omamnou drogou.

Citujme si z Wikipedie: „Poté, co Anglie začala dovážet indické opium, se stalo velké množství Číňanů závislými na této omamné látce a později se počet závislých vyšplhal až na 20 milionů. Císař Sien-feng se pokusil prodej a konzumaci zakázat, avšak po prohře v první (1839–1842) a druhé (1856–1860) opiové válce byl donucen import opia do země tolerovat.“ Kartous i Vobořil jsou prvními generály ve válce o další morální úpadek naší civilizace. Ale delegovali sami sebe na ty, kteří mají rozumné přesvědčení. Ač to jsou zkrátka a dobře úpadkoví intelektuálové té naší doby. Do sebe zahledění, ale vnitřně mrtví. Bez hodnot, bez ohledů.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb