Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Parlament může spáchat sebevraždu a přesunout své pravomoci třeba na Lukoil! 111 dní Rusnokovy vlády očima sociologa

14.10.2013
Parlament může spáchat sebevraždu a přesunout své pravomoci třeba na Lukoil! 111 dní Rusnokovy vlády očima sociologa

Foto: archiv

Popisek: Jiří Přibáň

Dne 25. června 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem svého černého koně, Jiřího Rusnoka. Poprvé v historii České republiky tak došlo k sestavení vlády proti vůli parlamentních stran. Jak se dívá na tento krok a jeho důsledky právník a sociolog Jiří Přibáň, žijící ve Velké Británií? Může Zeman ohrozit ústavní demokracii? Vzchopí se parlament, kterému hrozila legislativní sebevražda? Na tyto otázky odpovídá Jiří Přibáň nejen v knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou, Tyranizovaná spravedlnost, ale i v následujícím krátkém komentáři.

Zeman jednal politicky chytře, uškodil však ústavnosti

Prezident Zeman navzdory odporu jednotlivých politických stran na levici i pravici se letos v červenci rozhodl jmenovat svého favorita premiérem. Jmenováním Rusnokovy vlády využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s parlamentem. Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý.

Prezident nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný.

V parlamentním režimu má vláda vzejít z většinové vůle parlamentu, a ne z vůle prezidenta. Nevznikla tak vláda odborníků, ale prezidentská vláda. Jedná se o nebezpečný precedens, který bezprostředně ohrožuje nejen tradici českého parlamentarismu, ale i současný systém ústavních brzd a rovnovah.

Směřujeme od ústavní k populistické demokracii?

V současné době se zostřuje konflikt mezi ústavní a populistickou demokracií. Jsme svědky stále více výjimečných situací a sporů, na jejichž pozadí probíhá zápas o to, zda naše země zůstane ústavní demokracií, nebo se stane populistickým režimem. Současný prezident se přitom zásadním způsobem pokouší změnit ústavní režim bez toho, že by se jakkoli musel měnit text Ústavy. Jako tolik populistů před ním se i on neustále odvolává na to, že byl zvolen přímo, a proto jen plní sliby vůči voličům. A to i přesto, že má po nedávných změnách Ústavy menší pravomoci než jeho předchůdci.

Argument, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu, a proto může být mnohem aktivističtější ve výkonu svých pravomocí a interpretovat si je široce a po svém, je velká lež. O legitimitě totiž
v ústavní demokracii nerozhoduje politická vůle, ale ústavní normy. Naopak v populistické demokracii se vše ospravedlňuje politickou vůlí a zájmy lidu reprezentovaného politickými vůdci. Myslím, že právě prožíváme krizi, ve které si konkrétní politická vůle snaží uzurpovat mocenské pole.

Nové volby odvracejí legislativní sebevraždu parlamentu

V dnešních dnech jsme svědky toho, jak krize stranické demokracie způsobila krizi ústavního parlamentarismu. Z parlamentu se vytratil ústavní konsenzus. Krize parlamentarismu a parlamentních stran oslabených prezidentovým politickým a ústavním manévrováním je tak vážná, že by mohla vést k legislativní sebevraždě parlamentu. Jde o extrémní případ, kdy parlament by sám sebe úplně zničil tím, že by zákonem prohlásil své pravomoci za ukončené a zrušil by i volební zákony umožňující volby do všech budoucích parlamentů. Parlament by potom mohl všechny své pravomoci přesunout na nějaký jiný orgán, třeba úřednickou vládu nebo správní orgány nějaké korporace, jako je třeba ČEZ, nebo dokonce ruský Lukoil.

Tím, že poslanecká sněmovna nakonec odmítla dát 7. srpna 2013 důvěru prezidentově vládě, pomyslnou sebevraždu odložila, ale zůstávala na jednotce intenzivní péče. Záchranným krokem k uzdravení bylo rozpuštění sněmovny. Z předčasných voleb, které se konají 25. a 26. října 2013, musí vzejít nový zákonodárce, jehož vůli bude prezident respektovat. Jen tak lze znovuoživit ústavní parlamentarismus, k jehož těžkému úpadku u nás v posledních letech došlo.

O Jiřím Přibáňovi

Jiří Přibáň (1967) vystudoval Univerzitu Karlovu a je profesorem právní filozofie a sociologie na velšské Cardiff University ve Velké Británii. Je autorem mnoha knih v angličtině a češtině, například Právní symbolismus, Disidenti práva nebo Sociologie práva. Vydal i dvě knihy o současné kultuře a umění – Pod čarou umění a Obrazy české postmoderny. Přednášel na mnoha univerzitách po celém světě. 

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová