Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Říkali mu český Dracula aneb Vášnivý grafoman ve službách politiky. Tajnosti slavných

19.06.2023
Říkali mu český Dracula aneb Vášnivý grafoman ve službách politiky. Tajnosti slavných

Foto: Wikimedia – volné dílo

Popisek: Hrabě Felix Achille de la Cámara počátkem dvacátých let, český spisovatel, publicista, scenárista, překladatel, divadelní podnikatel a nacistický kolaborant

VIDEO Jako děsivý transylvánský kníže dokonce i vypadal, a kdyby ho nebrzdily zákony a společenská pravidla, možná by se tak i choval. Odmalička chtěl být „něco víc“, toužil po uznání, slávě a moci. A jeho život také velmi násilně a dramaticky skončil. Nebo ne?

Mimo jiné byl grafoman, dokázal napsat i sedm knih během jediného roku. Vášnivé čtenářky, toužící po romantické lásce a štěstí, zásoboval brakovou literaturou, tu a tam z něj ale vypadlo i něco kvalitnějšího včetně filmových scénářů. Kdo by neznal třeba tak trochu tajemnou komedii režiséra Otakara Vávry Dívka v modrém, v níž excelovali Lída Baarová a Oldřich Nový. Jméno autora scénáře, který vyšel ve své době i jako román, ale bylo téměř zapomenuto, přestože to, po čem hrabě Felix Achille de la Cámara toužil nejvíc, byly sláva a nesmrtelnost. Stop v předválečném a válečném období po sobě ale nechal celou řadu a za většinu z nich by rozhodně nesklidil pochvalu. O muži, kterému učarovalo násilí a fašismus, se říkalo, že je Draculovi dokonce i podobný. A stejně jako o smrti krutého transylvánského hraběte panují i o té jeho dohady.

Rodinné báchorky

Felix Emil Josef Karel Cammra se narodil 8. listopadu 1897 v Kutné Hoře do rodiny továrníka Felixe Cammry. Jeho matka Karolína pocházela z rodiny Šolců, která vlastnila tamní významnou tiskárnu, knihařství a knihkupectví, vydavatelství Karel Šolc, které bylo později přesunuto na pražský Vyšehrad. Přesné datum jeho narození ale není jisté, dokonce i sám Felix uváděl různá data. A stejně tak používal během svého života více než deset různých jmen, která střídal podle potřeby a okolností. V roce 1924 se nechal úředně přejmenovat na Felix Achille de la Cámara a tvrdil, že po otci pochází ze španělského šlechtického rodu. Jeho otec Felix Cammra byl původně důstojníkem c. k. pěšího pluku, po svatbě ale odešel do civilu a od roku 1902 rodinné vydavatelství vedl. A dařilo se mu, rodina byla tak bohatá, že o jejím majetku vznikaly legendy, dokonce se šuškalo, že Cammra ukradl rakousko-uherskou vojenskou pokladnu.

 

Dívka v modrém:

Výhodné manželství

Po maturitě na gymnáziu se Felix rozhodl v roce 1915 vykročit v otcových šlépějích, dotáhl to až na nadporučíka a posbíral i několik řádů. Po otcově smrti v roce 1925 rodina údajně o veškerý majetek přišla, mýty a polopravdy, které ale sama přiživovala, žily dál. Felix například tvrdil, že je honorárním konzulem Bolívie, přestože o tento titul přišel už v roce 1928. V budování dobrého jména nakladatelství dál zdatně pokračoval, zaměřil se ale i na další oblasti kultury. Přispěla k tomu v roce 1922 i svatba s ruskou emigrantkou Jelizavetou de Boulkin Nikolskou, která se stala už o rok později sólistkou baletu Národního divadla a později primabalerínou. Manželství bylo výhodné pro oba. Její jméno fungovalo jako skvělá reklama pro Felixovo podnikání, Jelizaveta se zase stala uznávanou choreografkou a později spolupracovala na několika úspěšných filmech. O partnerském štěstí se ale nejspíš mluvit nedalo. V roce 1927 byli oficiálně odloučeni, doklad o následném rozvodu ale neexistuje.

Vášnivý grafoman

Vlastnictví vydavatelství postrčilo Felixe k vlastní tvorbě, psal v češtině, francouzštině i němčině a měl na kontě několik desítek děl. O jejich kvalitě nemusel s nikým diskutovat, prostě je vydával. Krátce po první světové válce začal cestovat po Evropě, sbíral náměty i důležité kontakty. Založil divadlo Apollo, v roce 1923 pak i divadlo Komedia v pražské Vodičkově ulici, kde dříve sídlil kabaret Karla Hašlera. Zpočátku ho čtyři roky osobně také řídil a propagaci zajišťoval vydáváním stejnojmenného kulturního časopisu, který byl dodáván do vybraných kaváren, restaurací a hotelů. Přinášel zajímavosti z uměleckého světa domácího i ze zahraničí, které Cámara osobně překládal, pár stránek bylo vždy věnováno reklamě. Představení jeho divadla nebyla určena pro náročné publikum, jejich základem byl humor, hrály se především frašky a komedie. Prostor časem dostala i erotická podívaná, na jeho jevišti zářil Ferenc Futurista, došlo dokonce také na židovský humor. Přesto se scéna potýkala s malou návštěvností, definitivně skončila v roce 1927 požárem a Cámara byl dokonce podezřelý ze žhářství. Úmyslné založení vyšetřování neprokázalo, pochybnosti ale zůstaly.

Velký mág s prázdnou kapsou

Ve dvacátých letech se podílel i na rozvoji takzvaného hermetického hnutí, jakési novodobé české alchymie, astrologie, magie a kabaly. Navázal tím na svého pradědečka, jenž se údajně stýkal s Cagliostrem, který je považován za zakladatele egyptského svobodného zednářství. A Felix byl na něj velmi hrdý a studiu okultismu se věnoval opravdu intenzivně. Motiv nadpřirozených jevů a magie se odrazil i v řadě jeho námětů a scénářů, koneckonců zanechal stopu i ve filmu Pozor, straší! či v Dívce v modrém. Po požáru divadla odjel do Francie, kde začínal znovu s prázdnýma rukama, vypracoval se ale brzy na manažera úspěšných hereček. Spolupracoval například s Mary Pickford, Gretou Garbo či legendární herečkou, zpěvačkou a tanečnicí Josephinou Baker. Redigoval časopis Paris Films, zaměřený na filmy ze střední Evropy, překládal a dál také psal. Jakmile se finančně zmátořil, založil vlastní filmovou společnost Esetfilm, která dovážela francouzské filmy do Československa.

 

Slávko, nedej se!:

Na správné vlně

V polovině třicátých let propadl okouzlení španělským fašismem, dokonce napsal několik oslavných knih o generálu Frankovi a podporoval jeho režim během občanské války. A rozhodně nebyl proti, ani když Němci okupovali Československo. Z dochovaných materiálů lze ale soudit, že nebyl kolaborantem z přesvědčení, ale že se spíš takzvaně svezl na vlně a snažil se z aktuální situace vytěžit co nejvíc. Chtěl se totiž výrazně uplatnit v kultuře i za protektorátu. Ve fondu Ministerstva vnitra – Londýn je u jeho jména uvedeno: „Graf Felix de la Cámara, spisovatel, Praha III., Míšeňská ulice 3, placený agent gestapa.“

Havlův ochránce?

Na druhou stranu se ale dochovala svědectví, že své kontakty s nacisty využíval, aby bránil „arizaci“ Havlových filmových ateliérů na pražském Barrandově. Několikrát byl i Němci vyšetřován, a jestli opravdu udával a donášel nacistům, nebo spolupracoval jenom na oko, nelze ničím doložit. Politika hrála v jeho životě významnou roli. Už v roce 1926 vstoupil do Národní obce fašistické Radola Gajdy, od třicátých let byl tajným příslušníkem SA, po zřízení protektorátu se stal říšským státním příslušníkem a působil mimo jiné i jako cenzor českých filmů v úřadu říšského protektora. Byl členem fašistické strany Vlajka, v roce 1944 se také stal jedním ze zakladatelů České ligy proti bolševismu, která prováděla protisovětskou propagandu.

Zahaleno tajemstvím

Spolupráci v nacisty mu v květnu 1945 během Pražského povstání spočítali revoluční gardisté. Údajně byl na pražské Kampě, kde bydlel v Míšeňské ulici, zaživa upálen, jiné zprávy hovoří o zastřelení či oběšení. Stejně jako o celém životě se ale i kolem jeho smrti vyrojila další záplava legend. Podle jedné byl v červnu 1946 souzen se skupinou Vlajkařů jako spolupracovník gestapa, další tvrdí, že se přidal k prchajícím jednotkám SS a nakonec padl v Itálii. Říká se také, že uprchl do Francie, kde nakonec zemřel na následky pobodání. Jiná teorie tvrdí, že se mu podařilo odjet do Španělska, a nakonec zemřel v Jižní Americe až v roce 1952. Pro žádnou ale neexistuje jediný hodnověrný důkaz stejně jako pro jeho kolaborantství.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Encyklopedie Prahy 2, Český rozhlas, Veronika Karšulínová: Aktér na pomezí divadelního, filmového a literárního průmyslu - Felix Achille de la Cámara)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská