Z Niedermayera smíchy padnout na zadek. Komentář Štěpána Chába
komentář
29.04.2023
Foto: Hans Štembera
Popisek: Luděk Niedermayer
Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer je druhé nejhumornější české pozitivní energií zalité slunce v Evropském parlamentu. Hned po Tomáši Zdechovském, jehož prospěšnost pro evoluci lidstva se dá vyjádřit jen v záporných hodnotách. Pan Niedermayer učinil vyjádření ve věci emisních povolenek na dopravu. A byl jiskrný. Doslova.
Ocitujme si tedy zlatoústého z Evropského parlamentu: „Emisní povolenky na dopravu budou platit až od roku 2027. Budou je platit dodavatelé paliv, ne řidiči…,“ napsal na Twitter europoslanec Niedermayer. Och jé, začínalo to vypadat, že se nám pozitivní slunce zakoktalo a ztratilo pojem o ekonomice.
Ale ne, v diskusi pak doplnil, že to tak nemyslel, jeho zásadním sdělením mělo být, že emisní povolenky nebudou vepsané přímo na účtenku. Ceny paliva se samozřejmě zvednou a zaplatí je spotřebitel. Takhle emisní povolenky fungují. Základem podle Niedermayera je, že to nebude mnoho. Jen 140,- měsíčně při jízdě v úsporném voze, s menší váhou a kratšími i méně častými cestami. A pod podmínkou, že budeme dobře snižovat emise. Něco jako emisní povolenky, které nám tu už fungují. Začínaly na ceně 20 euro ze tunu CO2. Klesly i na 8 euro v době finanční krize 2008, 2009. Letos v únoru, také ve finanční krizi, která nám tu vybujela jako reakce na řadu špatných politických rozhodnutí, se cena povolenek vyšplhala na 100 euro za tunu CO2. Takže je možné, ba přímo pravděpodobné až jisté, že ceny emisních povolenek na dopravu porostou do nebeských výšin. Tedy někam tam, odkud na nás shlíží rozzářené Niedemayerovic slunce (to s ve slově shlížet je tam záměrně).
Hrdý Evropan Luděk Niedermayer (laciná nápodoba Pata a Mata v jednom balení) ale vytvořil jeden neopakovatelný paskvil: „Toto je nejefektivnější cesta, jak to řešit bez zákazů a příkazů napříč EU, de facto pomocí tržního mechanismu,“ prohlásil Niedermayer v diskusi na Twitteru pod svým příspěvkem. U toho stojí za to se zastavit, a nahlédnout tak do příšeří Niedermayerova myšlenkového pochodu. Však i slunce má své stíny.
Tržní mechanismus dle představitele TOP 09. Nařídíme, poručíme, zabetonujeme svobodu trhu, zavalíme ho normami, předpisy a omezeními a budeme tomu říkat tržní mechanismus a nejefektivnější cesta bez zákazů a příkazů. Je to velmi zvláštní logika. Taková již poznaná. A to v notoricky známém hesle, které si můžeme elegantně doplnit: Válka je mír, otroctví je svoboda, skok do chudoby je prosperita, systém zákazů a příkazů je tržní mechanismus. Celý princip emisních povolenek rozhodně nesouvisí s tržními mechanismy, ale s již vyzkoušeným socialistickým přerozdělováním. Jen si tu nebudeme hrát na Robina Hooda, který bohatým bral a chudým dával, ale vezmeme to přes obrácený princip – chudým bral, bohatým dával.
Emisní povolenka prý bude laciná, skoro si nevšimneme. V tomto ohledu ale přišlo i jedno pokud. „Pokud budeme úspěšně emise snižovat, cena povolenky bude nižší než 45 euro, a tím i celý náklad.“ Miluju taková pokud. Pokud budeme úspěšně snižovat emise. A co když nebudeme? Co když to začne odporovat nejen tržním mechanismům, ale už i fyzikálním zákonům, a my nezvládneme bez rituální sebevraždy celého toho klubu evropských lumíků snížit emise už ani o píď? Není to možné? Ale ano, s jídlem roste chuť a s Gretou zase touha začít zdaňovat i dýchání. Jakmile se fanatikovi ustoupí na jednom místě, začne fanatik vyžadovat další ústupek. Pak další a další a další. Včera jsem zaznamenal, že zelení aktivisté v Německu už si stěžují i na vodní elektrárny, protože vypouštějí metan. I tady ustoupíme fanatismu? A kam dál?
Do jeskyní, tiše závidět Číně její očekávatelnou ekonomickou dominanci celému světu. Proč očekávatelnou? No protože drtivá většina technologií, které pro svou rituální sebevraždu potřebujeme, vyrábí a dodává Čína. Ta Čína, která, aby mohla uspokojit náš hlad po solárních panelech a tepelných čerpadlech (a dalším a dalším herberku), staví jednu uhelnou elektrárnu vedle druhé. Soláry a spol. pak bude přepravovat na tankerech, plujících na mazut. My tu planetu zachráníme, i kdybychom ji u toho měli úplně zlikvidovat.
Mohli bychom si to případně všechno vyrobit i sami. Ale to nejde. Greendealově jsme si omezili těžbu, uvalili jsme na průmysl takové ekonároky, že otevřít zde novou fabriku je jen pro blázna. My nic nemáme, jen drzé čelo a jednoho Luďka vedle druhého v lavicích Evropského parlamentu.
Luděk Niedermayer se vtělil i do role poradce. Jak to zvládnout i s vyššími cenami paliva? Pořídit si úspornější vůz a jezdit méně. „Úsporné auto či méně km náklad dál sníží," napsal Niedermayer. Řekněte to rodině, která si ušetřila na ojetou škodovku. Chudí pod řízením Evropské unie budou ještě chudší. A kšefty s emisními povolenkami budou pro spekulanty ještě výhodnější. Na úkor obyvatel členských států EU. Ale pozor, začneme přerozdělovat. Což zní pěkně, chudí nebudou chudí. Ale je to zase jen iluze. Peníze potečou pro energetickou solární šlechtu (a jí podobným), na chudé zbudou jen drobky ze stolu. Drobky nedobytné, protože podmíněné vzděláním v oboru žádostí o dotace a granty a podpory.
Vložil: Štěpán Cháb