Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Největší pražský bohém měl tajtrdlíkování přísně zakázáno aneb Je libo Hašlerku? Tajnosti slavných

21.06.2023
Největší pražský bohém měl tajtrdlíkování přísně zakázáno aneb Je libo Hašlerku? Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Legendární písničkář, skladatel, textař, herec a kabaretiér Karel Hašler

AUDIO / VIDEO Jakmile složil další písničku, okamžitě zlidověla. Ráno se něco semlelo a večer už o tom zpíval. Strefoval se do všech nešvarů, rádoby vlastenců či šmelinářů, nešetřil známé osobnosti včetně politiků. A později ani nacistické okupanty.

„Na Císařské louce stojí řada topolů…“ vztekle cedila přes zuby naše babička Lída, vždycky když byla hodně naštvaná. Mnohem později mi konečně vysvětlila, že ji smutná romantická písnička uklidňuje a brzdí v její duši nezvladatelný výbuch rozsahu naprosté katastrofy. Zpívala si jich ale mnohem víc a vracela se s nimi do mládí. V roce 1967 je pak přivedl na obrazovku režisér Zdeněk Podskalský starší v hudební komedii Ta naše písnička česká, která byla jakýmsi nostalgickým revuálním výletem do časů Rakousko-Uherska. Staropražské písničky ze šantánů a kabaretů totiž patřily k jeho největším láskám a ty od Karla Hašlera jim jednoznačně vévodily. Legendární písničkář, kabaretiér, skladatel a textař jich složil více než tři stovky, a jakmile přišel s další, téměř nadzvukovou rychlostí okamžitě zlidověla. Jeho textům totiž nechyběl vedle krásných melodií ani břitký humor.

 

Ta naše písnička česká:

Přísný zákaz tajtrdlíkování

Narodil se 31. října 1879 v pražské dělnické čtvrti Zlíchov. Jeho rodiče byli oba sirotci a pracovali v tamní sklárně a rafinerii Josefa Inwalda, která měla mimo jiné už od roku 1914 zaregistrovanou značku nerozbitného skla Durit a vedle luxusního zboží vyráběla i technické sklo, tzv. luxfery. Že vám to nic neříká? Možná je máte ještě v třeba v garáži, jsou to takové ty skleněné cihly, zajišťující průchod světla do technických prostor. Otec Antonín pocházel z Úherců, nějaký čas žil v Lahovičkách a v roce 1872 se přestěhoval na Zlíchov. Oženil se s Mariennou Schwarzovou a kromě Karla měli spolu ještě dceru Aloisii. Karel se na otcovo přání vyučil rukavičkářem, řemeslo ho ale nebavilo, takže od něj krátce po získání tovaryšského listu zběhl. Nejprve vystupoval po pražských hostincích, což se mu rozlícený tatínek pokoušel zarazit. Traduje se, že když ho v jednom z nich načapal, zabraného do zpěvu kupletů, přerazil o něj fajfku a tajtrdlíkování mu zakázal.

Pražský bohém

Nezdárný syn stejně utekl a dal se ke kočovníkům. Zpočátku hrál v divadelních společnostech Choděry a Dobrovolného, v roce 1901 v Brně a o rok později v Lublani. Už v roce 1903 se ale stal členem činohry královského Zemského a Národního divadla. Současně ale účinkoval i v různých kabaretech a varieté a říkalo se, že kam vkročí, odtud se okamžitě s odstěhuje nuda. Vyprávěl vtipy, parodoval a imitoval známé osobnosti, politiky nevyjímaje, bezvadně tančil, byl vášnivý karbaník… zkrátka velký bohém. V roce 1905 mu osud přivedl do cesty klavíristu a skladatele Rudolfa Frimla, který se později proslavil ve Spojených státech jako autor řady operet. A zakoukal se do jeho sestry, mimořádné klavíristky Zdeny. Z Národního divadla byl nakonec v roce 1915 propuštěn pro nekázeň, poté co zmeškal představení, hlavu si s tím ale nelámal.

 

Svoboda je svoboda:

Hotel California

Na první jarní den v roce 1908 se oženil, v květnu 1909 Zdena porodila syna Karla a o tři roky později Zdenka, kterému nikdo neřekl jinak než Gino. Přesto ze svého bohémského života nebyl ochoten slevit, takže manželství časem skončilo rozvodem. Friml ale v Karlovi naplno zažehl touhu po skládání vlastních písniček. Na veřejnosti s nimi údajně vystoupil poprvé v roce 1908 v restauraci U Slona v Sedlci u Prahy, která byla oblíbeným výletním místem Pražanů, obzvlášť poté co byla provedena regulace řeky Vltavy a hostinský Pivoňka nechal na vlastní náklady zbudovat přístaviště, aby u jeho Hotelu California mohly přistávat výletní parníky. Hašler měl okamžitě úspěch a jeho písničkaVečer za Strahovskou bránou se zpívá dodnes. Pak už chrlil jednu za druhou. Ty petřínské stráně, Když nad Prahou se večer uklání, Strahováček, U svatého Matěje, Staré zámecké schody...Ve svých písničkách totižtrefil lidový tón, který bavil i dojímal, a ke zpěvu dokázal hravě strhnout celý lokál.

Král kabaretu

Když byl v roce 1910 otevřen kabaret v Lucerně, stal se zde po J. Kvapilovi uměleckým poradcem a vzápětí i ředitelem, režisérem a hlavní hereckou oporou. Jeho písničky se zapsaly do všech událostí doby. Když chlapi rukovali za první světové války na frontu, zpívali si Když jsem mašíroval přes hranici, měl jsem bílý kvítek za čepicí... Zpíval si ji i můj pradědeček, nejen když rukoval, ale ještě dlouhá léta poté. V roce 1915 se Hašler stal ředitelem nového kabaretu Rokoko, současně ale hrál i ve Varieté a v Divadle na Vinohradech. Po převratu v roce 1918 se vrátil do Lucerny a působil zde jako ředitel, režisér, autor i interpret. V sezoně 1923-24 znovu přešel do Varieté, v němž vystupoval v řadě revuí až do roku 1929.

 

Bílý kvíteček:

Je libo Hašlerku?

Hašler se zařadil mezi mistry kabaretu, jako byl Vlasta Burian či Ferenc Futurista. Časem opustil romantickou idylu Zámeckých schodů a naučil se využívat kabaretní scénu k hudební kritice aktuálních událostí. Trefoval se do politiků, rádoby vlastenců či šmelinářů, ráno se něco semlelo a večer už o tom zpíval. Ve stejném duchu pokračoval i po vzniku republiky, bohatou inspiraci mu dodávalo soupeření politických stran o moc a první korupční skandály. Několik let vedl Havlovu Lucernu a založil v Praze velkou revue po vzoru pařížských. Úspěch měla ale jen krátkodobý. V té době se zrodila i nová cukrovinka a její autor František Lhotský vymyslel na tehdejší dobu přímo geniální marketingový tah. Přemluvil Hašlera, aby jí propůjčil své jméno. Zrodily se tak nesmrtelné Hašlerky, na nichž si pochutnáváme dodnes.

Pokračování v pátek 23. června

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Rudolf Deyl st.: Písničkář Karel Hašler, Karel Tušek: Karel Hašler – Já mám holku od Odkolků, Josef Pospíšil: Rozhovor se Zdeňkem Gino Hašlerem z Los Angeles)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská