Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Snad každá škola má minimálně jednoho učitele. Album Ondřeje Suchého

16.05.2023
Snad každá škola má minimálně jednoho učitele. Album Ondřeje Suchého

Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Žák třídy II. E, osmiletý Ondřej Suchý (ten jediný s kravatou)

Ona ta věta, kterou jsem napsal někdy v roce 1976, měla pokračování: Snad každá škola má minimálně jednoho učitele, kterého mají žáci rádi ještě jinak než jako pedagoga. V dnešní době mně připadalo vtipné ponechat z té věty jen první půlku. Nicméně pokud chci v době, kdy se pomalu blíží konec školního roku, pokračovat v původní myšlence, že vzpomínka na oblíbeného učitele provází člověka po celý život, vracím se k větě celé.

Kolikrát jsem si už vzpomněl například na učitele matematiky v učňovské škole bytové výroby na Žižkově, který mi s oblibou říkával: „Sušenkááá, dávejte pozóóór! Víte přece moc dobře, že při vyučování zastávám metóóódu Komenský-Frištenský!"

 

vtip

Dnešní Album výjimečně vyplňuji několika svými kreslenými vtipy, souvisejícími se školou. Tento je první.

Příhoda, kterou vám tu chci vyprávět, je o jiném učiteli. Neučil zrovna mě, ale vyprávěli mi ji kdysi kamarádi na nějakém večírku. A vyprávěli mi ji právě proto, že šlo o učitele, na kte­rého všichni rádi vzpomínali. Tento učitel matematiky patřil do kategorie lidí, takzvaných hračičků. Měl ve zvyku během výkladu stále něco dělat s ruka­ma. Obvykle držel nějakou učební pomůcku, a tu obracel, kroutil, přendával z ruky do ruky. Někdy prý chodil po třídě s velkým kružítkem, jehož jedno rameno (se špičatým koncem) s oblibou nečekaně vymršťoval proti nepozorným žákům, a tímto způsobem je bleskově vyvolával k tabuli. Jednou si přinesl na ho­dinu geometrie velký školní trojúhelník. Začal výklad, a on procházel řadami lavic, pochopitelně s trojúhel­níkem v ruce. Látku vykládal strhujícím způsobem. Tak strhujícím, že úplně zapomněl, co s trojúhelníkem dělá. Co s ním dělal? Během řeči jím mimoděk pro­strčil hlavu. Vykládal dál a teprve po delší chvíli si všiml, že trojúhelník má na krku. Výklad nepřerušil, naopak se snažil pokračovat klidně dál. Začal však nenápadně kroutit hlavou a zkoušet, jak by nepozorovaně pomůcku z krku sundal. A tady vznikl problém. Ať dělal, co dělal, trojúhelník jakoby byl najednou menší než jeho hlava. To už viditelně znervózněl. Znovu a znovu zkoušel hlavou různé po­zice, zatímco jej žáci pozorně poslouchali a dělali, jako by si jeho „nehody“ vůbec nevšimli. Nu - jak to do­padlo... Chudák pan učitel byl stále nervóznější, už ani neměl o čem dál povídat, a tak nakonec, když byla situace naprosto beznadějná, řekl žákům, že si náhle vzpomněl na něco důležitého, co si musí ury­chleně vyřídit ve sborovně, a s trojúhelníkem na krku kvapně vyšel ze třídy ven.

 

vtip

- - -

Kolik je na světě učitelů matematiky a dalších mož­ných předmětů, a kolikrát si na ně jejich bývalí žáci v životě ještě vzpomenou! Takové vzpomínky se vybavují nejlépe právě ve společnosti někdejších spolu­žáků, ať už při náhodném, či organizovaném setkání. Vybavují se přezdívky učitelů (jména už hůř), vzpomíná se na spoustu rozličných legrácek, recesí a příhod. Je ale zajímavé, že obyčejně o tom, o čem by mohla třeba jen zmínka padnout, o tom se nikdy nemluví. Ne, není v tom žádný úmysl. Prostě to nikoho nenapadne. Pan učitel s trojúhelníkem na krku byl hračička, neši­ka, pozorovat ho při vyučování byla velká psina. Vypráví se historka, pamětníci se mlátí smíchy, směje se technik, lékař, účetní, archi­tekt, montér, právník. Jak by mohli zapomenout na učitele s trojúhel­níkem! Ten k němu chodil tři roky, ten jenom dva. Všichni už dospěli, vyučení, dostudo­vaní, někteří ženatí, otcové dětí, dokonce už i dědkové s vnoučaty.

Toho pana učitele, jehož příhodě jsem se zasmál a možná teď i někteří z vás, jsem nikdy nepoznal. Přesto si ho vážím. Kdysi jsem poznal pár lidí, které dobře učil matematice.

 

vtip

vtip

Svět lidí jsem v dobách, kdy se v novinách ještě tiskly kreslené vtipy, přetransponoval do světa hlodavců, tedy především myší. Čtenáře bavily, a tak jsem byl myším věrný přes dvacet let. Závěrem tedy ještě dva…

 

Ondřej Suchý

QRcode

Vložil: Ondřej Suchý