Nedělní rozhovor Jiřího Fröhlicha na Rádiu Blaník má přispět dobré letní náladě, i když všichni padáme vedrem. Anička Slováčková v dobré náladě je, třeba i proto, že na horka má dešťovou písničku.
Herečka, nebo zpěvačka? Prý se cítí víc jako zpěvačka, protože skládání písniček a zpívání je prostě její první práce i zábava. Na druhou stranu herectví jí zase umožňuje být občas někým jiným, a to také není k zahození.
Návrat do Růžové zahrady
Seriál Ordinace v Růžové zahradě zahajuje další sezónu a Anička Slováčková v něm opět nebude chybět. „Těším se, protože je to i po letech pořád zábava. A navíc hrát v asi nejslavnějším českém seriálu je pro mě čest. Minimálně jsem si tam našla spoustu dobrých přátel, troufám si říct, že víc než dobrých přátel. Třeba s Ivánkem Luptákem, s kterým tam hraju od začátku, jsme si vytvořili velké přátelské pouto a vím, že mám někoho, na koho se můžu spolehnout, a někoho, s kým máme opravdu vytříbený humor,“ svěřila se, že tenhle „český Dallas“ má prostě ráda z mnoha důvodů.
I když jsme plešatý
Anička prodělala před časem léčbu onkologického onemocnění a teď se ale cítí výborně, i když se prý před každou kontrolou trochu stresuje, protože tak to asi prožívá každý. Slyšet Pokáčovu písničku I když jsme plešatý jí ale zlé chvíle vůbec nepřipomíná. „Naopak, jsem ráda, že jsme s Pokáčem udělali písničku, která pomáhá. Z každého jejího odvysílání jdou totiž peníze pro nadaci, která pomáhá lidem s onkologickým onemocněním. Takže jsem ráda, že jsem mohla být součástí něčeho tak hezkého.“
Zpívání v dešti
Hudba je pro Aničku na prvním místě. „Je to to, co dělám odmalinka. Hudba je moje láska, vášeň a taky nenávist,“ směje se. „Na rozdíl od hraní musím být ovšem vždycky sama za sebe, protože zpívám svoje texty, svoje písničky a je to v tom prostě znát.“ Na nové album zařadila jako bonus písničku Prší a leje jako z konve, která se v současných horkých dnech hodí pro osvěžení. „K té písničce mám hezký příběh,“ prozradila, jak vznikla letní dešťová tak trochu odrhovačka. „Před pár lety jsem byla na vodě, já jsem totiž velký vodák. S kytaristou a basákem Matějem Růžičkou jsme tam přijeli dřív a začalo strašně pršet. Celý kemp se srotil v hospodě ve Vyšším Brodu a my jsme si říkali, tak to tady budeme pořád dokola hrát nějaké odrhovačky, které znají všichni. A Matěje napadlo, že bychom mohli udělat písničku, kterou si budou zpívat všichni, ačkoliv ji neznají. Tak vzniklo Prší a leje jako z konve,“ zavzpomínala autorka lehkého letního songu, jak písnička, kterou napsali za tři minuty, všechny chytla, a všichni vodáci si ji pak zpívali až do konce pobytu. Proto ji jako takovou hezkou vzpomínku zařadila i na nové album, které vyjde letos v září.
Z Julie už vyrostla, z Arabely nikdy
Stejně jako jiné děti i Annu Julii provázela dětstvím písnička její mámy Dády Patrasové Žížala Julie. „Pak ale přišla chvíle, kdy jsem si najednou uvědomila, že Julie jsem vlastně já, a tak mě to dost přestalo bavit,“ prozradila s tím, že být dcerou slavných rodičů pro ni vůbec není tak zábavné, jak by se mohlo zdát. „Nesnáším větu: Jo, ty jsi ta dcera Patrasový, tak ukaž co umíš,“ přiznala. Také zvuk saxofonu, který u nich doma stále zněl díky otci Felixi Slováčkovi, se jí trochu zajídá. „Až budu mít děti, tak doufám, že žádné nepřijde s tím, že chce hrát na saxofon,“ dodala se smíchem. „To bych asi nedala.“
K čemu se ale ráda vrací, jsou seriály Arabela a Návštěvníci, v kterých hrála její maminka. „Miluji Arabelu, miluji Návštěvníky a vlastně všechny filmy, kde máma hrála,“ svěřila se s tím, že oba seriály byly podle ní nadčasové a jsou velmi pěkně udělané. „Je to česká klasika a je to nádherný, a hlavně mít doma prsten Arabely, to je ten bonus, který jsem podle mě měla,“ narazila na to, že přece jen je něco, co ji smiřuje s tím, že má slavné rodiče.
Prsten kouzla nedělá, ale kouzelný je
„Já doufám, že mi zůstane. Je pravda, že ho měl u sebe velmi dlouho Milan Peroutka, který Arabelu miluje, a máma mu ho jednou půjčila a půl roku jsme ho neviděli. Naštěstí ho pak zase vrátil. Tak doufám, že už ho nikomu půjčovat nebudeme,“ svěřila se se vztahem k prstenu z Arabely. Kouzla ten prsten prý sice neumí, ale své kouzlo pro rodinu má, takže určitě bude jednou čarovný i pro Aniččiny děti. Proto by si ho ráda ponechala.
Zdroj: Rádio Blaník