Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Okouzlila i zbožňovaného milovníka, smutek a stesk jí ale seděly nejlépe. Tajnosti slavných

04.08.2023
Okouzlila i zbožňovaného milovníka, smutek a stesk jí ale seděly nejlépe. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Ondřeje Suchého

Popisek: Nora Cifková na dobové fotografii ze soukromého archivu Ondřeje Suchého

FOTO Zasněná plavovláska byla pro svět showbyznysu příliš křehká a jemná. Kritika jí vyčítala nevýraznost a u Oldřicha Nového měla příliš velkou konkurenci. Pak ji nacisté připravili o kariéru a komunisté o domov.

Přestože byla stejně jako řada kolegyň členkou souboru Nového divadla Oldřicha Nového, její jméno už dnes většině lidí vůbec nic neříká. Jistě se vám ale vybaví smutná a usoužená komtesa Hortensie z Babičky, které se stýská po rodné Itálii, a navíc jí starostlivá kněžna domluví sňatek s mužem, kterého nemiluje. V protektorátní adaptaci nejznámějšího literárního díla Boženy Němcové z roku 1940 ji ztvárnila Nora Cífková, která si v šlechtické hierarchii před kamerou polepšila. Po vzniku samostatného Československa bylo ale užívání šlechtických titulů zakázáno zákonem.

Podnikavý pradědeček

Krásná a kultivovaná dívka, která bývá často uváděna i jako Cifková, se narodila 21. února 1920 v Černčicích u Podbořan do aristokratické rodiny bohatého průmyslníka a pokřtěna byla jako Norah. Její pradědeček Antonín vlastnil pražský hotel U černého koně a hotel U arcivévody Štěpána na Václavském náměstí, mimo jiné byl členem správní rady Pražské paroplavební společnosti, Smíchovského akciového pivovaru a řady dalších společností. Velký milovník vína založil vinice na okraji Loděnic u Berouna. Pro svoji početnou rodinu tam nechal postavit rozsáhlou vilu, dnes známou jako zámek Loděnice, která mimo jiné sloužila i jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů i misijní škola. U domu také vznikly tenisové kurty, pravděpodobně první v českých zemích. Z jeho rodiny pocházejí první velké osobnosti českého tenisu, jeho dcera Milada, první tenisová mistryně Království koruny české, a spoluzakladatel prvního českého tenisového klubu v Praze Josef Cífka.

 

Cifková Tanská BabičkaKomtesa Hortensie s Barunkou (Nataša Tanská) v adaptaci nejslavnějšího románu Boženy Němcové Babička, kterou natočil v roce 1940 režisér František Čáp. Do hlavní role obsadil Terezii Brzkovou, která teprve během druhé světové války odstartovala v 64 letech svoji filmovou kariéru; foto se svolením Česká televize

Rozmařilý potomek

Víno Antonína Cifka, zvané Kněžihorské, posbíralo řadu ocenění doma i v zahraničí a stal se dvorním dodavatelem císařského dvora ve Vídni. Nejstarší z jeho patnácti dětí se po jeho smrti ujal dědictví. Za kvalitu vína byl povýšen do šlechtického stavu a psal se baron Jindřich von Cifka. Zemřel v roce 1912 a jeho syn, automobilový závodník Jindřich, přezdívaný Harry, většinu majetku rozprodal, aby získal peníze na své nákladné koníčky. Majitelé loděnické vily se pak střídali a po roce 1948 ho několik státních institucí využívalo tak důkladně, až se stala neobyvatelnou. Mimo jiné tu v roce 1966 natáčel Jiří Menzel své Ostře sledované vlaky. Někdejší lesk se Cifkově vile konečně vrátil, poté co ji v roce 2010 koupil ruský majitel a zrekonstruoval ho na ženský pravoslavný klášter sv. Václava a Ludmily.

Do Národního si netroufla

Informaci, z které větve početných potomků Antonína Cifka, z nichž se dospělosti dožilo jen deset, vlastně krásná Nora pocházela, je nedohledatelná. Vyrůstala ale v Praze a chodila na nižší gymnázium v Dušní ulici na Starém Městě. K herectví ji přivedl rodinný přítel, spisovatel Jaroslav Hilbert, který je pokládán za zakladatele českého psychologického dramatu. Díky jeho přímluvě se měla stát elévkou činoherního souboru národního divadla, byla si ale vědoma své nezkušenosti, takže dala sebekriticky přednost studiu herectví na Státní konzervatoři pod vedením Jiřího Plachého a Anny Iblové, kteří oba působili v Divadle na Vinohradech. Už po třech letech ale stejně ze školy odešla, aby se mohla naplno věnovat herectví. Postrčila ji k tomu první zkušenost před kamerou v úspěšné komedii režiséra Václava Binovce Jarka a Věra, v níž si zahrála jednu ze spolužaček.

