Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dárek hodného strýčka a první medaile pro český film. Tajnosti slavných

11.09.2023
Dárek hodného strýčka a první medaile pro český film. Tajnosti slavných

Foto: Wikimedia – volné dílo

Popisek: Filmový režisér, kameraman a producent Antonín Pech počátkem dvacátých let minulého století

VIDEO U zrodu zázraku, nazývaného kinematografie, stála vášeň pro novou techniku a pohyblivé obrázky. Jeden z prvních českých kameramanů a producentů jim obětoval dokonce i úspěšnou firmu a zajištěnou existenci.

V pátek 8. září jsme zabrousili v Tajnostech s Janem Kříženeckým až k prvopočátkům naší kinematografie, a stejně jako v abecedě následuje po A písmeno B, nelze nevzpomenout i na dalšího muže, bez nějž by se události nejspíš odvíjely jinak. Režisér, kameraman a producent Antonín Pech měl totiž vedle obrovské vášně, talentu a podpory své rodiny ještě další významné nadání. Dokázal pro své vize nadchnout řadu významných mecenášů, kteří byli ochotni do jeho snu investovat nemalé peníze.

 

Svatojánské proudy:

Dárek od hodného strýčka

Narodil se 21. listopadu 1874 v Čižicích na Plzeňsku. Jeho strýc Adolf, bratr spisovatelky Elišky Krásnohorské (vlastním jménem Alžběty Pechové), který se zpočátku živil malováním portrétů, už byl v té době majitelem úspěšného portrétního fotoateliéru v Českých Budějovicích. V roce 1881 obdržel vyznamenání za zvětšeninu v životní velikosti a o rok později se stal členem Fotografické společnosti ve Vídni. V roce 1892 zemřel v pouhých dvaadvaceti letech jeho jediný syn Vladislav, a tak předal v roce 1901 svoji živnost synovci Antonínovi, který se po absolvování nižšího reálného gymnázia naplno věnoval fotografii. V té době už působil vedoucí českobudějovické filiálky slavného pražského ateliéru firmy Langhans, sídlícího ve Vodičkově ulici, kterému se ve dvacátých letech minulého století říkalo továrna na fotografie.

První opravdu pohodlné kino

Brzy vešlo ve známost, že má pro ten správný záběr velmi dobré oko, takže v roce 1906 dokonce vytvořil na zakázku pražského divadla Aréna krátký snímek na Smíchovském nádraží, který byl promítán během představení Satanův poslední výlet a vyvolával u publika bouřlivé nadšení. V roce 1907 budějovický ateliér prodal a přesídlil natrvalo do Prahy. Už o rok později otevřel ve dvoře domu v Ječné ulici č. 10 kino Grand Biograph de Paris a v následujícím roce ho přestěhoval do novostavby naproti přes ulici, v domě č. 15 U Čtrnácti svatých. Sál o rozměrech 15,7 x 6,8 metru se nacházel v pravém křídle ve dvoře a bylo v něm sedmnáct řad sedadel. Prvních pět na rovné podlaze, další pak stoupala po třech řadách na stupních. V letních měsících Antonín Pech své kino přesouval na Židovský ostrov, ležící na Smíchově podél Janáčkova nábřeží (dnešní Dětský ostrov).

 

Rudi na záletech:

Výrobna živých obrazů

V březnu 1910 založil Pech První pražskou výrobnu kinematografických obrazů, která sídlila na Riegrově nábřeží č. 20 (nynější Masarykovo nábřeží), v níž vyráběl „kinematografické snímky časové i scénované, pro divadla odborná, jakož i účely vědecké a reklamní“ (více podrobností najdete v Encyklopedii Prahy 2 – pozn. autorky). Stal se tak po Janu Kříženeckém dalším režisérem a kameramanem a své snímky dodával i do ostatních pražských kin, například do Divadla živých fotografií Viktora Ponrepa. Už v květnu 1911 ale jeho firma zanikla, protože přijal nabídku stát se technickým a obchodním ředitelem nové filmové společnosti Kinofa. Pro finanční zajištění společnosti dokázal nadchnout celou řadu významných pražských mecenášů, mimo jiné mezi nimi byli bratři Vladimír a Ladislav Rottové, majitelé legendárního železářství na Malém náměstí, v těsném sousedství Staroměstské radnice, či Josef Kejř, majitel kdysi slavné kavárny Tůmovka, která sídlila v přízemí dnešního soudu v Lazarské ulici.

První medaile

V roce 1910 získal Pechův přírodní snímek Svatojánské proudy zlatou medaili na 1. mezinárodní filmové výstavě ve Vídni, která se stala historicky prvním vyznamenáním českého filmu. Jeho nejvýraznějším komerčním úspěchem byl ale o dva roky později dokument Všesokolský slet 1912, který byl prodán do několika zemí světa včetně USA. Mimo jiné natočil i drama Pro peníze, v roce 1913 první český western Sokové a komedii Zub za zub. Natočil i několik úspěšných grotesek ve stylu francouzského komika Maxe Lindera, Rudi na křtinách, Rudi na záletech a Rudi sportsmanem. Ztřeštěného a zbrklého Rudiho hrál populární herec a kabaretiér Emil Artur Longen, přední osobnost české kultury počátku dvacátého století a první republiky. Interiéry byly natáčeny v kulisách na zahradě šantánu U Lhotků na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, exteriéry na různých místech Prahy.

 

Všesokolský slet 1912:

Velkolepé plány

Plány Kinofy byly velké, společnost chtěla natáčet mimo jiné i historické události českých dějin, kvůli nimž dokonce jednala s Národním divadlem o zapůjčení kostýmů a účinkování jeho největších hereckých hvězd. Přestože už v roce 1912 začala mít velké finanční problémy kvůli zvyšujícím se nákladům, vznikly během její krátké existence více než dvě stovky filmů různých žánrů, od krátkých záběrů až po třídílný dokument. Dochovala se z nich ale jen malá část. V roce 1914 Kinofa oficiálně ohlásila krach a na jejích základech pak stavitel Václav Havel vybudoval společnost Lucernafilm. Antonín Pech ale na svou kinematografickou činnost definitivně rezignoval. Pracoval pak stejně jako Jan Kříženecký ve fotooddělení na pražském magistrátu na Staroměstské radnici a později jako laborant u firmy Pragfilm. Zemřel 20. února 1928 v Praze.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Pavel Scheufler: Základní data  vybraných fotografů a fotografek, působících  v českých zemích do roku 1918, Encyklopedie Prahy 2, Vladimír Poštulka, Zápisník labužníka, Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská