Krásná gymnazistka uchvátila už v šestnácti, kameru ale brala jenom jako vedlejšák. Tajnosti slavných
26.07.2023
Foto: Se svolením Národní divadlo - Josef Drbohlav
Popisek: Eva Klenová v roce 1952, jako Terezka v lidové báchorce Josefa Kajetána Tyla Tvrdohlavá žena
FOTO / VIDEO Temperamentní okatá brunetka byla tak skvělá, že už na střední škole hostovala v Národním divadle. Mohla se stát jednou z nejvýraznějších filmových hvězd, místo předvádění myšlenek jiných ale raději předávala světu ty své.
Když sudičky rozdávaly talent, nejspíš si vystála frontu hned několikrát. V raném mládí uchvátila jako herečka a v pražském Národním divadle prožila pětačtyřicet let. Na pohled přímo úchvatná, elegantní i střídmá v gestech, důraz kladla především na vyjádření prožitku a výrazný, emocionálně bohatý přednes. Evu Klenovou provázelo celý život umění v celé řadě forem a filmovou kameru rozhodně nepovažovala za nejdůležitější. Její jméno leckomu už dnes mnoho neřekne, přestože ji stále vídáme v některých úspěšných filmech pro pamětníky. Mimo jiné například jako fotografku Lídu v komedii režiséra Miroslava Cikána z roku 1944 U pěti veverek, v níž ztvárnil hlavního hrdinu, laskavého a manželkou ušlápnutého Josefa Houbičku jedinečný Jindřich Plachta.
U pěti veverek – fotografka Lída:
Vyznání okaté studentky
Narodila se 14. srpna 1924 v Praze a v dětství ji umění obklopovalo doslova ze všech stran. Jejím otcem byl totiž dramaturg národního divadla, divadelní a literární kritik František Götz a matkou spisovatelka, překladatelka a dramatička Joža Götzová. A jejich mnohostrannost zdědila i Eva. Na veřejnosti vystoupila poprvé už v třinácti letech, recitovala tehdy v Kolektivu mladých v rámci Šaldova večera. Poezie byla jednou z jejích celoživotních lásek a už ve dvaceti letech se dočkala vydání své básnické sbírky vyznání. To ale trošku předbíhám. Během studia na Drtinově reformním reálném gymnáziu hrála v Studentském divadle a chodila na soukromé hodiny k Růženě Naskové. V představení Strakonický dudák odvedla tak skvělý výkon, že vzápětí dostala nabídku hostovat v Národním divadle. Tehdy ještě pod svým dívčím příjmením Götzová, od prvního filmového natáčení pak vystupovala pod pseudonymem Klenová.
Energická kráska
Jako host se představila i v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Písku a v roce 1941 dostala nabídku pravidelné spolupráce s holešovickou Uranií. Teprve o dva roky později úspěšně odmaturovala a v roce 1944 se stala členskou činohry Národního divadla. Ráda se ale také účastnila zájezdových představení a milovala uměleckou recitaci. Před kamerou stanula poprvé v roce 1944 jako fotografka Lída v Cikánově komedii U pěti veverek, vzápětí se mihla jako jedna z dívek na venkovské veselici v romanci Václava Kršky Řeka čaruje. Po osvobození se zdálo, že by mohla vyrůst v jednu z nejvýraznějších tváří nové československé kinematografie. V roce 1946 se představila publiku jako jedna z neteří hlavního hrdiny ve válečném partyzánském dramatu V horách duní a zahrála si Pedrovu milenku v jednom ze dvou režijních pokusů Rudolfa Hrušínského, parodii na americké romantické westerny Pancho se žení.
S Irenou Kačírkovou, Gustavem Nezvalem a Martinem Růžkem v dramatu Nevěra; foto se svolením Národní filmový archiv
Na film jí už nezbýval čas
Její poslední filmovou rolí se stala v roce 1956 Evka, manželka hlavního hrdiny v podání Gustava Nezvala, v jedné z nejúspěšnějších a nejkvalitněji natočených agitek padesátých let Nevěra. Pak se navždy s filmem rozloučila a před kamerou se objevovala jen sporadicky v televizních inscenacích. Zahrála si i ve dvou prorežimních seriálech Muž na radnici a Okres na severu, několikrát se objevila v povídkách ze života v populárních Bakalářích a její herecké mistrovství zachytila kamera v několik divadelních záznamech. Omezení její spolupráce s filmaři je na první pohled překvapivé, protože nejvýraznější sólisté činohry Národního divadla byly zpravidla velmi vyhledávanými a často obsazovanými. Eva ale k tomu měla velmi pádný důvod – prostě jí na to nezbýval čas. V Národním divadle hrála během pětačtyřiceti let ve více než 120 inscenacích, na několika včetně opery se podílela i jako asistentka režie a spolupracovala také s rozhlasem.
Vytížený multitalent
Většinu zbývajícího času věnovala především překladům. Na jazyky měla mimořádný talent, takže překládala z angličtiny, němčiny, francouzština a z i do ruštiny. V padesátých letech se krátce věnovala i dabingu a v roce 1974 začala vyučovat hereckou výchovu na Pražské konzervatoři. Jejím prvním manželem, kterého poznala už během druhé světové války během angažmá v holešovické Uranii, byl o osm let starší, herec, scenárista a dramaturg Bedřich Kubala, který později vystupoval pod pseudonymem Jaroslav Klíma. Svět divadla ji v soukromí neopustil ani po rozvodu, podruhé se provdala za dramaturga a dirigenta opery Národního divadla Zdenka Chalabalu. O čtvrt století starší životní partner ji navždy opustil v roce 1962, a pak už zůstala šestatřicet let sama. Herečka, překladatelka a spisovatelka Eva Klenová zemřela 17. srpna 1998 v Praze
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Opera plus, Národní divadlo, Český rozhlas, Česká televize, Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost)
Vložil: Adina Janovská