Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na latríně. Sobota Jaromíra Janáka

komentář 27.05.2023
Na latríně. Sobota Jaromíra Janáka

Foto: Pixabay

Popisek: Válka a její zákruty

Hluboká noc. K latríně v polích tápe tmou voják. Překračuje železné harampádí a mrtvá těla, která nikdo neuklidil po odpoledních přestřelkách.

Latrína je obyčejná kláda, na které se sedí, když se napřed povolí opasek a stáhnou kalhoty. Hned pod ní je jáma. Před touhle sedací kládou je ještě jedna, trochu výš, za tu se voják musí držet, aby nespadl do jámy. Voják stáhne kalhoty, posadí se na kládu a přemýšlí. Najednou zaslechne kroky dalšího.

„Hej, tady to je,“ naviguje ho v hluboké tmě ten už sedící.

„Díky, kámo,“ odpovídá příchozí, povolí pásek, stáhne kalhoty a sedne na nižší kládu.

Ačkoli mají každý jinou uniformu, oba mluví stejným jazykem.

„Jak je?“ ptá se první voják příchozího.

„Stojí to za psí mateř. Chtěl jsem zdrhnout, ale měl jsem den před svatbou, koupili jsme vodku, zabili prase, pozvali kamarády, do toho přišli verbíři, a teď musím být tady, a Nataša, taková krasavice, si zatím najde jiného někde za hranicemi. Za hovno, za hovno to stojí.“

„Máš pravdu. Já měl zoráno, chtěli jsme s bráchou zasít, teď je pole rozježděné od tanků a náklaďáků, sadba mi zplesniví, a i kdyby to už dneska skončilo, všechno vyhodím.“

„Dáme cigáro?“ řekne první a vyndá z kapsy bělomorkanál s dlouhou dutinkou.

„Díky, kamaráde,“ říká mu druhý bojovník a zapaluje mu.

Plamínek zapalovače na okamžik ozáří latrínu. Ozve se řev motoru a nejnovější typ vojenského džípu zamíří na sedící vojáky prudká světla:

„Přistihl jsem vás, jak se tajně domlouváte s nepřítelem, čímž ohrožujete světový mír po vítězné válce!“ zařve na vojáky, oslepené reflektory, důstojník, který také mluví stejným jazykem jako oni dva. Namíří samopal, pošle do těl mžourajících rekrutů jednu dlouhou dávku. Těla povolí, ruce se přestanou držet klád, zakrvácené ostatky končí tam, kam dle práva války patří: do bezedného jezera smrti.

To byl můj včerejší sen?

 

QRcode

Vložil: Jaromír Janák