Štěky u Oldřicha Nového

Profesionální kariéru zahájila v Novém divadle Oldřicha Nového. „Vyšla jsem z konzervatoře v roce 1938, kdy mně bylo osmnáct let. Přišla jsem k Oldřichu Novému do divadla v době, kdy tam hrály v hlavních rolích Zita Kabátová a Ljuba Hermanová. Já, jako začátečnice, jsem tam neměla proti nim šanci se dostat k nějaké lepší roli. Oldřich byl vynikající, jeho program byl postaven jenom na něm. Proto jsem na jeho radu odešla do divadla Anny Sedláčkové a později do Intimního divadla na Malé Straně,“ zavzpomínala v odpovědi na dopis, který jí zaslal před více než deseti lety do australského Melbourne. Navíc během okupace strávila spoustu času na zájezdech, mimo jiné vystupovala například i v polské Breslau a Katovicích pro české dělníky, kteří tam byli totálně nasazeni. Byla plachá, křehká a kultivovaná, kritika ale její výkony často hodnotila jako nevýrazné. Působila také v rozhlase, kde se zaměřila především na svoji oblíbenou recitaci.

 

Cifková 13. revírSnoubenka doktora Chrudimského v kriminálce 13. revír, kterou natočil v roce 1946 režisér Martin Frič; foto se svolením Národní filmový archiv

Něžná Hortensie

Filmovou kameru si v té době vyzkoušela ještě několikrát. Už v roce 1939 se mihla jako návštěvnice dobročinné slavnosti v romantickém dramatu režiséra Jana Svitáka Srdce v celofánu a zahrála si jednu z chovanek kláštera v hudební romanci Václava Binovce Lízino štěstí, v níž excelovala v hlavní roli herečka a zpěvačka Zdenka Sulanová. O rok později si ztvárnila kolegyni hlavního hrdiny ze studií Kláru v romantickém dramatu Minulost Jany Kosinové, které natočil podle literární předlohy Vladimíra Neffa režisér Josef Alfred Holman. A pak přišla její nejslavnější filmová postava, komtesa Hortensie ve válečné adaptaci Babičky Boženy Němcové, v hlavních rolích s Terezií Brzkovou a Natašou Tanskou.

Nejtěžší ztráta

Během války přišla o maminku, která byla zatčena gestapem kvůli spolupráci s odbojem a zahynula v koncentračním táboře, takže pak bylo pro ni lepší raději na sebe na filmovém plátně neupozorňovat. Vrátila se na ně až v roce 1946, kdy ji Martin Frič obsadil jako snoubenku doktora Chrudimského v nestárnoucí kriminálce 13. revír. Na filmu začal ještě za okupace pracovat režisér Holman, který obsadil do hlavní ženské role Lídu Baarovou. Po osvobození film dokončil Martin Frič a někdejší hvězdu, která upadla v nemilost kvůli kontaktům s nacisty, nahradila Dana Medřická. Poprvé se Nora provdala za Emericha Svojsíka, kvůli němu ukončila hereckou kariéru a odešla s ním v roce 1946 do Velké Británie. Vyučila se a pracovala pak jako kosmetička v salonu Elizabeth Arden.

Nový domov u protinožců

Kvůli otcově těžké nemoci se ale vrátila v roce 1950 do Československa. A pak jí komunistický režim zakázal znovu do Británie vycestovat, takže se nakonec s manželem rozvedla. Podruhé se provdala za Vladimíra Novotného, s nímž měla syny Tomáše a Jana. V roce 1968 společně emigrovali do Austrálie. „Žiji nedaleko Melbourne v krásném prostředí nedaleko lesů a malého městečka Gisborne, kde máme vše, co potřebujeme. Do Melbourne jezdíme jen na návštěvy. V Evropě jsem byla naposled v roce 2006 – v Itálii u neteře, která žije u jezera Como, potom v Praze a Karlových Varech. Kdyby ta cesta nebyla tak úmorná, ráda bych se ještě jednou vrátila. Austrálie je nyní můj domov a vděčím jí, že nás přijala v dobách pro mne ne nejlehčích. Na to už se snažím zapomenout,“ svěřila se v dopise Ondřeji Suchému. Nora Cífková zemřela 25. ledna 2017 v Austrálii.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Šemanovice.cz, Divadelní noviny, Miloš Fikejz: Český film – herci a herečky)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská