Jak se Praha rozdělila na kavárnu a dezoláty. Svět Tomáše Koloce

Foto: Pixabay

Popisek: Momentka z Prahy

Pár slov o našem hlavním městě, napsaných člověkem, který v posledních dnech nevěděl, jestli má brečet, anebo se smát.

Ta naše Praha, ta matka měst… Oba moji rodiče, ledva byli plnoletí a mohli, z ní utekli, matka se k ní nikdy nehlásila s odůvodněním, že v době, kdy se tam narodila, byla její rodná Velká Chuchle ves daleko za Prahou, a můj otec z Vinohrad, který se svými spolužáky (v dětství se synem autora filmu Obchod na korze Jirkou Grosmanem, v jinošství s autorem seriálu Ranč U zelené sedmy Ivo Pelantem) Prahu prolezl tak, že v jejím historickém centru znal každý kámen, když v 90. letech zjistil, že na Kampě není jediná vývěsní tabule v češtině, prohlásil, že tohle město mu ukradli, a už se tam nikdy neobjevil. A i já, který jsem tam v dospělosti sakumprásk žil asi sedm let, se vždycky musím dlouho rozmýšlet, zda se tam vypravit na nějakou další neúspěšnou demonstraci nebo na dlouho plánovanou první schůzku Krajských listů, která byla tuto sobotu naneštěstí už podruhé zrušena. A tak jsem místo plánované cesty do Prahy z dlouhé chvíle sepsal, jak dobrý Pánbůh to naše těžce zkoušené hlavní město a jeho čtvrti a místa asi čaroval:

Začal V Jámě. Pak stvořil Baně, Hloubětín, Podolí, Holyni, Písnici, Jíloviště, Kopaninu, Újezd i Ohradu. Suchopár Suchdolu svlažil Lužinami, Jezerkou a Poříčím. Pak vztyčil Podskalí, Skalku, ba i Vysočany, Vršovice, Horoměřice. To byly pro Prahu první orgány – její Vokovice i její Krč.

Pak došlo na stanici trasy A: Floru. Neboli Rostlinstvo. Z ní v Praze stvořil:
Luka, Stromovku, Újezd na Lesy, Zahradní Město, Háje i Prosek
Dubeč, Lipany, Lipence, Březiněves, Jiviny, Olšany, Dolní (C)habry i Palmovku

Potom došlo i na faunu:
Kačerov, Sobín, Bažantnice
Nedvězí, Kobylisy, Holubice
Hadovku, Žabovřesky, Žežulku
Psáry, Beránek, Beránku

Z další zvěře došlo i na Husinec, Jelení příkop, Kavčí Hory, Mokropsy, Miškovice, ba i – E-mausy. Z třídy Trilobitů stvořil Barrandov, v kterém ještě než se film stal barevným, vznikly Černý vrch, Černý Kůň, Černý Vůl, Černý Most – a Bílá Hora. S barevným filmem potom i Červený Vrch, Zelený pruh, Žluté lázně a Modřany.

Po studených obdobích (Jesenice a Zmrzlík) přišly do pražské přírody Jarov, Letná a Letňany, kdy vyrostly Cibulka, Ořech, Brusnice, Slivenec, Jahodice – ba i Staro-mák! Když první Řeporyjci vyryli své řepy, stálo už za to to vše zavařit s Homolkou Cukráku. To udělala první Pražačka, která byla zároveň Kotlářka i Mlynářka i Pernikářka i Preclikářka i Zvonařka i Parukářka i Mydlářka, ale bohužel tak trochu i Fidlovačka a (z)Malovanka, s kterou když si jeden začal v Perlovce, skončil ve Špitálce. Byla to Klamovka, Opařilka a Kanálka! Muže, co její útok vůbec přežili (Hrdlořezy, ale i Hrnčíře a Zlatníky), Pražačka postupně donutila, aby vyrobili Nebozízek, Džbán, Košík, Kyje, Kbely, Kolovraty, Radlice, až měli sedel plný Sedlec, plný Břevnov břeven, Klíčov klíčů, Kosoř kos, dvůr Toulců(v), a Měšice i Měchenice tak plné měchů, že policie zjistila i rozsáhlé Měcholupy. Potom chlapi s Pražačkou na celou Harfu, Bubny i Bubeneč hráli a zpívali a oslavovali, načež se narodili: Divoká Šárka, Daliborka, Juliska, Kajetánka, Marjánka, Bertramka, Loreta, Michle i Hanspaulka, Pankrác, Zbraslav, Kamýk i Valdek. Byl jich plný Petřín, Petřiny, Petrovice i Petrská čtvrť, Karlín, Karlov i Karlák, Pavlák, Jiřák, Vítkov, Klárov, Xaverov, Josefov, Albertov, Aloisov i Vojtěšská čtvrť. Jindřišská šestnáctka dávala učitelům za tři jedničky a padesát, což se vyšetřovalo až na Bartolomějské čtyřce (starší vysvětlí mladším). Pražáků pak bylo plno Na Markétě i Na Františku a všude tak moc přelidněno, že Jánský Vršek skončil U Apolináře…

A tak se Velká Praha prvně rozdělila. Na bohaté a chudé. Pražská kavárna bydlela na Císařské louce, na Královských Vinohradech, Na Knížecí a v Opatově. Jenerálka, Kavalírka, Děkanka a Hvězda bydlely v Zlaté studni a Zlaté uličce, roztahovaly se po Hradčanech a Vyšehradě a Dívčích Hradech, ve Dvorcích i Nových Dvorech. Dezoláti zatím dělali Dlabačov U Koruny, U Rozvařilů a v Jedové chýši, bydleli na Krejcárku, Na Groši, Na Padesátníku, v Nouzově. Ti úplně bez peněz přebývali i v Ungeltu, Na Korábě, ti ze Spořilova se uchytili někde na Dědině a v Cholupicích, byli ale tací, co spali i ve Stodůlkách, v Komořanech, na Špejcharu, v Kotcích, ba i v Klecanech – a s každým takovým i jeho Baba, Podbaba a plno Bratří Synků. Někteří se proto museli stáhnout do auto-Kampu.

Z celého světa přijeli i imigranti: z Indie Cikánka, z Rakouska Pelc-Tyrolka, z Durynska Dyrinka, z Řecka Troja, z Itálie Vlachovka a Florenc. Ty bydlely U Bulhara, zatímco Irové U Hybernů. Praha už nebyla jen Slovanský ostrov, Chodov a Židovské pece, ale i Uhříněves, Balkán a Černošice. Ty všechny na jejich Dlouhé míli ochraňovali Anděl a Santoška, kteří se vzali a založili spolu v Praze Eden, Rajskou Zahradu, Bohdalec a Bohnice. Jenže přišla i Čertovka, a ta hned nato založila Ďáblice! Tam se pilo vše, co teklo: Chmelnice všeho druhu – Malvazinky i Braník, ale i Bohemka, Žitná, Ječná, Ořechovka. Bylo tam možné dát si Točnou na Hlubočepech, ale odnést si i domů v Lah(o)vicích a Lah(o)vičkách. Jeden si dotáhl domů celou Baterii, pozval svůj Batalion – a jeho tah dopadl takhle:

Příprava oslavy: Těšnov.
Příchod domů: „Stará Hostivař! Dejvíce! Hodkovičky!“
Začátek oslavy: Roztyly. Radotín. Smíchov. Slavín. Veleslavín.
Na Padesátém: Závist. Bořislavka! Zlíchov-Lihovar! Zličín! Zbuzany!
Příměří: Už Nebušice! Mírák!
Odskočení si: Záběhlice – Malá Strana.
Tyršova Čtvrť: „Vinoř! Výtoň! Vypich! Zderaz! Vráž! Střížkov! Levý Hradec!“
Katastrofa: Štvanice. Řevnice. Průhonice. Smečky. Střelecký ostrov. Pražského povstání.
Závěr: Pohořelec. Bulovka. Vychovatelna Ruzyně. Invalidovna. Žalov Strašnice.

Když jsem tenhle psychedelický závěr psal, připadal jsem si jako Libuš, která pro změnu věští Praze zkázu, přičemž jsem si nemohl nevzpomenout na dnešního štamgasta hradní Vikárky a obyvatele Strakovy akademie. Proto kdo chceš toto poselství uchovat i pro budoucí generace, pro jistotu si ho, dokud je čas, radši Opyš...

Zdroj: Mapy.cz

Vložil: Tomáš Koloc