Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vávra byl na ženění moc mladý, Fučíka kvůli ní srazil Štěpánek ze schodů. Tajnosti slavných

07.06.2023
Vávra byl na ženění moc mladý, Fučíka kvůli ní srazil Štěpánek ze schodů. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní divadlo-Josef Heinrich

Popisek: Elena Hálková v roce 1943, jako Verunka v dramatu Ladislava Stroupežnického Naši furianti

FOTO Temperamentní nevěrnici jediný muž nestačil. Láska pro ni byla vždy na prvním místě a manželství pro ni neznamenalo překážku. Ani vlastní ani jiných.

Zakladatel moderní české poezie, významný politik, legendární bard Národního divadla, hvězda filmu, televize i Divadla na Vinohradech, milenci, kteří vstoupili do dějin… Jedinečných osobností vstoupila do života Eleny Hálkové až neuvěřitelná řada, a když došlo na vzpomínky, zpravidla padlo i její jméno. Byla výrazná a okouzlující, osud jí nadělil do vínku nejen mimořádný talent, ale také temperament, smysl pro humor a ironii. Přesto ji filmaři opomíjeli a publikum na ni téměř zapomnělo.

 

Hálková Cech panen kutnohorských

S Antonií Nedošinskou a Theodorem Pištěkem v historické komedii Cech panen kutnohorských; foto se svolením Národní filmový archiv-Lucernafilm

Rovnou do Národního

Narodila se 13. dubna 1907 v Žilině, kde právě její otec v té době působil. Vnučka významného básníka, dramatika a představitele májovců Vítězslava Hálka, který je považován společně s Janem Nerudou za zakladatele moderní poezie, a dcera lékaře a politika Ivana Hálka, kterého by býval Masaryk rád viděl jako ministra zdravotnictví, a osvětové pracovnice Marie Luisy, jež vyučovala na Slovensku negramotné děti a léta předsedala spolku Živena. Divadlo hrála Elena už v dětství s ochotníky, pak studovala nejprve na gymnáziu v Bratislavě, nakonec se ale rozhodla získat hereckou průpravu na brněnské konzervatoři. Hned po absolvování získala první angažmá v bratislavském Slovenském národním divadle, už po jedné sezóně ale přešla do pražského Vinohradského divadla.

Jánošíkova Zuzka

Před kameru ji poprvé postavil v roce 1935 režisér Martin Frič jako Zuzku v historickém poetickém dramatu Jánošík, v němž využila svoji skvělou slovenštinu. Film sklidil obrovský úspěch na italském filmovém Biennale, jako jediný československý film z období první republiky byl prodán do 32 zemí a jeho tvůrci posbírali celou řadu významných cen. Už na Vinohradech se stal její velkou láskou jeden z nejlepších českých herců všech dob, o jedenáct let starší Zdeněk Štěpánek. Měli spolu dceru Janu, která se narodila 6. září 1934. V té době už Štěpánek hrál v Národním divadle, kvůli hektickému životu se ale Elena rozhodla odjet před porodem raději k rodičům do Žiliny, protože v Praze neměla klidné zázemí. Už v srpnu 1935 ale získala také angažmá v činohře Národního divadla, k čemuž významně přispěl i úspěch filmů Jánošík, a na jeho scéně pak zůstala až do roku 1940.

 

Hálková Sluha dvou pánů

V roce 1950, jako Smeraldina v situační komedii Carla Goldoniho Sluha dvou pánů; foto se svolením Národní divadlo-Karel Drbohlav

Na ženění příliš mladý

Začínala jako živelná a temperamentní představitelka mladých dívek z lidu a slečen, sršících elánem a optimismem, v Národním divadle pak její herecký projev nabyl určité ukázněnosti a přirozenosti, z níž probleskoval smysl pro humor, ironie, uštěpačnost a umění nadsázky. Přesto na ni v éře největšího rozmachu kinematografie v třicátých letech příliš rolí nezbylo. Zahrála si například Maryšku v komedii Jarčin profesor či Márinku ve Filosofské historii. A pak přišla v roce nabídka na ztvárnění rychtářovy dcery Evy v historické komedii Cech panen kutnohorských, v níž hlavní roli dostal její manžel Zdeněk. A s ní jí vkročil do života o čtyři roky mladší režisér Otakar Vávra, který pak byl tři roky jejím milencem. „Elena Hálková prožívala svůj vztah naplno, vášnivě a bez zábran. Netajila se naším vztahem ani před rodiči, ale já jsem byl příliš mladý na ženění a nesmírně jsem si vážil Zdeňka Štěpánka, s kterým jsem začal pracovat,“ zavzpomínal později ve svých pamětech Vávra.

