Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kulaťoučká švadlenka neváhala dát svoji důstojnost všanc aneb Život ve stínu hvězdy. Tajnosti slavných

05.06.2023
Kulaťoučká švadlenka neváhala dát svoji důstojnost všanc aneb Život ve stínu hvězdy. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv-AB Film

Popisek: Betty Kysilková s Jindřichem Plachtou v komedii Muži v offsidu, kterou natočil v roce 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného románu Karla Poláčka

VIDEO Publikum prvorepublikových biografů ji milovalo, dokonce své konkurentce několikrát vyfoukla partnera. Přesto na ni v divadle zbyla jen budka pro nápovědu.

Upřímná a dobromyslná, s řádně proříznutou pusou a nějakým tím kilem navíc, prostě ideální typ pro dlouhou řadu maminek, tetiček, sousedek, domovnic… Eleganci a štíhlou postavu očekávalo prvorepublikové publikum jen od mladých krásek či dam z lepší společnosti, k symbolům rodinné pohody a pracovité ženy z lidu neodmyslitelně patřil pořádný zadek. Mimořádná komička Betty Kysilková měla navíc kromě talentu i úžasný smysl pro humor, parodii a sebekritiku. Jenže její konkurentka Antonie Nedošinská vytvořila řízením osudu populární partnerskou dvojici s Theodorem Pištěkem, takže Betty prožila celou svou filmovou kariéru v jejím stínu. Přestože hrála ve více než sedmdesáti filmech, i někteří fanoušci filmů pro pamětníky si je občas spletou.

 

Skalní ševci:

Cesta za snem

Barbora Bergerhoffová, které nikdo neřekl jinak než Betty, se narodila 1. února 1879 v Praze jako nejmladší ze tří dětí a už v raném dětství propadla kouzlu ochotnických představení. Po měšťanské škole se vyučila švadlenou a nějaký čas se šitím i živila, divadlo jí ale nedalo spát, a tak vzala zpočátku zavděk alespoň prací nápovědy v holešovickém Lidovém divadle Uranie. Tam také potkala o čtyři roky staršího syna smíchovského zámečnického mistra Václava Kysilku, který měl stejný sen, vyměnit práci v zákulisí za jeviště. A tak vykročili ruku v ruce nejen za ním, ale v roce 1908 také do společného života. A oba se také nechali zapsat do filmového rejstříku. Časem se oběma podařilo získat tu a tam alespoň malou vedlejší roli v divadle, Václav ale v roce 1909 snahu prosadit se jako herec definitivně vzdal, a pracoval pak až do své předčasné smrti v roce 1932 jako rekvizitář. Betty měla přece jen víc štěstí.

Mrštná matróna

Právě rok po svatbě manželé přešli společně na jednu z nejprestižnějších pražských scén, která se tehdy jmenovala Městské divadlo Královských Vinohrad. On jako vrchní rekvizitář, ona přece jen tu a tam stanula na jevišti v malé vedlejší roli. Na uživení to ale nebylo, takže především jistila úspěšnější kolegyně a kolegy z budky pro nápovědu. Štěstí se na ni konečně usmálo teprve v roce 1920, kdy jí režisér Vladimír Majer nabídl roli paní purkmistrové v romantickém dramatu Magdalena, natočeném podle knihy významného představitele kritického realismu a spoluautora manifestu České moderny Josefa Svatopluka Machara. Konečně mohla naplno předvést svoji skvělou mimiku, výraznou gestikulaci, překvapivou mrštnost a smysl pro humor, neváhala učinit terčem posměchu i samu sebe.

S konkurentkou před kamerou

Nakonec si během dvacátých let zahrála v třiceti němých filmech. V roce 1926 dostala první a nadlouho jedinou hlavní roli, postavu rázné a chudé Peštové ve filmovém zpracování úspěšné divadelní hry Velbloud uchem jehly, kterou společně režírovali Hugo Haas a Otakar Vávra. O rok později si zahrála jasnovidku Štefanii, partnerku populárního komika Vlasty Buriana, v komedii režiséra Svatopluka Innemanna Milenky starého kriminálníka, a dokonce se sešla před kamerou se svou konkurentku Antonií Nedošinskou v melodramatu Václava Kubáska Paní Katynka z Vaječného trhu, v němž vytvořily ústřední dvojici trhovkyň Nanynky a Katynky.

 

Paní Kačka zasahuje:

Předchůdce komiksu

Nástup zvuku jí ještě mnohem víc pootevřel dveře na filmové plátno, konečně mohla uplatit i svůj vysoký, až pištivý hlas. Většinou hrála vesnické či maloměstské paničky, drbny, domovnice, bytné či rázné manželky, od Ouholičkové v Mužích v offsidu přes tetu Františku ve Funebrákovi a drbnu v Ženě na rozcestí po výřečnou sousedku v melodramatu Bláhové děvče. V roce 1937 dokonce dvakrát vyfoukla Nedošinské jejího filmového partnera Theodora Pištěka, v pohádce Josefa Kajetána Tyla Švanda dudák a v dramatu Jana Svitáka Rozvod paní Evy. O dva roky později se konečně dočkala své první a poslední hlavní role v zvukovém filmu díky režisérovi Karlu Špelinovi, který ji obsadil v komedii Paní Kačka zasahuje, v níž hrála její dceru Mařenku krásná Hana Vítová. Postava Kateřiny Vomáčené, poloviční majitelky usedlosti v Řepochrástech, jejichž obyvatelé se bojí, že přijdou o svá pole kvůli stavbě dálnice, se pak stala hrdinkou kreslených humoristických příběhů, které vycházely v dobovém tisku podobně jako dříve příběhy Pepiny Rejholcové.

Konec kvůli nacistům

Kariéru v divadle Betty definitivně ukončila už po smrti svého manžela v roce 1932 a zaměřila se pouze na spolupráci s filmaři. Naposledy stanula před kamerou v roce 1941 jako domovnice Šťastná v nestárnoucí komedii režiséra Jiřího Slavíčka Pantáta Bezoušek, působení Němců ve filmových ateliérech a jejich nátlak na české herce ji pak přiměl k rozhodnutí odejít definitivně na odpočinek. Na rozdíl od mladších kolegů se měla na co vymluvit, se šesti křížky na krku už mohla odejít do penze. Během celé kariéry spolupracovala příležitostně s rozhlasem a ještě v roce 1947 byla evidována v seznamu herců zestátněného československého filmu. Populární představitelka výřečných tetek, služek, kuchařek či sousedek Betty Kysilková zemřela v sanatoriu 21. října 1951 v Mělníku.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Encyklopedie českého filmu, Wikiwand)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská