Český král swingu fandil mladým talentům, šanci od něj dostal i Karel Gott. Tajnosti slavných
01.09.2023
Foto: Se svolením Ondřej Suchý
Popisek: Skladatel populární hudby a kapelník Jaroslav Malina
AUDIO Do světa zábavy vnesl nový rytmus, přicházející ze zámoří, stal se jednou z hvězd éry velkých orchestrů a taneční hudby. Jeho písničky byly hlavním „tahákem“, kvůli němuž celá Praha mířila do legendární kavárny Vltava.
Díky němu mohla vyrůst řada nezapomenutelných hvězd, složil stovky tanečních písniček, z nichž dlouhá řada zlidověla. Nahrál hudbu k třiceti filmům, s nimiž se dodnes nostalgicky vracejí do minulosti milovníci největších skvostů československé kinematografie. V padesátých letech se sice hudební skladatel a kapelník Jaroslav Malina znelíbil novým mocipánům, nakonec ale přece jen dostal druhou šanci. Nejspíš i proto ji rád dával nadějným mladým talentům, které pod jeho taktovkou sbíraly první zkušenosti. Byl mezi nimi i budoucí mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott.
Já a deštník:
Splněný sen
Populární písničkář swingové éry se narodil 4. července 1912 v Hořicích v Podkrkonoší jako čtvrté ze sedmi dětí místního kantora. Po maturitě na obchodní akademii vzorně absolvoval i Vysokou školu obchodní, nakonec ale jistotu úřednického místa takzvaně pod penzí vyměnil za svou celoživotní vášeň, hudbu. Už ve dvaceti letech začal hrát se svým prvním orchestrem Raspberry´s Band, vydal první písničky a během povinné vojenské služby řídil armádní kapelu. Vzápětí dostal velkou příležitost v tanečním orchestru Smiling Boys, který později převzal a stál v jeho čele až do jeho zániku v roce 1937. Na přelomu let 1938-1939 mu významný dirigent Harry Osten, vlastním jménem Siegfried Grzyb, předal svoji kapelu, protože se na něj zaměřili nacisté kvůli židovskému původu.
Pražská atrakce
Krátce nato založil vlastní Orchestr Jaroslava Maliny a získal pro něj stálé angažmá v samém srdci Prahy hned naproti Národnímu divadlu, v legendární kavárně Vltava. A brzy platilo nepsané pravidlo, že se při všech návštěvách hlavního města šlo nejprve na představení do Národního, a pak na Malinu do Vltavy. „Obecenstvo se výborně bavilo, neboť Malina sestavuje program svých koncertů tak, aby dokonale vyhověl všem milovníkům populární hudby,“ napsal Pražský večerník už v roce 1939. Své šlágry natáčel na gramofonové desky značky Esta a Ultraphon, pořady jeho orchestru dokonce vysílal v živých přenosech i rozhlas. Brzy začal natáčet hudbu k filmům, například ke komedii Jiřího Šlégla Vy neznáte Alberta, v němž se střetly hned dva talenty. Hudbu totiž složil Jára Beneš a Malinův orchestr se stal jen jejím interpretem. V roce 1940 stanul Malina poprvé i před kamerou coby dirigent v dramatu režiséra Miroslava Cikána Pro kamaráda.
Dívka v modrém:
Pro pozorné diváky
Hlavním účinkujícím tanečních programů ve Vltavě bylo Bajo Trio, které zpívalo až dvacet písní za večer. A když Malina jednou náhodou uslyšel zpívat v jednom podniku na Uhelném trhu Inku Zemánkovou, nabídl jí spolupráci s podmínkou, že bude zpívat také v Bajo Triu. Koncem léta roku 1941 měla premiéru komedie Martina Friče Hotel Modrá hvězda, která proměnila Zemánkovou v hvězdu tehdejší populární hudby. Natočila pro ni nestárnoucí píseň Slunečnice právě s orchestrem Jaroslava Maliny a doprovodem vokálního kvartetu Lišáci. V baru Malina ohlašuje píseň slovy: „Haló, haló. Jak vidím a slyším, písnička se vám líbila. Chcete, abychom ji opakovali?“ Vzápětí ale ze scény mizí, před jeho orchestr vbíhá Eman Fiala a začne dirigovat. Po závěrečném potlesku orchestr hraje dál, to už ale před ním stojí zase Jaroslav Malina.
Hrdina Pražského povstání
V roce 1941 zasáhlo do Malinova života těhotenství jedné ze zpěvaček Bajo Tria Jožky Srbové. Nahradila ji totiž Květa Turková, která se později stala jeho manželkou. Ve Vltavě vystupovaly s jeho orchestrem nejslavnější hvězdy tehdejší populární hudby, od Standy Procházky staršího přes Sestry Skovajsovy až po Arnošta Kavku, jenž si právem vysloužil přezdívku Doktor Swing. V roce 1943 Malina spolupracoval dokonce i se světoznámým orchestrem německo-rakouského skladatele a dirigenta Petera Kreudera, což znamenalo mimořádné ocenění hudebních kvalit jeho orchestru i samotného dirigenta. Dne 22. ledna 1945 nazpívala Květa zádumčivou romanci Smutná neděle, kterou složil maďarský klavírista a skladatel Rezsö Seress, a když se pak začala linout z rozhlasu, výrazně prý stoupl počet sebevražd, takže se jí říkalo hymna sebevrahů. Koncem druhé světové války se Jaroslav Malina stal členem revolučního štábu generála Karla Kutlvašra, který velel Pražskému povstání, a po osvobození byl oceněn Československou medailí za chrabrost.
Smutná neděle:
Druhá šance
Se svou láskou Květou se oženil 7. května 1947, jen o pár měsíců později ale únorový převrat obrátil jeho život vzhůru nohama. Po zrušení kavárny Vltava v roce 1949 ještě krátce koncertoval po celé republice, pak mu ale bylo sděleno, že „není způsobilý k řízení orchestru ani k účinkování na veřejnosti“. A tak se živil jako kulisák, lepič plakátů, zvukový technik skupiny Lišáci i řidič Vlasty Buriana. Situace se změnila až koncem roku 1958, kdy dostal od podniku Restaurace a jídelny nabídku návratu do kavárny Vltava. A tak založil další orchestr, s nímž mimo jiné začínal svoji kariéru i Karel Gott v komponovaném pořadu, nazvaném Včera a dnes. „Přede mnou tam zpívali Inka Zemánková a Standa Procházka, tehdy ještě fešák v nejlepším věku. To byla Vltava tenkrát, no a já jsem byl Vltava nyní. Repertoár nechával pan profesor Malina na mně...“ zavzpomínal Gott pro Český rozhlas. „Byla to doba mých začátků a na ty, kteří nám dali šanci a povzbuzovali nás, bychom neměli zapomínat.“
Vášnivý sběratel
Ke stovkám tanečních písní a lidovek vycházely za války tištěné písničky s obálkou a sešitová vydání souborů skladeb, které navrhoval a maloval Malinův bratr Miroslav, malíř a skvělý klavírista, který hrál už v roce 1932 v Jaroslavově prvním orchestru Raspberry´s Band. V posledních letech působil Jaroslav Malina jako dirigent lázeňských orchestrů v Janských Lázních, slovenském Bardejově, Sliači a Tatranské Lomnici, občas ale vystupoval i v zahraničí včetně Západního Německa. Byl také vášnivým sběratelem tištěných písniček, shromáždil jich více než padesát tisíc. V sedmdesátých letech se stal jedním ze dvou největších sběratelů u nás a v roce 1971 vydal pražský Klub sběratelů kuriozit na jeho počest publikaci, nazvanou S písničkářem Prahou... Celkem složil 1113 tanečních a poslechových melodií, hlavně swingových, je ale také autorem operety Na letním bytě, k níž napsal libreto Josef Štolba a autory textů písní jsou Vilém Sýkora a Ladislav Jacura. Český Král swingu Jaroslav Malina zemřel 24. října 1988 v Praze. V roce 2006 byla na jeho rodném domě v Sladkovského ulici v Hořicích slavnostně odhalena pamětní deska, která je dílem akademického sochaře Romana Richtermoce.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Český rozhlas, Jiří Polák: Když králem byl swing, Jiří Malina: Jaroslav Malina – Srdcem patřil rodnému kraji, Ondřej Suchý – Šemanovice)
Vložil: Adina Janovská