Podvedená Gusta

V roce 1940 skončilo šestileté manželství se Štěpánkem definitivně u rozvodového soudu a Elena pak na čtyři roky zmizela i z jeviště Národního divadla. Nejspíš jednou z posledních hořkých kapek do poháru jejich vztahu se stal o čtyři roky starší komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel Julius Fučík. Zase se zamilovala a s manželstvím si hlavu nelámala, ani trochu jí nebránilo, že i Fučík byl už od roku 1938 ženatý s kolegyní Gustou. „Jednou za okupace, když se Fučík maskoval vousy a černými brýlemi, přišel Zdeněk Štěpánek dřív domů a našel je spolu v místnosti. Elena se snažila vymlouvat, že mají nějakou ilegální práci, ale Štěpánek popadl Fučíka za límec a shodil ho ze schodů,“ prozradil ve svých pamětech Vávra.

 

Hálková Podivná paní Savageová

V roce 1961, ve veselohře amerického dramatika Johna Patricka Podivná paní Savageová; foto se svolením Divadlo ABC-Olga Housková

Konečně to pravé

Během divadelní pauzy se Elena objevila na jevišti jen tu a tam jako host a zahrála si alespoň ve třech filmech. Zaměstnavatelku hlavní hrdinky v úspěšném dramatu s Hanou Vítovou Noční motýl, služku Marynu v romantické komedii Muži nestárnou a služku v dramatu Děvčica z Beskyd. V roce 1944 se vrátila do činoherního souboru Národního divadla, po osvobození se podruhé provdala za lékaře Stolze. A vztah s exmanželem Štěpánkem se zklidnil, zase se dokázali nejen potkávat na jevišti, ale navzájem si pomáhali i v soukromí. I on se totiž znovu oženil a v Soně Grossové našel, co celý život podvědomě hledal, oddanou a trpělivou manželku, která byla ochotná zasvětit život jenom péči o něj a děti. Dokonce i s narozením dalšího potomka se exmanželé shodli, téměř současně Elena porodila dceru Kateřinu a Soňa syna Martina. „Soňa nemohla kojit, měla málo mléka. Moje máma ho zase měla na rozdávání. Denně ho tak Soně posílala,“ prozradila v knize Aleše Cibulky Černobílé idoly 3 její dcera Jana, mimořádná herečka, vzácná osobnost a hvězda pražského Divadla na Vinohradech, filmu i televizní obrazovky. „Lidé na sebe při rozvodu většinou plivou a jsou na sebe zlí. U nás ne. Prostě se rozešli dva inteligentní lidé.“

Trest za upřímnost

V roce 1951 ale musela Elena z Národního divadla odejít, poté co prohlásila, že únor 1948 byl puč. „A to měla rozezkoušenou Emílii v Othellovi s Janem Pivcem. Jenže ona vždycky říkala, co si myslela, ať to mělo jakékoli následky,“ připomněla Jana těžká padesátá léta v rozhovoru pro ona.idnes.cz. Vzápětí Eleninu kariéru přerušila těžká nemoc, teprve v roce 1956 se vrátila před kameru jako trafikantka v komedii Nezlob, Kristino! Od roku 1957 hrála v souboru Městských divadel pražských, občas spolupracovala s rozhlasem a výjimečně i s televizí. V roce 1969 si zahrála naposledy ve filmu, v komedii Jaroslava Macha Přehlídce velím já! ztvárnila postavu jasnovidky. V roce 1972 odešla oficiálně do důchodu, a pak už se působení na veřejnosti vyhýbala. Výrazná herečka Elena Hálková, jejíhož talentu film bohužel nedokázal využít, zemřela 9. září 1985 v Praze.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Národní divadlo, Česká televize, Divadlo na Vinohradech 1907-2007, Miloš Fikejz: Český film - herci a herečky, Aleš Cibulka: Černobílé idoly 3, Otakar Vávra: Paměti aneb Moje filmové 100letí, ona.idnes.cz)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská