Komárkova Sazka. A není to naprostá blbost? Podívat se můžeme do zahraničí. Komentář Štěpána Chába
komentář
30.06.2023
Foto: Wikimedia / KKCG – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0
Popisek: Karel Komárek
Za rok 2021 společnost Sazka naftového miliardáře Karla Komárka vykázala růst čistého zisku o 30 %. Čistý zisk se tak vyšplhal na 1,6 miliardy korun. Vedle Komárkovy Sazky můžeme postavit australské nebo anglické pojetí hazardních her. Ty provozuje stát nebo státem pověřená organizace a drtivá většina peněz jde na veřejně prospěšné účely. Platí se z nich část zdravotnictví, sociální benefity, jsou jím financované i neziskové organizace pracující s lidmi na hraně sociálního dna. U nás kyne Komárek a občas, aby se neřeklo, něco málo nasype do sportu.
Vždycky tak 14 dní před Vánoci řeknu mé krásné a moudré paní – „je čas prohnat pánubohu perka a dát mu příležitost nás obohatit o nějakou nemravnou částku, vsaď jeden sloupeček ve Sportce.“ A ona na poště vsadí, donese mi tiket a já pak těch pár dní do slosování žiju v klamných představách, jak opravím střechu a vykoupím nějaký antikvariát a podaruju rodinu a vůbec. Vždy jednou ročně, hezky před Vánoci, protože hazard je, jak se říká, satanovo tango. Ale jak pravil Kristus – spíš projde velbloud uchem jehly, než zbohatlík do nebe – udržuje nás vyšší moc ve spokojeném předvánočním doufání a tedy s plánovanou otevřenou cestou mezi nebeské harfenisty a trubadůry (mají-li v pánu trubadůry, o tom informace nemám, ale snad ano, však to nejsou žádní velbloudi). Jenže má předvánoční obsese s jedním sloupkem jde na dárečky pro Komárkovu rodinu.
V pořádku, žijeme v kapitalismu, svoboda podnikání je základ. No, jak se to vezme. V Austrálii ve státě Queensland byla roku 1916 založena loterie s názvem „Golden Casket Art Union" (Zlatá pokladnice). Sloužila jako forma loterie, která měla za cíl získávat finanční prostředky pro sociální a veřejné projekty. Zisky z této loterie byly použity na financování různých oblastí, včetně zdravotnictví, školství, sportu, kultury a charitativních organizací.
Počátkem 70. let byla loterie rozšířena na celou Austrálii pod názvem „Golden Casket Lottery". V průběhu času se však loterie rozšířily a vzniklo několik dalších státem provozovaných loterií, které fungují na celostátní úrovni. Patří sem například „Tattslotto" (dnes známá jako „Saturday Lotto"), „Powerball" a „Oz Lotto". Tyto loterie v Austrálii stále fungují a jejich výnosy jsou používány na financování veřejných projektů a sociální politiky.
Ale podívejme se do Velké Británie. Národní loterie ve Spojeném království je provozována organizací zvanou „The National Lottery", která byla založena v roce 1994. The National Lottery je založena na principu, že velká část příjmů z prodeje loterijních lístků je přerozdělena na podporu různých oblastí veřejného zájmu. Tyto oblasti zahrnují umění, sport, charitativní projekty a projekty pro zlepšení komunitního života. Jistě, hazard v Austrálii i Velké Británie jistě sype spoustu peněz i do soukromého (však národní loterii by rád koupil právě Komárek), ale ten základ, že z neřesti jde většina peněz na zlepšení chodu společnosti? Na prospěšné projekty? Není to takové hodnotnější?
I samotná Sportka vznikla jako státem provozovaný hazard, jehož výdělky šly na prospěšné věci. Na sport, na zdravotnictví. Teď tu máme Karla Komárka, magnáta přes naftu a hazard, který sem tam, aby se neřeklo, aby bylo vidět, jak je společensky zodpovědný, shodí trochu drobků ze stolu cyklistice (to Komárek ve výroční zprávě Sazky i vypíchl, přispívá na cyklistiku). Zbytek si nechá s tím, že svoboda podnikání. Nic proti.
Jen mi ten britský a australský přístup přijde rozumnější. A upřímně, před Vánoci by se mi ten jeden sloupeček ve Sportce sázel mnohem lehčeji, kdybych věděl, že to, co prohraju, půjde třeba na onkologii, ne do kapsy magnáta.
Vložil: Štěpán Cháb