Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Domů nesměla a měla být navždy zapomenuta. Důvod? Nevhodný manžel! Tajnosti slavných

22.05.2023
Domů nesměla a měla být navždy zapomenuta. Důvod? Nevhodný manžel! Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Helena Bušová v romantickém dramatu Miroslava Cikána z roku 1935 Král ulice

FOTO / VIDEO Temperamentní plavovláska patřila k nejobdivovanějším hvězdám, pak si ale navždy zavřela dveře k návratu do vlasti. Provdala se totiž za pilota RAF.

Vzpomínáte na sestřenici Bessy z nestárnoucí komedie s Věrou Ferbasovou Uličnice? Elegantní a nepřehlédnutelná blondýnka byla v třicátých letech minulého století stejně známá, obdivovaná a obletovaná jako Lída Baarová, Nataša Gollová či Adina Mandlová a zahrála si ve více než čtyřech desítkách filmů. Pak jí ale celoživotní trable připravila druhá světová válka, podle nacistických zákonů hrozil krásné Heleně Bušové transport kvůli židovskému původu. A jen pár let po osvobození nastaly další problémy, které nikdo nečekal.

 

Bušová Ferbasová Žena pod křížem

S Věrou Ferbasovou v melodramatu Vladimíra Slavínského z roku 1937 Žena pod křížem

Láska k biografu

Narodila se 21. října 1911 v Praze jako Helena Buschová, některé prameny ale uvádějí až rok 1914. Vyrůstala v barokním Kounickém paláci v Panské ulici na Novém Městě, který ale v té době už patřil Živnobance a dnes v něm najdeme muzeum Alfonse Muchy. Svět filmu objevila velmi brzy díky mamince, která ji brala s sebou do biografu, z nějž se malé Helence prý nikdy nechtělo. „Uléhala do uličky mezi biografickými sedadly a křikem dožadovala se pokračování promítání, tak surově ukončeného rozsvěcením světel,“ cituje z dobového tisku vzpomínku na její dětství Ondřej Suchý na svém webu Šemanovice.cz. Na přání rodičů nejprve absolvovala Odbornou školu pro ženská povolání, kde získala výuční list švadleny, vzápětí se ale nechala zapsat v roce 1931 ke studiu v dramatickém oddělení Státní konzervatoře. A krátce nato získala i první filmovou roli.

Šťastná náhoda

Film jí nedal spát, takže se v roce 1932 vypravila jednoho dne do ateliérů filmové společnosti A-B Miloše Havla, které tehdy ještě sídlily na Vinohradech. A úplnou náhodou si krásné plavovlásky všiml režisér Vladimír Slavínský, který jí nabídl bezejmennou roli dámy v baru ve svém melodramatu Právo na hřích. A jen o pár týdnů později ji režisérské duo Vladimír Vančura – Svatopluk Innemann obsadilo jako jednu ze studentek v dramatu Před maturitou. Po několika dalších vedlejších rolích na sebe upozornila jako Marta po boku Jiřího Voskovce a Jana Wericha v jejich legendární satirické komedii Hej-rup! Na jevišti začínala v holešovické Uranii a v roce 1934 odešla z konzervatoře těsně před závěrečnými zkouškami, protože získala první profesionální angažmá v Divadle Vlasty Buriana.

 

Děvče za výkladem:

Nový se jí nelíbil

Krátce pak hrála v Divadle Oldřicha Nového, podle vzpomínek jejího syna ho ale neměla ráda. „Já nevím, co na něm ty ženský viděj?“ říkávala podle jejího syna Charlieho, s nímž se Ondřej Suchý sešel v roce 2006. Od počátečních temperamentních a vtipných slečen a milovnic se postupně přehrála v namyšlené paničky a vážené dámy, které dovedla mistrně zkarikovat. Nejúspěšnějším byl pro ni rok 1937, během nějž si zahrála dokonce v deseti filmech, od sekretářky mahárádži Sandru v komedii s Vlastou Burianem Tři vejce do skla přes Dorotku ve filmovém zpracování divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Švanda dudák po kolegyni Božku v melodramatu s Hanou Vítovou Děvče za výkladem.

Gentlemanská dohoda

Nástup fašismu ji přiměl k počeštění příjmení na Bušovou, vzápětí ale musela čelit velkým problémům. Po otci totiž byla židovského původu, takže jí hrozil nejen zákaz veškeré činnosti, ale také transport do koncentračního tábora. Během vyšetřování bylo nakonec prokázáno, že je jejím otcem její vlastní strýc. Rodinná gentlemanská dohoda jí zachránila nejen život, ale také práci a zahrála si během války i v několika filmech, například hostinskou Boženku v komedii s Vlastou Burianem Ryba na suchu, služku Stázi ve filmu s Jindřichem Plachtou U pěti veverek či manželku konšela Zvůnka v historické komedii režiséra Martina Friče Počestné paní pardubické. Během své největší slávy se také poprvé provdala, v dostupných pramenech je uváděno její příjmení po manželovi Klacová, žádné podrobnosti o něm ani o délce jejich vztahu ale nejsou známy.

 

Bušová Medřická Počestné paní pardubické

S Danou Medřickou v historické komedii Počestné paní pardubické

Na peruti lásky

Jako v kdysi populární písni Karla Benola se Helena vznášela, když se krátce po osvobození seznámila se stíhacím letcem legendární 312. perutě RAF Karlem Kasalem, který se právě vrátil domů. V roce 1946 se vzali, Helena ale dál hrála ve Vinohradském divadle, do jehož souboru nastoupila už v roce 1943, a občas i natáčela. Zahrála si například majitelku vinárny v komedii Velký případ, v Čapkových povídkách či Helenu v kriminálce režiséra Miroslava Cikána Lavina. Společenská atmosféra ale začala znovu houstnout, Kasal byl uvězněn a na svobodu se dostal až díky osobní intervenci tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. A koncem roku 1947 se raději vrátil do Anglie. Helena stanula v roce 1948 naposledy před kamerou v historickém dramatu O ševci Matoušovi, o rok později získala povolení k natáčení v Londýně s producentem a režisérem Alexandrem Kordou a domů už se nevrátila. V roce 1950 porodila jediného syna Charlieho Kasala, pozdějšího producenta a zakladatele českého Rádia Beat. Pak se rodina na čas přesunula do Německa, kde Helena pracovala v rádiu Svobodná Evropa.

Opožděný návrat

V roce 1957 se Kasalovi rozhodli přestěhovat za oceán. Helena se ale chtěla rozloučit s rodiči, takže manželé přijeli s britskými pasy do Československa. Doklady jim byly hned po příjezdu odebrány, několik měsíců byli zadržováni na různých místech a nuceni k veřejnému prohlášení proti Západu. Marně. Nakonec dostali pasy zpět a byli z Československa vykázáni. Přestěhovali se do kanadského Winnipegu, kde Helena hrála až do roku 1972 v divadle Manitoba Centre. Několikrát dostala roli i v seriálech televize CBC a spolupracovala s rozhlasem CKY Winnipeg. Ke konci života se chtěla ještě jednou vrátit do vlasti, vízum ale nedostala. Zemřela ve Winnipegu 28. listopadu 1986. Teprve v roce 1990 mohl přijet do Prahy její syn Karel Kasal, který nechal oba své rodiče pohřbít na pražských Olšanských hřbitovech.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Šemanovice.cz, IMDB, V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 - 1957)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská