Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dostudovat nemohl, jako podnikatel pohořel. Tvrdý život ho ale naučil vždycky najít nějakou cestičku. Tajnosti slavných

14.06.2023
Dostudovat nemohl, jako podnikatel pohořel. Tvrdý život ho ale naučil vždycky najít nějakou cestičku. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Ota Motyčka jako detektiv v melodramatu režiséra Václava Binovce z roku 1938 Druhé mládí

FOTO Na dětské sny ho osud donutil rezignovat, i s prázdnými kapsami si ale dokázal vždycky poradit. Osvědčený komik nikdy neztrácel smysl pro humor a prostě bral, co mu osud přinesl do cesty.

S vysokým čelem, pleší, komickými rysy a výrazným hlasem byl nepřehlédnutelný, takže se brzy stal osvědčeným představitelem bodrých mužů z lidu. Se životem se naučil porvat už v mládí, takže se ničeho neodříkal, a nakonec to dotáhl až na uměleckého ředitele. Jméno Ota Motyčka vám možná mnoho neřekne, jakmile ale mrknete na jeho tvář, určitě už, jak se říká, budete doma.

 

Motyčka_Nedošinská_Vojta_Naši furianti

S Jaroslavem Vojtou a Antonií Nedošinskou ve filmovém zpracování dramatu Ladislava Stroupežnického o české vesnici z roku 1937 Naši furianti, které natočili v roce 1937 Vladislav Vančura a Václav Kubásek; foto se svolením Národní filmový archiv

Krkolomné hledání

Otakar Karel Motyčka se narodil 13. října 1899 v Plzni do chudé rodiny, jeho otec pracoval jako telegrafista na dráze a matka byla švadlenou v továrně. Do obecné školy chodil v Českých Budějovicích, pak byl přijat na gymnázium v Klatovech, kde poprvé přičichl k divadelním šminkám v ochotnickém divadle. Až k maturitě ale nedošel, protože mu zemřel otec, takže se musel o sebe postarat sám. Při hledání práce odvážně vyrazil napříč republikou, příležitost ale našel až v slovenské metropoli, kde začínal jako obchodní zástupce. V roce 1923 dokonce získal nakrátko i angažmá v Národním divadle Bratislava. Pak se pokoušel o podnikání jako obchodník s textilem, jenže neuspěl, takže se koncem dvacátých letech definitivně rozhodl vsadit na herectví. A nejvíc příležitostí nabízela Praha.

Z operety k filmu

V roce 1929 se mu podařilo získat na dvě sezóny první stálé angažmá v Tylově divadle v pražských Nuslích, pak prošel Intimním divadlem, a pak hrál v oblastních divadlech v Pardubicích a Kladně. V roce 1935 se konečně vrátil nastálo do Prahy a po krátkém působení v Novoměstském divadle našel o rok později konečně stálejší uplatnění ve Velké operetě. A díky tomu se také dostal k filmu. Poprvé se objevil na stříbrném plátně jako detektiv Tintěra ve filmovém zpracování úspěšné lidové operety Járy Beneše Na tý louce zelený, kterou natočil Karel Lamač. Pak si zahrál účetního v komedii Tvoje srdce inkognito režisérské dvojice Svatopluka Innemanna a Felixe de la Cámary, pozdějších stoupenců fašistického režimu. Vzápětí ho Vladimír Slavínský obsadil jako sluhu u Neradů v komedii o chudé prodavačce a okouzlujícím milionáři Rozkošný příběh, a tím se rozjela Otova kariéra naplno.

 

Motyčka_Třináctý revír

Laborant na klinice v první poválečné detektivce Martina Friče Třináctý revír; foto se svolením Národní filmový archiv

Vyšetřovatel hříchů

Díky výrazné vizáži a jedinečnému smyslu pro humor se stal vyhledávaným představitelem vedlejších rolí a hrál v několika filmech ročně, během roku 1939 stanul před kamerou dokonce desetkrát. A vystřídal před ní celou řadu profesí. Pojišťovák, kasař, komorník, radní, dozorce, rychtář, zloděj, starosta… Hravě se dokázal vypořádat s každou rolí, takže nouzí o nabídky rozhodně netrpěl. Změnil také angažmá a až do roku 1942 hrál v Švandově divadle na Smíchově. Po třech letech přešel do Unitarie, odkud se po jediné sezóně vrátil do Velké operety. Po osvobození byl členem Odborové rady divadelníků, která vyšetřovala činnost nejslavnějších herců během německé okupace a rozhodovala o jejich vině a předání Lidovému soudu. Podílel se například na prověřování údajné spolupráce s nacisty Vlasty Buriana, Zdeňka Štěpánka, Čeňka Šlégla či Bedřicha Veverky.

Funkce mu neseděla

Hned po válce podepsal smlouvu s Karlínským divadlem, které pak několikrát změnilo svůj název, od Komické zpěvohry přes Divadlo Umění lidu a Divadlo státního filmu po Hudební divadlo Karlín. Stal se sólistou operety, poté zkusil i režii a poúnorová angažovanost v tvorbě nové koncepce divadelní tvorby mu nakonec vynesla v roce 1953 dokonce místo ředitele. Funci ale vykonával jen jednu sezónu, pak se raději vrátil k herectví a režii. Zestátněná kinematografie mu přinesla ještě víc příležitostí než dřív, i když nadále zůstal jen představitelem vedlejších postav. Už rok 1947 se pro něj stal dalším „nejúrodnějším“, opět si zahrál během jediného roku v deseti filmech, od hostinského Krůty v psychologickém dramatu Znamení kotvy po recepčního hotelu Avion ve válečné komedii Nikdo nic neví. Hrál v historických filmech i komediích, kvalitních dramatech i budovatelských agitkách padesátých let.

 

Motyčka_Skandál v Lisabonu

V roce 1958 jako vedoucí obchodního domu v operetě Skandál v Lisabonu; foto se svolením Hudební divadlo Karlín - Karel Drbohlav

Císařův písař

Mihnul se i v několika pohádkách, například jako jeden ze šlechticů v nestárnoucí ladovské pohádce Hrátky s čertem či pláteník v pohádkové komedii Martina Friče Dařbuján a Pandrhola. Mimo jiné si zahrál i písaře v legendární historické komedii s Janem Werichem Císařův pekař a pekařův císař. Občas spolupracoval s rozhlasem a několikrát se objevil i na televizní obrazovce, například jako Nedoma v slavném seriálu Tři chlapi v chalupě či mistr švec v historickém seriálu F. L. Věk. Naposledy se mihl před kamerou jen pár týdnů před smrtí, v zábavném televizním pořadu režiséra Petra Schulhoffa Trapasy II., jehož průvodcem byl Miloš Kopecký. Také ale překládal z němčiny divadelní hry, upravoval operetní libreta, psal texty k písním a na kontě měl i dvě celé operety, Srdce neprodáš a Zlatá žába. V roce 1964 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci. Osvědčený a výrazný představitel vedlejších postav Ota Motyčka zemřel 15. listopadu 1971 v Praze.

(zdroje: ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Město Plzeň)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská