Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Český král absurdní grotesky šel od průšvihu k průšvihu aneb Kam se hrabe Spielberg. Tajnosti slavných

21.04.2023
Český král absurdní grotesky šel od průšvihu k průšvihu aneb Kam se hrabe Spielberg. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Režisér Jan Němec na snímku k programu, uvedeném k uctění jeho památky na ČT Art den po jeho úmrtí

VIDEO Šok, provokace, pokus o něco nového, co nepasovalo do žádné zavedené škatulky. Enfant terrible českého filmu odmítal kompromisy, autentické záběry z prvního dnu srpnové okupace 1968 dokonce propašoval do rakouské televize. A to se neodpouštělo.

Patřil k výrazným tvářím takzvané nové vlny československého filmu šedesátých let, s druhou manželkou, legendární zpěvačkou Martou Kubišovou natáčel jedny z prvních videoklipů, normalizace ho ale odstavila na vedlejší kolej. Režisér Jan Němec věřil, že se v emigraci neztratí, jenže se svým příchodem strefil do doby, kdy o české režiséry nebyl zájem. Po návratu domů pak už jen velmi obtížně hledal témata.

 

Démanty noci:

Malý jazzman

Narodil se 12. června 1936 v Praze a dětství prožil na Vinohradech, kde jeho matka pracovala jako obvodní oční lékařka. Otec byl elektroinženýr a dlouholetý ředitel zkušebny Elektrotechnického svazu československého. Odmalička inklinoval spíš k hudbě, hrál na klavír a klarinet a prosadil se i jako amatérský jazzový muzikant. Není divu, že se po maturitě na jedenáctiletce v Londýnské ulici jen velmi obtížně rozhodoval mezi hudbou a filmem. Nakonec v roce 1954 úspěšně složil přijímací zkoušky na FAMU, pak nastoupil jako filmový asistent, mimo jiné i u legendárního Václava Kršky. V roce 1960 konečně natočil svůj absolventský krátkometrážní film, válečné drama na motivy jedné z povídek Arnošta Lustiga Sousto.

Transport smrti

Válečná tematika se stala leitmotivem i jeho prvního celovečerního filmu Démanty noci. Psychologické podobenství o útěku z transportu smrti mu zajistil i první mezinárodní uznání, scénář si k němu napsal sám na motivy další Lustigovy povídky a významně se na filmu podílela jako výtvarnice o třináct let starší Ester Krumbachová, s níž se krátce nato oženil. Film získal Velkou cenu města Mannheimu a Velkou cenu festivalu svobodného filmu v Paříži a Němec se jím zařadil mezi tvůrce československé nové vlny. O rok později natočil jednu část úspěšného povídkového filmu Perličky na dně podle povídek Bohumila Hrabala, nazvanou Podvodníci, a film také získal několik ocenění. A během pobytu na festivalu v Amsterdamu stihl za pouhé tři dny natočit krátký film Matka a syn, na němž opět spolupracovala i Ester, tentokrát ale jen po telefonu.

 

O slavnosti a hostech:

Urážka majestátu

Mimořádný smysl pro absurdní grotesku a výtvarnou stylizaci tvůrčí manželský tandem znovu potvrdil v roce 1966 podobenstvím O slavnosti a hostech, v němž exceloval Němcův přítel, herec a hudební skladatel Jan Klusák. Jednu z hlavních postav měl původně ztvárnit spisovatel Josef Škvorecký, nakonec dal ale Němec přednost režisérovi Evaldu Schormovi. A vysloužil si jím i první velký průšvih. Film byl okamžitě zakázán, protože se v postavě vladaře poznal tehdejší prezident Antonín Novotný a považoval ho za osobní urážku, a Němec pak nesměl natáčet na Barrandově. Nakonec byl ale film přece jen puštěn do distribuce, získal Cenu československé filmové kritiky, Cenu mezinárodní filmové kritiky v Bergamu a britský časopis Film And Filming díky němu později vyhlásil Němce jako nejlepšího světového režiséra roku 1969. Přesto následná normalizace film definitivně poslala na dalších dvacet let do trezoru.

Osudové seznámení

V roce 1966 se během natáčení v Paříži seznámil s Karlem Gottem, s nímž později natočil úspěšný hudební snímek Čas slunce a růží, a hlavně s Martou Kubišovou. V roce 1967 natočil dokument ze studentské říjnové demonstrace, jímž posílil odpor vládnoucí garnitury. Protože do ateliérů nesměl, zaměřil se na práci pro televizi. Natočil s Martou několik hudebních snímků, rozvedl se kvůli ní s Ester a v roce 1968 se vzali. A 21. srpna vyrazil do pražských ulic. Pořízené záběry ještě téhož dne propašoval do Vídně, takže je hned druhý den zhlédl v televizích téměř celý svět, a později z nich vznikl dokument Oratorium pro Prahu. „To byl můj nejúspěšnější film, vidělo ho přes miliardu lidí. Kam se hrabe Spielberg,“ rád komentoval úspěch filmu. V roce 1969 ještě natočil další Martin recitál Proudy lásku odnesou, o rok později ho Ester obsadila do jedné z vedlejších rolí ve své komedii Vražda Ing. Čerta, a pak už odstartovala normalizace, která udělala za kariérou všech tří definitivní tečku.

 

Vlk z Královských Vinohrad:

Žít, jak se dá

Jan i Marta byli bez práce, takže se přestěhovali na chalupu na Slapech a později přiznali, že měli z čeho žít jen díky podpoře přátel. Jan uvažoval o emigraci a Marta ho v tom podporovala, sama si ale odchod do ciziny bez možnosti návratu neuměla představit. V roce 1972 se rozvedli a o dva roky později se Němcovi podařilo vycestovat. Přes Německo, Švédsko a Velkou Británii se postupně dostal až do Spojených států, jako režisérovi se mu ale prorazit nepodařilo. Natáčel svatby, naučil se stříhat, učil na univerzitách v Berkeley a Yale, k celovečernímu filmu se ale nedostal. V roce 1975 natočil v Německu televizní inscenaci podle povídky Franze Kafky Proměna. V roce 1988 působil v USA jako poradce při natáčení filmu podle románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkosti bytí a za dokument o polském spisovateli Czeslawu Miloszovi získal nominaci na cenu Emmy. A v emigraci se také potřetí oženil s Veronikou Bauman.

Hledání sama sebe

Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti a zůstal věrný své nezávislosti. Už v roce 1990 natočil podle knihy Ladislava Klímy nekonvenční komedii V žáru královské lásky, točil dokumenty a portréty pro televizní cykly Gen a Genus. Další uznání mu ale vynesly až v roce 2000 Noční hovory s matkou, které získaly Zlatého leoparda na festivalu v Locarnu. V roce 2002 byl vyznamenán prezidentem Havlem Medailí za zásluhy II. stupně, o čtyři roky poději pak obdržel Českého lva za celoživotní přínos českému filmu. V roce 2003 se počtvrté oženil s Ivou Ruszelákovou, která se podílela na jeho filmech jako producentka, a v 67 letech se stal otcem dcery. V roce 2011 vydal knihu Nepodávej ruku číšníkovi, v níž sepsal v 31 příbězích svoji životní dráhu, přednášel na Katedře dokumentární režie a Katedře hrané režie FAMU, kterou v letech 2012-2013 také vedl. Dokončení svého posledního autobiografického filmu Vlk z Královských Vinohrad se už ale nedočkal. Legendární režisér nové vlny Jan Němec zemřel po těžké nemoci 18. března 2016 v Praze.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Jan Bernard: Jan Němec - Enfant terrible české nové vlny)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská