Hlavně to srdíčko, pane premiére. Komentář Štěpána Chába
komentář
11.09.2023
Foto: Se svolením Petra Fialy
Popisek: Hele, Ivánku, novej trenér, nalijeme kapříky, nebo vypustíme rybníček?
Předseda vlády České republiky, předseda ODS, vůdčí osobnost Pravého břehu, tedy Institutu Petra Fialy, Člověk roku, ochránce barmských žen a nově také sportovní glosátor Petr Fiala vytvořil na svém facebookovém profilu kouzelný příměr k vedení vlády, tedy potažmo státu. Prý je to jako ve fotbale. Už jsme stát řídili jako firmu, teď ho budeme řídit jako fotbalové mužstvo. Hlavně to chce to pravé fotbalové srdíčko a tah na branku. A trochu toho čutálistického štěstíčka, pane trenére Fialo.
„Kdybych měl přirovnat svoji vládu k nějakému týmu, tak k Liverpoolu. Mám rád způsob, jakým Jürgen Klopp tým vede a trénuje. Na fotbale je krásné třeba to, že když do průměrného týmu s menšími finančními prostředky přijde zajímavý trenér, dokáže udělat dobré výsledky,“ napsal trenér Petr Fiala na svém facebookovém profilu. Slunce naše nečesky sebejisté. Premiér nejspíš nabyl dojmu, že s mičudou na jazyku bude k lidu blíže. Fotbal je přece takový lidový. Už i ministru pro justiční omyly Pavlu Blažkovi vystavil žlutou kartu.
Jen jestli trenér Fiala tak úplně chápe pravidla fotbalu. Nemá on pocit, že vyhrává ten, který nastřílí víc branek? Podstata bude asi správná, když ovšem člověk nepřechází během jediného zápasu z fotbalu na piškvorky, pak z toho neudělá příkladný hokej, aby skončil u skoku o tyči. Jenže ty branky. Ony jsou na hřišti dvě. A to jednoho poplete. Nemá on trenér Fiala mylný dojem, že je jedno, do které branky se góly střílí? Aby pak za vítězství neprohlašoval celou řadu slavnostně nastřílených vlastňáků. Nechci trenéra podceňovat, ale znavený svou sociální bublinou je na to dost.
Teď je dobré si před zápasem stanovit soupeře. Před volbami to vypadalo, že se odehraje prostá plichta s okolními státy. Ale během posledních dvou let se zdá, že Fialovo mužstvo zkonstatovalo, že zápas vyhraje spíš proti vlastnímu obyvatelstvu než proti zbytku světa. A tak se do toho dalo s až nebývalou vervou. Mistrovství v kopané se tak odehrává na našem plácku na kosou posekané pasece, kde ještě trčí pařezy po pokácených sosnách naší bývalé ekonomické ztepilosti. Pařezy, o které si Fialovo mužstvo, jako i mužstva bývalých trenérů, neustále obouchávají holeně. Protože na Baťu už to tady nevypadá. Holt, Klapzubovu jedenáctku Fialova osmnáctka i přes tu početní výhodu nepřekoná.
A že jsme u toho fotbalu. Proč se premiér České republiky obrací k Liverpoolu? Pro trochu národně uvědomělý příklad by mohl uvést právě Klapzubovu jedenáctku, která ukazuje to, co nejspíš Fiala chtěl říct. Velkou vůli, boj s překážkami, přátelství, dřinu a odříkání s příslibem velké odměny. Ale to byla ta baťovská doba, doba, kdy se naše země dostávala na světovou úroveň… na rozdíl od posledních třiceti let, kdy se přelévá z jednoho dna na druhé. Místo Klapzubovy jedenáctky sáhl do korupcí a miliardami ojíněného průmyslu světového fotbalu, který má do faktických hodnot Sokola nesmírně daleko.
Nejhorší je, že každý fotbal, každé mužstvo má za sebou bafuňáře, kteří si ten fotbal řídí po svém. I navzdory trenérům nebo výkonům hráčů. Tak co, Petře Fialo, kamaráde, můžeš mluvit?
Rétorika nejen premiéra Fialy, ale i celé koaliční vlády mi připomíná knihu Tma o polednách Arthura Koestlera, která se věnuje tomu, jak v Sovětském svazu požírala revoluce vlastní děti. Dovolím si citovat:
„Vycházeli jsme ze správných zásad, ale dospívali ke špatným výsledkům. Určili jsme diagnózu s mikroskopickou přesností, ale kde jsme použili blahodárný skalpel, tam se vynořila nová hnisavá rána. S čistými úmysly jsme tvrdě prosazovali svou vůli a lid nás měl milovat. Ale oni nás nenávidí. Proč se jim tak hnusíme? Proč nás tak nenávidí?
Kázali jsme pravdu, a z našich úst zněla jako lež. Přinesli jsme vám svobodu, a v našich rukou se proměnila v bič. Přinesli jsme vám živoucí život, a kde zazní náš hlas, usychají stromy a opadává zvadlé listí. Slibovali jsme vám šťastnou budoucnost, ale naše jazyky se zajíkaly a zakoktávaly.“ Z Rubašovova duševního monologu ve vězeňské cele. I Fialova vláda připravila novou, snad až revoluční formu područenství naší země.
Zdroje: Facebookový profil Petra Fialy, Arthur Koestler, Tma o polednách
Vložil: Štěpán Cháb