Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nevěřit justici, to už se stává národním sportem. Komentář Štěpána Chába

komentář 30.08.2023
Nevěřit justici, to už se stává národním sportem. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Justice

Rozsudky, která praští přes oči a nechají po sobě modřiny. Česká justice stále soudí jako za Krále klacka. Podle nálady, podle výše bankovního konta obviněného, podle pohybu hvězd, určitě ne podle zákonů.

Dva případy z poslední doby. Starý pán si pěstoval konopí na nemoc. Policisté ho vyhmátli a starý pán si i se svou nemocí odsedí pět let v chládku. Vivat, byl rozbit drogový kartel, který ničil naše děti. Potlesk jak policii, tak i justici.

A pak přišel druhý justiční omyl… máte snad ještě pocit, že se u nás dají mnohé soudní verdikty chápat jinak, než jako justiční omyly? Pan učitel, ctěné to zaměstnání, si volné chvíle přikrášloval tím, že sexuálně zneužíval malé chlapce. I jeho popadla chapadla naší spravedlnosti. Budeš se smažit, až zčernáš. Ubližovat dětem, to je ten nejhorší možný zločin. Lámat jim duše, ničit jim jejich krásný pohled na svět s jeho pohádkami a krásami. Tak tady máš stopku. Soud tomuto násilníkovi napařil podmínku a dovolil mu nadále pracovat s dětmi. Hurá, spravedlnosti bylo učiněno zadost. Budeme slavit, naše justice, ta Šalamounova stolice na tváři planety Země, zase udělala něco výborně.

Jen si představuju ty dva procesy. Přijde starý dědeček o holi do soudní síně. „Vaše velebnosti, to já si mažu na kolena, bolí, otřesně to bolí a pan doktor nepomůže. Mastička mi pomáhá.“ Co na to soudce? Má pocit, že kápl na ten nejostřejší drogový kartel, který kdy ve svém bídném životě zažil. Buší jako smyslů zbaven kladívkem (ne)spravedlnosti a křičí na kmeta – „Ničit si chtěl naši mládež, kazit ji, uvrhávat ji do osidel tvrdých drog…“ „Mazáním na kolena?“ optá se nesměle důchodce. „Nepřerušovat, hovoří spravedlnost. Děti jsou posvátné, nesmí se jim zkřivit vlas, a ty, sprostý obviněný a za chvíli odsouzený, jsi pěstoval a skladoval konopí. To je neodpustitelné. Na pět let kriminál. A doufám, že si vás tam podají, vy temná skvrno na tváři civilizované společnosti.“

Hned další proces je pan učitel. Soudce setře ze stolu omítku, která při jeho výbuších vzteku nad kmetem popadala ze stropu. Pohlédne na učitele, vstřícně se usměje. „Tak copak jste to vyváděl, učitelskej? Já to chápu, ony se ty dětský prdýlky před vámi na tělocviku tak vybízivě natřásaly. Jsme lidé, každej by si rád jednou zaskotačil s mladým masíčkem. Ale ano, jednou, dvakrát, kolikrát chcete. Že je vám to líto? To chápu, to chápu. Nechtěl byste podmínečku? Ne, promiňte, já bych vám k tomu znásilňování dětí a křivení jejich duší i zatleskal, ale to víte, veřejnost. Smázneme to podmínečkou, tak si u nás se znásilněníčkem většinou poradíme. Nechceme přece, aby se vám ve vězení něco neblahého stalo. To víte, kriminál, to je očistec pro ty největší gaunery. A tak podmínečka? A číslo na nějakého chlapečka byste neměl? Jasně, můžeme si střihnout i grupíček pupíček. To bude krásné. Děkuji, že jste se stavil a přeju krásný den.“

Jde s takovou důvěřovat v českou justici? Základ celého problému je v tom, že naprosto netušíte, s jakou u českého soudu pořídíte. Můžete tam nakráčet jako oběť se zcela očividným příkořím, které se vám stalo. Jak z toho vyjdete? Víte to? Jste si jistí? Co když se soudce špatně vyspí? K soudu přišla oběť a odešla jako odsouzený? To je o strach. To je vysloveně o život.

Nebo jde o peníze? Hodinová sazba u advokáta je minimálně 3 tisíce korun. Pan učitel měl našetřeno a kmet nikoliv? A tak přesně podle jejich bankovního konta česká justice postupovala? Vašnosta promine, ale ty rozsudky tak vypadají.

Chtěl bych věřit české justici. Moc bych chtěl. Je to zásadní jistota pro důvěru ve stát. Ale já tu důvěru prostě nemám. Podobné rozsudky to potvrzují. … Víte o tom, že Kramnému soud definitivně odmítl obnovení procesu? Zaskočte si do Spolku Šalamoun, tam jsou vypsané všechny hrůzy české justice, které Kramnému provedla a odmítá je odčinit. Zablokování osmi webů na příní vlády? A co pět let tvrdého kriminálu za přihlouplé žvásty na internetu? I to je naše spravedlnost. Že ve vězení sedí nevinní a po venku běhají vinní? Božínku, těch bylo. A bude. Kdo by se pro to trápil. No, my všichni bychom měli, protože jednou nás osud může zavanout před pařáty české spravedlnosti. A pak budeme jen kulit oči, co je to za úplatné a nelogické svinstvo.

Zdroj: Novinky

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb