Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Seriál o Davidu Rathovi nebude. Jan Hřebejk si sáhl na to, co se dnes smí, a co se nesmí. O kom se mluví

14.09.2023
Seriál o Davidu Rathovi nebude. Jan Hřebejk si sáhl na to, co se dnes smí, a co se nesmí. O kom se mluví

Foto: KVIFF

Popisek: Režisér Jan Hřebejk diskutoval s Čestmírem Strakatým v prostoru X na MFF Karlovy Vary.

Píše se rok 2023. Cenzura neexistuje, máme svobodu projevu. Každý si může napsat i natočit látku, jakou chce. Jenže ne nadarmo bývá v titulcích filmu uvedeno, že postavy neodpovídají žádným skutečným osobám. Běda totiž, když chcete točit o těch reálných.

Petr Jarchovský s Janem Hřebejkem jsou léty prověřený tandem úspěšných scénářů a filmů. Dokud si společně pohrávali s historií doby socialismu nebo karikovali mezilidské vztahy dnešní doby, bylo všechno v pořádku. Jistě, ne všechny jejich společné filmy mají takový zvuk jako Šakalí léta, Pelíšky nebo Musíme si pomáhat, co bylo ze začátku považováno za vrchol scenáristické a režisérské práce, stalo se postupně spíš šablonovitým opakováním propracovaného stylu, který už začal diváky i kritiku poněkud unavovat. Přesto patří Jarchovský i Hřebejk v generaci filmařů, kteří začínali natáčet v 90. letech, mezi stálice a záruku kvality. A tak trochu také mezi nedotknutelné. Možná proto se rozhodli pustit do námětu, který měl mapovat dvě korupční kauzy, které otřásaly zdravotnictvím – bývalého ministra Davida Ratha a bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Tehdy se ovšem ukázalo, kdo je tady nedotknutelný. 

Předcházela slovenská politická satira

Jan Hřebejk si letos jednu politickou satiru střihl na Slovensku. Seriál Vítěz, jehož hlavní postavou je odvolaný premiér, který náhle spadne rovnýma nohama do života prostého občana a otce rodiny a začíná objevovat skutečný svět kolem sebe, měl být původně realizován pro HBO. Když tato společnost ukončila produkci středoevropské tvorby, ujala se nadějné série platforma SkyShowtime. Šest půlhodinových dílu tak spatřilo světlo světa, ovšem bez větší pozornosti. Ostatně příliš si ji seriál ani nezasloužil. Humoru je v něm málo, pohled na realitu politiky v našich krajích je banální a Andy Hajdu v hlavní roli více méně tápe a hledá, čeho by se chytil. V každém případě jde o příběh čistě fiktivní, takže i když nešvary politického dění se v něm objevují, nikoho ze židle nezvedly a nikdo se neměl vůči čemu ohrazovat. Jan Hřebejk měl ovšem v hlavě story, která se o realitu opírala se vším všudy. Nechtěl ale točit dokument, chtěli spolu s Petrem Jarchovským natočit politické drama ve stylu, který je jim vlastní. 

Na počátku byly knihy

V rozhovoru na Filmovém festivalu v Karlových Varech se Jan Hřebejk rozpovídal mimo jiné o tom, jak se jim s Petrem Jarchovským zachtělo natočit příběh dvou korupčních kauz. Případy Davida Ratha a Vladimíra Dbalého vylíčil ve dvou knihách novinář Radek Kedroň, a scenárista s režisérem v nich objevil dokonalý materiál pro televizní seriál. Nejen pro společenskou naléhavost obou případů, ale také proto, že je zaujaly postavy dvou policistů a obecně celé pozadí vyšetřování, které provázela řada groteskních momentů. V rozhlasovém pořadu Host Lucie Výborné to Jan Hřebejk zaníceně líčil: „Obě dvě knihy spojují vyšetřovatelé. Kriminální policie je stáhla odněkud ze severních Čech. Šlo o dva mladý lidi, který jsou neskonale chudší než ti, proti kterým vystartovali. Proti tak mocný figuře, jako byl středočeský hejtman. Najednou ho dva policisti doběhli. Tohle se mi líbilo, protože to přinášelo řadu tragikomických, nebo i komických situací.“ Objevil tu řadu scén, které filmařům nabízely humor i dramatičnost v jednom. „Vyšetřovatelé někam vylákají Ratha, aby umístili do jeho domu odposlouchávací zařízení. On jede na koncert do Rudolfina, oni vlezou do baráku a začne sněžit. Koncert ale odpadne, on se vrací, oni koukají z oken a kolem je nasněženo, takže z toho baráku nemůžou ani vylézt, protože by všude kolem zanechali stopy. A to je jedna věc za druhou, vyloženě komediální scény,“ vyprávěl s nadšením. 

Co je možné vydat tiskem, natočit se nedá

Hřebejk s Jarchovským na scénáři pracovali dlouhé měsíce a zřejmě je zpočátku ani nenapadlo, že když byly obě kauzy zveřejněny knižně, nebudou moct být natočeny. Jenže omyl – kniha prostě není televizní seriál. Pro ten se prostě nenašel partner, odmítla Česká televize i Voyo. Důvody? V seriálu by se musely objevit skutečné žijící postavy, což se ukázalo jako neúměrná komplikace. Přestože oba autoři konzultovali věc i s odborníkem na autorské právo, televize se prostě odmítla do takové látky pustit. „Je veliký problém, jak zpracovávat hranou kinematografií látek, které jsou dokumentární, kde vystupují skutečný postavy, když to není adorantská věc,“ vysvětloval Jan Hřebejk Lucii Výborné. Ukázalo se prostě, že s kontroverzními postavami jako jsou Rath a Dbalý, je problém. „Problém je, že v knížkách figurují nejen pravomocně odsouzený postavy, jako Rath a Dbalý, ale i postavy nepravomocně odsouzený, osvobozený, jejich rodinní příslušníci,“ dodal. „Někdo řekne – to jste mohli natočit, že to jako nejsou oni. Ale třeba u Ratha šlo i o politický souvislosti,“ vysvětloval Hřebejk, proč vše nakonec muselo k ledu.

Že se komerční televize nechce pustit do žhavé látky z obavy z vleklých právních sporů, by se dalo pochopit. Veřejnoprávní televize by ale po takovém společensky naléhavém tématu měla přímo skočit a obhájit si ho před všemi zúčastněnými, kteří konec konců byli již jmenováni v knihách Radka Kedroně. Jenže Česká televize si sem tam troufne odvysílat nějakou reportáž o tom, co občany pálí, do skutečně velkých kauz se ale nikdy nepustí. Do nekonečna se bude utápět v portrétech historických postav, ale předvést to, co se děje v současné době na úrovni vrcholné politiky, a jaké je pozadí vyšetřování velkých korupčních kauz, nechce. Proč by si zbytečně pálila prsty, že?

V této souvislosti je mnohem pochopitelnější, proč si Josef Klíma s Lenkou Hornovou dali takovou práci, aby v seriálu Sedm schodů k moci upravili příběh tak, aby podobnost s případem expremiéra Petra Nečase a Jany Nagyové – Nečasové byla, jak se říká, „čistě náhodná“. V našich televizích se totiž žádné aféry Watergate nedočkáme. Natož v té veřejnoprávní. 

Zdroj: Host Lucie Výborné, Aha!, Aktuálně.cz, CSFD, Prostor KVIFF X

 

Vložil: Ela Nováková