Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z velké hrdinky dobrotivou maminkou či hospodyní aneb Jak propadnout kouzlu Krále komiků. Tajnosti slavných

07.08.2023
Z velké hrdinky dobrotivou maminkou či hospodyní aneb Jak propadnout kouzlu Krále komiků. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv - Slaviafilm

Popisek: Marie Blažková jako Ducánkova hospodyně Veronika v komedii Miroslava Cikána z roku 1941 Provdám svou ženu

FOTO / VIDEO Začínala v opeře, pak utekla z Národního divadla za láskou. Jako ideální představitelku velkých dramatických hrdinek ji ale poznalo jen venkovské publikum a před kamerou byl o velké role příliš velký souboj.

V předchozích Tajnostech jsem zabrousila s Norou Cífkovou k nejslavnější filmové adaptaci románu Boženy Němcové Babička, kterou natočil v roce 1940 režisér František Čáp, takže chci připomenout další známou tvář. Přestože ji vídáme v celé řadě dalších filmů, její jméno téměř upadlo v zapomnění. Jistě si vzpomenete na dobráckou paní mlynářku, která občas chodívala na Staré bělidlo s vřeténkem v ruce na přástvu. Všechápající duše, dobrácký pohled a leckdy až poněkud přehnaná snaha o perfektní hlasový projev… Ve filmografii Marie Blažkové najdeme pět desítek titulů, přesto se velké příležitosti nedočkala. Její herecké kvality dokázali ocenit pouze dva muži – její manžel a Král komiků Vlasta Burian.

 

Blažková Babička

Paní mlynářka v Babičce z roku 1940; foto Česká televize

Opera jí nestačila

Narodila se 12. října 1885 na pražských Královských Vinohradech do rodiny pekařského mistra Štursy. Přestože hereckou průpravou nikdy neprošla, odstartovala kariéru v pouhých šestnácti letech rovnou na jevišti Národního divadla. Pro operní sbor jí stačil čistý, až jiskřivý hlas, k výraznému hereckému výkonu stejně jako sboristka nedostala příležitost. Po dvou letech se konečně dostala k herectví v činohře a jako představitelka malých epizodních rolí se učila takzvaně za pochodu. Pro realistické vyjádření postav jí stačilo pozorně se dívat kolem, pozorovat zkušené kolegy a vycházet z každodenního života. V roce 1905 jí nabídl angažmá ředitel jedné z nejznámějších divadelních společností Antoš Josef Frýda, s nímž se ještě téhož roku představila publiku i v Národním divadle v Brně.

Manželova hvězda

U Frýdy se seznámila s kolegou Janem Blažkem, který se o tři roky později rozhodl založit vlastní divadelní společnost a podařilo se mu najmout i některé další kolegy z brněnského činoherního souboru. Marie se stala její hlavní tváří a zpočátku působila v Čechách. V roce 1911 se s Marií vzali a o čtyři roky později se Blažkovi podařilo získat rozšíření koncese i na Moravu. Společnost nabízela osvědčená domácí i zahraniční představení, mezi nimiž převládaly komedie. Velká dramata byla vždy postavena na silných ženských hrdinkách, pro které byla ideální představitelkou právě Marie. Díky tomu ztvárnila postavy, k nimž by se ve velkých kamenných divadlech kvůli velké konkurenci nikdy nedostala, a její výkony oceňovala i dobová kritika. Kvůli udržení zájmu diváků postupně začaly do repertoáru pronikat i operety a populární frašky, přesto se Blažek potýkal s narůstajícími finančními problémy a v roce 1921 jeho společnost definitivně zanikla.

 

Holka nebo kluk:

Principál měl film rád

Po rozpadu společnosti se Marie vrátila do rodné Prahy a v roce 1922 získala angažmá v holešovické Uranii, na jejímž divadle působila s výjimkou jedné sezóny až do roku 1930. V roce 1926 dostala poprvé příležitost vyzkoušet si práci před kamerou jako Šnáblova žena v němé komedii Přemysla Pražského Pracha a broky, která je považována za ztracenou. Proto můžeme získat první představu o jejích hereckých výkonech až díky výkonu v prvním dochovaném zvukovém filmu, v němž hrála, dramatu Svatopluka Innemanna Třetí rota, jehož děj se odehrává během první světové války. Vzápětí krátce hostovala v Rokoku, a pak hrála až do roku 1935 v smíchovském Švandově divadle. V následující sezóně se opakovaně vracela jako host na jeviště Národního divadla a v roce 1936 dostala nabídku, která výrazně ovlivnila celou její další kariéru. Angažmá v Divadle Vlasty Buriana jí totiž otevřelo naplno dveře do světa filmu, navíc jeho herci směli jako jediní z pražských divadel před kameru bez jakýchkoli zákazů či omezení.

Dobračka šla na dračku

Start byl velkolepý, během prvních tří let si zahrála v čtyřiadvaceti filmech, jako vlídná a chápavá maminka se objevila v Neporažené armádě, Muzikantské Lidušce, v Pohádce máje či Dvou týdnech štěstí. Poté se stala filmovou maminkou Stáni Jarského v komedii Muži nestárnou, studenta v podání Rudolfa Hrušínského v Cestě do hlubin študákovy duše i v komedii Miroslava Cikána Studujeme za školou. Hospodyni či bytnou si zahrála v úspěšném vlastenecky laděném hudebním filmu Lízino štěstí, v dramatu Noční motýl či v komediích Pantáta Bezoušek a Valentýn Dobrotivý. Především si ale zahrála v roce 1940 již výše zmíněnou dobrotivou paní mlynářku v legendární Babičce, v níž ztvárnila hlavní postavu Terezie Brzková.

 

Blažková Prstýnek

Manželka pytláka Sochora v romantické komedii Marita Friče z roku 1944 Prstýnek; foto Národní filmový archiv - Nationalfilm

S Burianem před kamerou

Se svým divadelním principálem Vlastou Burianem si zahrála poprvé už v roce 1938 v komedii Ducháček to zařídí, v níž ztvárnila manželku Václava Trégla paní Rabasovou. V komedii U pokladny stál se stala matkou sekretářky Věry v podání Adiny Mandlové. V další Burianově komedii Provdám svou ženu se proměnila v jeho hospodyni Veroniku Pospíšilovou a v jeho poslední válečné komedii Zlaté dno v hospodyni Růženku. Během druhé světové války rozhodně neměla o nabídky nouzi, přesto se jí podařilo stát stranou a nebudit přílišnou pozornost německých filmařů. Koncem války si zahrála Liduščinu babičku v poetické komedii Řeka čaruje, kterou začal natáčet Václav Krška ještě pod hlavičkou společnosti Nationalfilm. Její uvedení do kin se ale podařilo pozdržet, takže se stala nejprve dárkem venkovskému publiku v třiceti kinech těsně před Vánoci roku 1945. Pražským premiérovým kinosálům pak vláda neuvěřitelných dvanáct týdnu a zhlédlo ji téměř pět milionů diváků.

Bez šéfa ani ránu

Po zrušení Burianova divadla v roce 1946 odešla a na jeviště už se nikdy nevrátila. Navzdory přibývajícímu věku se Marie dočkala ještě několika dalších příležitostí i po osvobození. Zahrála si například tetičku v parodii na prvorepubliková melodramata Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář či matku černého myslivce ve filmové adaptaci povídky Boženy Němcové Divá Bára, kterou natočil v roce 1949 Vladimír Čech. Naposledy stanula před kamerou v roce 1952 jako posluchačka ve studiu v budovatelské komedii Jaroslava Macha Slovo dělá ženu. V roce 1957 se přestěhovala do domova důchodců ve Svojšicích u Kolína, kde 29. prosince 1975 zemřela v úctyhodných devadesáti letech.

(zdroje: Wikipedia, Národní divadlo, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech, Iva Najďonovová: České divadelní společnosti v Přerově v letech 1897-1918)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská