Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pirátská normalizace. Komentář Štěpána Chába

komentář 07.06.2023
Pirátská normalizace. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Ivana Bartoše

Popisek: Takhle výhružně se předseda Pirátů nechal vyfotit k postu o boji s epigony webu osud.cz

Přiznám se k jedné deviaci, takovému omylu mládí (jak se tak zavedlo označení, které má obhájit nedávnou hloupost). V počátcích Pirátské strany jsem byl jejich podporovatel a volič. Ano, minimálně od roku 2013 si za to obden přivřu prsty do futer, abych nezapomněl. Ale ten začátek byl kouzelný. Proč?

Už v tu dobu jsem vnímal, že se začnou osekávat možnosti svobody jako takové. Obzvláště internet se ocitl v hledáčku korektních demagogů a Piráti svými protesty a elánem byli slyšet i vidět v tom, kde jsem také viděl problém. Internet si nenecháme očesat. Parta převážně levicově nadšených ajťáků, trochu volnomyšlenkářů, pro které je svoboda vším a kterou jdou do politiky bránit. Už v roce 2013, stále bez poslaneckého mandátu, už ale Piráti začali odhalovat své ledví. Volnomyšlenkářství vyměnili za zaťatost a neschopnost komunikace. Po roce 2017, kdy se ve větším množství začali vyskytovat ve Sněmovně, začalo být očividné, že právě Piráti, kteří stáli za obranou svobody, budou pro svobodu jako takovou největším ohrožením.

V počátcích jejich existence žil internet tím, že webová stránka osud.cz je přímým ohrožením společnosti, ovlivňuje, manipuluje a je schopná nabourat naši pohodlnou korporátní demokracii. Ta samá situace jako teď (ač teď je zostřená právě tím, že z toho dělají zásadní téma demagogové korektnosti), nálepky, obviňování, útoční a bojovná hesla z úst tehdejších politiků. Kdo se tomu smál nejvíc? Piráti. Bylo to směšné. Bylo proč se tomu smát. Osud.cz se odebral na smetiště dějin (nakoukl jsem, stále existuje, řeší příšeru z jezera Loch Ness a 5G sítě), ale Piráti nastoupili svou hvězdnou chvilku ve vládních strukturách. A co v ní řeší?

Toto nedávno napsal předseda Pirátů Ivan Bartoš k dalším a dalším stránkám na bázi webu Osud.cz: „Piráti dohlížejí na veřejné zakázky. Proto jsme na ministerstvu připravili návod, jak zabránit tomu, aby tyto neprůhledné a manipulativní weby dosáhly na peníze nás daňových poplatníků. Opřeli jsme se i o pomoc profesionálů z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a spolku Nelež.“ Takže z protivníků pátera Koniáše se sami stali Koniášem, který jde pro své svaté přesvědčení pálit knihy.

Bartoš tím popřel (a popírá vlastně každodenně svou účastí na nynější vládě) základy, na kterých jako Piráti povstali a na které chytili takové, jako jsem já. Jejich prioritou a základem byla obrana svobody. Teď je jejich prioritou odrbávání svobody pod záminkami, které jsme tu měli před více než deseti lety. Tedy web osud.cz. Kdo si na něj teď vzpomene? Piráti by měli. Před lety se smáli, teď sami trapně naříkají, že weby na bázi osud.cz ohrožují naši společnost. A chtějí osekávat a stavět se do role kata. Přestali svobodu chápat jako prostor pro neomezený vývoj, ale jako prostor s mnoha dobře míněnými regulacemi a zásahy státu, které mohou a vedou k normalizaci.

Svou podstatu popřeli i nedávno vyloučením své dlouholeté členky Jany Michailidu z nejužšího vedení strany. Jana Michailidu se vyfotila na Dnech antikapitalismu a obhajovala komunismus. Ne komunismus stalinistický, ale komunismus jako princip řízení společnosti. Na čemž není ždibec závadnosti, protože komunismus není nutně zlo politických procesů za poslouchání zahraničního rozhlasu. V tom, ostatně, současný režim umí nadšeně sáhnout ke stejnému prostředku. Tedy soudit za názor. Jen u toho jako bonus odírá společnost o možnou prosperitu, protože se z kapitalismu změnil na oligarchií řízený korporativismus. Netvrdím, že současný režim je stejně obludný jako ten minulý, ale je zcela na místě varovat, když se k jeho napodobování uchyluje.

Ostatně, že si tak odskočím, kapitalismus jako takový nemá jinou možnost, než se přeměnit na oligarchií řízený korporativismus. Důvod? Kapitalismus je v počátku spravedlivý. Každý má stejnou startovní čáru. Jenže po vytvoření mamutích korporací a oligarchů se startovní čára prakticky vymaže, a společnost začne korporacím a oligarchům sloužit za zbytky ze stolu. A pak to tu řídí korporace jako takové. A tam má smysl přemýšlet nad systémově sociálně spravedlivým státem, který má být bariérou mezi společností a korporacemi. A ano, tam už si můžeme začít pohrávat s myšlenkami komunismu, nebo, protože je to historií poničený pojem, pohrávat si s myšlenkami na systémový sociální stát ve stylu 68 roku minulého století. Náš stát si rozhodně takový systém bariér nevytvořil a pro korporace je Česká republika jako hadr na klacku (viz stovky miliard korun odvedených ze země ve formě dividend, na které jedna vláda za druhou jen zírá jako tele na nová vrata). Pro příklad – zkuste si teď otevřít malý obchod s potravinami. Nikdo vám to zakazovat nebude, ale po měsíci v byznysu zjistíte, jaké to je krachovat a hlásit ukončení živnosti. Protože kapitalismus už je přežitý a změnil se na oligarchický korporativismus.

Piráti se s Janou Michailidu vyrovnali po svém. Vyloučili ji. A tím vyloučili z vlastní partaje i možnost dialogu, možnost růstu, možnost pohybu kupředu. Zabředli do toho, co ještě před deseti lety vehementně odmítali a bojovali proti tomu. Bartoš vyloučení Michailidu na svém profilu neokomentoval. Místo toho vyrukoval s tím, jak on osobně zatočí s dezinformátory, jak je na to připravený. Zkrátka mainstreamová zkratka na zahlazení své politické vyprázděnosti. Už jen přisátí se k cecku státních peněz (což je pirátské specifikum, na státu se jich přiživuje nejvíc v porovnání s ostatními stranami a jejich základnami) a nezájem, žádný zápal. Piráti přestali předkládat témata, ale začali je přebírat od „vyšších“ struktur. Děsivé je, že to, co vypadne z úst ODS, STAN, KDU, nebo TOP 09, už je naprosto zaměnitelné s tím, co řekne jakýkoliv Pirát. Normalizace, konec dialogu, smrt vývoje. Strana a vláda jedno jsou.

„Piráti dnes jasně odmítli totalitní ideologie, jejich zlehčování a propagaci. Naší společnou odpovědností je přijmout nové výzvy, které před nás život staví, s veškerým důmyslem a zkušenostmi moderní doby. A uskutečňovat reálná řešení, aniž bychom podlehli svádění extrémismu,“ napsal na Twitter šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek k vyloučení Jany Michailidu, která byla vyloučema v poměru 53:47 procent hlasů, tedy žádná silná převaha. Člověk z toho až získá pocit, že Jana Michailidu byla na nějaké sešlosti u tabulky pro vyvolávání duchů a snažila se probrat z dřímoty samotného Stalina. No, nebyla. Skutečně nebyla.

Pirátská politika, vlastně stejně jako ostatních stran ve vládě, se změnila na politiku záchrany vlastních zadků a podlézání voličům. Upřímně, Jana Michailidu vlastně představovala poslední zbytek vzpurného pirátství, které mělo nějakou hodnotu. Nesouhlasím s ní prakticky v ničem, v drtivé většině svého postoje zastává principy agresivní progresivní levice, ale v ní ještě tak nějak doutnala ta chuť nakopat zadky těm, kteří je mají nejvíc překrmené. Což není k michálkovskému odsouzení, ale prostě a jen k diskusi. Pravicově se můžeme tvářit v kapitalismu, v oligarchií řízeném korporativismu už to jde o dost hůř.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb