Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nedělejte tu ze mě Kašpara aneb Inženýr, který založil české letectví. Výročí Jakuba Vosáhla

20.05.2023
Nedělejte tu ze mě Kašpara aneb Inženýr, který založil české letectví. Výročí Jakuba Vosáhla

Foto: Se svolením Národní technické muzeum

Popisek: Průkopník české aviatiky a nejznámější z našich prvních leteckých konstruktérů a pilotů Jan Kašpar se proslavil zejména svými dálkovými lety

Mít křídla, ta touha prastará, mít křídla, inženýra Kašpara… Písnička z muzikálu Trhák od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, tvůrců Járy Cimrmana. Kdyby tento geniální všeuměl skutečně existoval, nejspíš by se s inženýrem Janem Kašparem v nějakém klubu podivínů potkali. Průkopník české aviatiky, který se narodil právě před 140 lety, byl totiž v posledních letech před první světovou válkou na vrcholu své slávy a popularity.

A společné by měli i to, že válka jejich rozlet utnula bezohledně a radikálně. Cimrman podle legendy mizí s prvními výstřely beze stopy, zatímco Kašparovi úřady zrekvírovaly jeho letku a naverbovaly jej coby mechanika. Po válce krátce působil jako ministerský úředník, pak se nepříliš úspěšně pokoušel obchodovat se dřevem, ale i vinou duševní choroby skončil v roce 1927 sebevraždou. Bylo mu pouhých 43 let.

Jeho narození v květnu 1883 bylo mnohem větší slávou. Syn úspěšného pardubického hoteliéra patřil k místní honoraci. V době, nazývané belle époque, byla v módě technika a mladý Kašpar se v ní našel už při docházce na místní reálku. V sedmnácti měl vlastní motocykl a po maturitě nastoupil na pražskou techniku. Původně ho zajímala auta, takže s inženýrským titulem vyrazil na vyšší automobilovou školu v Německu. Tam následně sbíral zkušenosti u firmy Basse & Selve ve vestfálské Alteně. Se synem majitele v autech také závodil, ovšem rozhodujícím zážitkem byl pro něj let balónem na západě Německa, který v mladém inženýrovi zažehl lásku ke všemu, co při svém pohybu překonává gravitaci.

Jeho čerstvá vášeň se potkala s první evropskou vlnou zájmu o letectví a teoretické zázemí technika mu umožnilo zařadit se mezi průkopníky do první ligy. „Se zájmem jsem sledoval veškeré pokusy Zeppelina, Blériota atd. a hleděl jsem svého chefa, známého sportovce, přiměti ke stavbě letadla,“ vzpomínal zpětně. Když šéfa nepřesvědčil, hleděl se vrátit domů. V Čechách krátce pracoval u Laurina s Klementem v Mladé Boleslavi, ale jeho prioritou se rychle stala konstrukce vlastního letounu, na kterém nejprve pracoval s bratrancem Ing. Evženem Čihákem, který se po čase osamostatnil. Vzorem jim původně byl jednoplošník Antoinette francouzského konstruktéra Lathama.

První pokusy mladý konstruktér prováděl za jasných nocí, aby nemusel poslouchat poznámky veřejnosti. Na počátku totiž jako všichni průkopníci postupoval vyloženě metodou pokus – omyl, přičemž omyly převažovaly. Inženýr Kašpar byl sice machr přes motory, ale konstrukce letounu se mu nedařila. Nakonec se rozhodl vypravit do Paříže, a tam zakoupil stroj Louise Blériota, který na svém letadle zrovna poprvé přeletěl Lamanšský průliv.

Zlom v jeho pokusech podle vzpomínek nastal v krizové situaci, kdy se s nočním letem opozdil a na vojenském cvičišti, kde trénoval, se už s ránem začal pást dobytek. Když chtěl přistát, zpozoroval, že se jedna poplašená kráva řítí přímo proti němu. Spíše intuitivně trhl s výškovým kormidlem a najednou se vznesl o deset metrů. Přeletěl vesnici, a až poté bezpečně přistál. Dne 16. června 1910 složil před komisí pilotní zkoušku a hned o tři dny později předvedl v Pardubicích své umění tisícům diváků. V druhé polovině kulatého roku opakoval svá vystoupení s velkým úspěchem i v dalších městech. Na jeho konci už vlastnil tři letadla, přičemž jedno byla vlastní, úspěšně provedená kopie Blériotu.

Rok 1911 zahájil úspěšnými experimenty s nově postaveným letadlem, do kterého dal silný motor Daimler. A tyto pokroky mu v květnu umožnily naplánovat kousek, který přepsal historii. Jeden jeho přítel se v pražské Chuchli ženil a napadlo ho dorazit na obřad neotřelým způsobem. Ze cvičiště v Pardubicích, které bylo jeho prvním heliportem, to měl 121 kilometrů. Generálka se uskutečnila mezi Pardubicemi a Chrudimí a v sobotu třináctého vyrazil už za rozbřesku. Po hodině letu ve výšce asi 800 metrů se přes Přelouč a Kolín dostal nad Prahu, kde přeletěl Hradčany a Petřín, aby po 92 minutách dosedl na louce u dostihového závodiště.

O letu informovala všechna česká média, gratulaci poslal i sám Louis Blériot. Pokořitel zemské tíže se ze dne na den stal národním hrdinou. Svůj Blériot, od kterého se začaly psát veškeré dějiny českého letectví, věnoval v roce 1913 do sbírek Technického muzea království českého. Dodnes je jeho zavěšený letoun ikonickou dominantou haly Technického muzea v pražských Holešovicích.

Popularitu si Kašpar ještě posílil prvním letem s cestujícím, kterým byl Jaroslav Kalva, redaktor listu Národní politika. „Svezl“ jej z Mělníka do Chuchle. V prosincové slotě chtěl exkurzi původně zrušit, ale redaktor se slovy „nebudete tu ze mě dělat kašpary“ na cestě trval. V roce 1912 Kašparovo veřejné vystoupení v Jindřichově Hradci skončilo nezdarem, a když krátce poté zemřel jeho otec, rozhodl se věnovat rodinnému podnikání.

Pauza měla být jen dočasná, ale o dva roky později jeho plány, tak jako sny milionů dalších nadšenců této krásné a optimistické doby, ze dne na den přerušily výstřely v Sarajevu. Rezultovala z nich válka, do které se vrhl celý kontinent. Rakouské úřady hned na začátku zabavily Kašparovi sedm jeho letadel a sám se stal u letectva pouze mechanikem. „Každý létá tak dlouho, až toho buď nechá, nebo se zabije,“ komentoval to zpětně, ale podle dokumentů o zařazení k letcům žádal, ale nebylo mu vyhověno.

Poválečný pokus o letecký comeback se mu už nepovedl, nezdařily se ani další pokusy, které stárnoucí a podle všeho psychicky nemocný Kašpar prováděl. Zemřel v chudobě, ale nikoli zapomenut. Inženýr Jan Kašpar je už přes sto let jednou z národních legend a tak trochu i symbolem té „krásné doby“ pokroku a inovací, v kterých jsme i my dokázali hrát světovou ligu.

Kašparovi blahopřál Louis Blériot. Komu by dnes do Česka asi posílal gratulaci Elon Musk?

Zdroje: Lidovky.cz, Osobnosti.cz, Národní technické muzeum

 

Jakub Vosáhlo

Vložil: Jakub Vosáhlo