Tajemná smrt slavného astronoma. Otrava rtutí to nebyla, ale... Záhady života
16.04.2023
Foto: Wikipedia Commons / volné dílo
Popisek: Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe na portrétu od rakouského malíře Eduarda Endera
Narodil se 14. prosince 1546 na zámku Knudstrup v Dánsku. Nebylo mu ani třináct let, když ho poslal pěstoun (strýc) na vysokou školu do Kodaně, a tam, při zatmění slunce 21. srpna roku 1560, se v něm probudila touha po poznání nebeských těles a jejich zákonů. Vesmíru se pak věnoval celý svůj život...
Potomek starého šlechtického rodu, Tycho Brahe, význačný astronom, astrolog a alchymista, byl ve své době považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Jeho zjištění byla překonána až šedesát let po vynalezení dalekohledu.
Tycho studoval filozofii a rétoriku v Kodani a na žádost svého strýce Jorgena Braha (který byl jeho štědrým mecenášem) následně i práva v Lipsku. Jenže, jak už to někdy bývá, přání rodiny a jednotlivce se liší. Tycho věnoval téměř veškerý čas matematice a hvězdářství, a to nejen po tři léta v Lipsku, ale i později ve Wittenberku a Roztoku. Tam také ve dvaceti letech při hádce na plese, a poté v souboji s krajanem Manderupem Pasbergrem přišel o proslavenou část svého nosu. Jeho pahýl byl později zakryt stříbrnou náhradou (směs stříbra a mědi).
V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se naplno věnovat svým koníčkům, astronomii a alchymii. V dalších letech se rovněž zabýval studiem chemie v Augšpurku, protože „vše se vším souvisí“, minimálně alchymie s chemií. Po smrti strýce se vrátil do Dánska, kde si postavil vlastní observatoř. Odtud také v listopadu 1572 pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopea a senzační astronomickou událost později popsal ve svém spisu O nové hvězdě. Doba, strávená v Dánsku, byla pro Tycha požehnaná, přišla láska a on se oženil s dívkou jménem Kristin, svou vlastní poddanou. Výběrem neurozeného děvčete proti sobě ale popudil veškeré příbuzenstvo, hrdé na svůj šlechtický rod. Nicméně čas ukázal, že si vybral dobře. S paní Kristin pak žil až do své smrti.
Královští mecenáši a obdivovatelé
Po svatbě nějaký čas cestoval po Evropě, ale vrátil se domů, protože jeho výzkumy začal velkoryse podporovat Frederik II., dánský král. Vladař mu dokonce věnoval ostrov Hven, kde Tychovi nechal postavit laboratoře i observatoře Uranienborg a Stjerneborg. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval Brahe přes dvacet let.
Osud ale nechtěl, aby Tycho na ostrově zapustil kořeny příliš hluboko. Protože se nepohodl s králem Kristiánem IV., který nastoupil na trůn po smrti Frederika II. (v roce 1597)‚ rozhodl se Tycho Brahe nějaký čas cestovat po Evropě. A v roce 1599 přišlo zajímavé pozvání. Císař a český král Rudolf II., známý obdivovatel astrologie a alchymie, na radu Tadeáše Hájka z Hájku nabídl Brahovi místo císařského astrologa v Praze. Tehdy, na samém počátku 17. století, se právě v našem hlavním městě protínaly ty nejprogresivnější cesty evropské vědy.
Na dvoře Rudolfa II. bylo skutečné centrum evropské vzdělanosti a v té době tu působil i jiný skvělý badatel, Johannes Kepler. On a Tycho Brahe se tu nejen setkali, ale dokonce i spolupracovali. A jejich spolupráce měla pro astronomii zásadní význam. Tycho se snažil postavit novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta právě Johannes Kepler, který byl sice spolupracovníkem, ale i velkým Brahovým rivalem v otázkách uvažovaného středu světa: „Země, nebo Slunce?“ (geocentrismus, nebo heliocentrismus?)
Tycho Brahe zemřel 24. října 1601 a po smrti byl pohřben na pražském Starém městě v kostele Panny Marie před Týnem (Týnský chrám) u Staroměstského náměstí (kde ležel po boku své manželky Kristin).
Tolik ke stručnému životopisu tohoto významného vědce, ale jak vlastně zemřel ve svých nedožitých 55 letech? O příčině smrti se vynořilo hned několik teorií.
Otazníky kolem smrti
Podle pověsti zemřel Tycho Brahe na protržení močového měchýře kvůli tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař. Dalším důvodem, jenž se uvádí, bylo, že se nemohl odtrhnout od pozorování zatmění Slunce. Na základě historických pramenů se ve skutečnosti roznemohl po hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel. Když se vrátil domů, nebyl schopen močit a trpěl silnými bolestmi. Na základě dobových popisů příznaků se někteří vědci domnívají, že ho postihla akutní urémie, která bývá zpravidla důsledkem selhání ledvin. Zemřel necelé dva týdny po uvedené hostině. Rovněž byla předkládána teorie vraždy, a to jeho asistentem Keplerem, který ho prý otrávil nebo nechal otrávit rtutí. Možná tu však byli i další pachatelé.
Ale jak to bylo doopravdy? Aby bylo možno dopátrat se pravdy, nenechali vědci Tycha Braha odpočívat v pokoji tam, kde byl pohřben...
Exhumace č. 1
V roce 1901 byly jeho ostatky poprvé vyzvednuty, a poté uloženy do nové cínové rakve na stejném místě.
Vědci tehdy odebrali vzorky vlasů a vousů. První zkoumání provedl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity, druhé Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu a část tohoto vzorku získali v roce 1991 také Dánové. Podle laboratorních výsledků byla zjištěna ve vlasech i vousech vysoká koncentrace rtuti. Závěr tedy zněl: otrava rtutí, následné selhání ledvin a nevyhnutelná smrt.
Protože v obou případech byly užity různé metody a prozkoumány jiné vzorky, liší se výsledky v řadě detailů. Podle Kempeho se jedovatá rtuť dostala do jeho těla zhruba 11 až 12 dní před smrtí, Pallon vyčetl ze svých analýz, že silnou dávku jedu dostal asi 13 hodin před smrtí, což může znamenat, že mohl být otráven dvakrát. Tyto skutečnosti vyvolaly různé spekulace, podle profesora Kempeho se mohl Brahe otrávit nevědomky sám po užití svého léčivého lektvaru, který obsahoval rtuť. Pallon oproti tomu vyslovil domněnku, že mohl být Brahe zavražděn, ale na to, kdo může být vrahem, nejsou žádné důkazy. Podle jedné z úvah v textu knihy Nebeská intrika je vrahem sám Kepler, aby získal Brahovy astronomické záznamy. S další teorií přišel dánský historik Peter Andersen, který tvrdí, že Brahe byl otráven svým vzdáleným příbuzným, švédským šlechticem Erikem Brahem, na příkaz dánského krále Kristiána IV.!
Dánsko zajímá tato dávná smrt z několika důvodů. Jedním z nich je, že může poukázat (ale ne prokázat) na stopy vraha v dánské královské rodině. Byl-li Brahe roku 1601 zavražděn, figuruje mezi možnými viníky totiž i tehdejší král Kristián IV. A jaký mohl mít motiv? Světák a bouřlivák Tycho prý svedl Kristiánovu matku, královnu Sofii, a král zjistil, že je nemanželským plodem tohoto vztahu. Tuto teorii by bylo možno dokázat srovnáním vzorků DNA slavného astronoma a dánské vladařské rodiny. Ovšem o této analýze se prozatím neuvažuje.
Exhumace č. 2
Nové otevření hrobu v Týnském chrámu a vyzvednutí ostatků Tycha Braha na žádost Dánska a dánského archeologa Jense Velleva z univerzity v dánském Aarhusu se uskutečnilo 15. 11. 2010. Zabetonovanou hrobku bylo velmi obtížné zdolat, ale přesto se podařilo odkrýt ve 12:30 hodin klenbu hrobky a odborníci provedli statická a archeologická měření. Do hrobky spustili sondu, a posléze začali klenbu rozebírat. Kolem šestnácté hodiny vyzvedli rakev, která byla ve výborném stavu.
Hrobka proslaveného astronoma Tycha Braha v Týnském chrámu nebyla původně určena pro něj. Archeologové pod jeho rakví nalezli kosti dalších osmi lidí, z toho pěti dětí. V rakvi byly rovněž nalezeny v hnědém balicím papíru a v skleněné dóze zbytky vzorků z první exhumace. Jediné, co se v rakvi nenašlo, byl stříbrný kryt nosu.
Ostatky byly dále vědci zkoumány, došlo k odběru vzorků kostí, vlasů a kníru, pořízeno CT a rentgenové snímky. Kromě zjištění příčiny smrti dánského vědce se odborníci chtěli pokusit zrekonstruovat i možnou Tychovu podobu.
Podle nových rozborů se ve vousech, vlasech a kostech tentokrát nepotvrdila tak vysoká hladina rtuti, aby poukazovala na otravu. Protože vědci měli k dispozici vous s kořenem, zjistili, že nejnižší koncentrace rtuti byla u kořene vousu, vyšší na stvolu. Byla vyzvednuta a zkoumána také kostra jeho ženy Kristin a i u ní byla zjištěna vysoká hodnota rtuti. Proč ale, co bylo příčinou? Z prozkoumaných vzorků textilií obou manželů bylo zjištěno, že obsahovaly vysoké hodnoty rtuti, ale bohužel se nezjistilo, jak se tam dostala. Možná z léků, které užívali, za jejich dob se rtutí léčil zánět dásní, syfilis nebo lepra. S touto látkou mohl přijít Tycho do styku i jako alchymista...
Na základě výsledků analýzy sice v odebraných vzorcích rtuť skutečně byla, ale zdaleka ne v koncentracích, jaké by mohly ohrozit astronomův život. Spolu s rtutí vědci nalezli i stopová množství zlata a stříbra, naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky. Pozůstatky těchto látek obsahovaly vousy a vlasy několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v těle být nemohly, jak ukázal rozbor dánských vědců.
Z lékařského hlediska nejpravděpodobněji Tycho Brahe skutečně zemřel kvůli onemocnění močových cest, pravděpodobně na následky vylučování moči do krve, a na otravu umíral dlouhých jedenáct dnů. Dnešní medicína by si s tím poradila, v Tychově době to byl ale jistý rozsudek smrti.
Choroba naplno zřejmě udeřila právě na hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde skutečně Tycho byl. Podle tehdejší etikety nesměl host vstát od stolu dříve než hostitel, a tak nejspíš došlo k předržení. Tycho si zkrátka nešel ulevit, a tím u něj došlo k otoku močových cest. Zrovna tak mohl spustit smrtící proces i ledvinový kámen. Prasknutí močového měchýře, na které měl Tycho Brahe podle pověsti zemřít, je z fyziologického hlediska jednoznačný nesmysl.
Tycho Brahe tedy s největší pravděpodobností nebyl ani otráven (a tudíž zavražděn), ale zemřel přirozenou smrtí následkem nemoci. Jinak byl Brahe ve svých pětapadesáti letech celkem „ve formě“. Ostatky prokázaly, zatím, pouze degenerativní artritidu. U člověka jeho stáří a v době, v níž žil, to není koneckonců tolik překvapivé zjištění.
Tycho Brahe, nebo de Brahe?
Jméno známého učence nám dává pěkně zabrat. U nás se nesprávně používá Tycho de Brahe. On sám ve svém jménu „de“ nikdy neuváděl, neměl k tomu důvod. Chyba vznikla až mezi historiky pozdějších staletí. I když pocházel ze šlechtické rodiny, v Dánsku se šlechtických přídomků „de“ neužívalo. Narodil se jako Tyge Ottesen Brahe, a protože většinu svých prací napsal v latině (a jen zlomek v dánštině a němčině), užívá se latinizované formy jeho jména, tj. Tycho. Správně je možno použít i jméno Tycho Brahe de Knudstrup.
Odkaz génia
Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, podle níž je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety krouží kolem Slunce. Vytvořil tak zajímavý model na pomezí geocentrické (Země) teorie Ptolemaia a heliocentrické (Slunce) Mikuláše Koperníka. Prosazoval také myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události sice ovlivňuje, ale nepředurčuje.
Na základě Brahových pozorování mohl o několik let později Johannes Kepler vydat své slavné zákony oběhu planet. Tychovy podklady a naměřená data získal od jeho dědiců až po zákroku císaře.
A pokud vás zajímají i další historické záhady, je tu pro vás časopis Záhady života, který najdete na stáncích každý měsíc. V tom dubnovém si například přečtete o tajemství „Českých homolí“, tedy kopců, pod nimiž mají být tajemství z dávných dob. Ukrývají tyto mohyly také pozůstatky jezdců na koních?
Vložil: Redaktor KL