„Spravedlnost existuje, ale má velké mezery.“ Jan Novotný už hrál poldu tolikrát, že… VIP skandály a aférky

Foto: Se svolením FTV Prima (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Jan Novotný v seriálu Zákony vlka

Letos v září oslaví sedmdesátiny. Oč úsporněji o sobě mluví v médiích, o to větší role si zahrál ve filmu i v televizi. V posledních týdnech vídáme Jana Novotného na obrazovce jako policistu v seriálu Zákony vlka. Uniforma je mu očividně souzená...

Oč větší ranař je v Zákonech vlka hlavní hrdina v podání Stanislava Majera, o to rozvážnější a poklidnější je jeho protipól na malé policejní stanici, stárnoucí policista Bureš. S až otcovskou péčí dohlíží na mladičkou kolegyni, vyzná se ve všech místních vztazích a na venkovského policajta nečekaně bystře a s rozmyslem sleduje drobné stopy, mířící k pachatelům vražd, kterými se to v dříve poklidném Záhoří v poslední době jen hemží. Pro Jana Novotného to není první detektivní seriál, ani první role policisty. Zvládá ji s přehledem a působí v ní oproti jiným postavám mile věrohodně, takového policajta bychom si nejspíš přáli mít jako ochránce naší bezpečnosti na blízku všichni.

Se Stanislavem Majerem v Zákonech vlka

Ostatně herec sám vyjádřil svůj vztah ke spravedlnosti a jejímu uplatňování před pár lety v rozhovoru pro Novinky stručně a jasně: „Toužím po ní. Myslím, že jakási spravedlnost existuje, ale má velké mezery, které by chtěly zaplnit. Po spravedlivém světě hodně lidí touží a bylo by dobré, kdyby sami jednali spravedlivě. Bylo by jí pak víc. Ve společnosti se pořád řeší nějaké globální problémy a zapomíná se na malé, drobné věci, bez kterých ta globální spravedlnost není možná.“ 

Život s prezidentem Benešem

Jan Novotný prožil dětství v Sezimově Ústí v domku vedle vily prezidenta Beneše. „Tatínek k němu chodil sbírat míčky na tenisový kurt, kde hrával s Janem Masarykem, potkával se tam i s Karlem Čapkem. V Benešově vile neměla kde spát hradní stráž, která prezidenta musela pořád doprovázet, a tak měla pronajatou místnost u nás doma. Já prezidenta Beneše nezažil, ale paní Hanu, která tam dožila, jsem znal velmi dobře. Jako malý jsem kamarádil se synem zahradníka, který bydlel v domku u vily. Často jsem tam chodil, paní Benešová mi říkala Jeníčku,“ vzpomíná herec na Novinkách.cz na své osobní zážitky s rodinou prezidenta Beneše. Po mnoha letech dostal příležitost si tuto významnou osobnost československých dějin zahrát v sérii České století. Tam už to ovšem byl státník na sklonku své kariéry i života, nemocný, unavený, zlomený. „Snažil jsem se zvýraznit okamžiky, kdy probleskával zbytek jeho dřívější pevnosti. Těžko soudit, zda měl být odvážnější,“ vyjadřuje se herec o Benešovi s úctou a trochu i se smutkem, jaký provázel osudy i jeho dalších postav, které se ocitly v soukolí historických událostí.

Jako prezident Beneš v Českém století, foto Česká televize

Otakar Švec a Emil Sirotek

Ve filmu Monstrum hrál sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku na Letné, který sotva byl stvořen, byl zase zbořen. Roli sochaře vynikajících kvalit, kterého nemilosrdně semlela doba, považuje Jan Novotný za největší hereckou výzvu své bohaté filmové kariéry: „Když mi režisér Viktor Polesný poslal před časem scénář, složitá a tragická postava Otakara Švece mě nadchla. Byl to jeden z nejlepších českých sochařů, ale doba, v níž žil, ho úplně rozstřelila. Stalinova socha, kterou v podstatě nechtěl dělat, mu zničila život.“ 

Ve filmu Monstrum, foto BontonFilm

Jinou postavu s velice pohnutým příběhem si zahrál v seriálu Bohéma. Jeho Emil Vokolek (skutečným jménem Emil Sirotek) byl za První republiky významným funkcionářem v mnoha filmových organizacích, například majitelem kina Aero na Žižkově. Působil rovněž jako člen Výboru Zemského v Československu a člen Filmového poradního sboru, za okupace předsedal Výboru plnomocníků a následně Českomoravskému filmovému ústředí. Stal se jedním z hlavních účastníků domácího filmového odboje s pražskou a zlínskou skupinou. Byl vězněn gestapem za účast v odboji, přesto byl mnoha kolegy osočován ze spolupráce s Němci.

V epizodě Vyhrát za každou cenu seriálu Bohéma, foto Česká televize

A znovu mluví herec o tématu spravedlnosti a historického soudu: „Víte, odsuzovat někoho po mnoha letech, bez znalosti doby, to nemám rád. Kdo se neocitl v té situaci, nemůže soudit. To se týká i životních peripetií českých filmařů v Bohémě, kde jsem hrál velmi statečného člověka, který naoko sloužil Němcům, ale ve skutečnosti pracoval v odboji a každodenně riskoval život. Kolik nedůstojných kompromisů dělali lidé ještě docela nedávno, když nešlo o život jako třeba za okupace, ale jen o klid a dobré bydlo… Pokud jsem v té době a v té situaci nežil, netroufal bych si soudit.“ 

V roce 2018 v pořadu Dobré ráno, foto Česká televize

Do důchodu s úlevou

Jan Novotný nastoupil po absolvování DAMU v roce 1979 do Západočeského divadla v Chebu, kde se ke svému štěstí setkal s režisérem Janem Grossmanem, kterého považuje za svého nejlepšího učitele jevištní práce herecké i režisérské. S ním po roce odešel do Hradce Králové a posléze do Prahy do divadla S. K. Neumana a později do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Od roku 1990 byl pak stálým členem činohry Národního divadla. Legendární představení Sluhy dvou pánů, ve kterém exceloval spolu s Miroslavem Donutilem, se hrálo víc než šestsetkrát. Pro někoho by se to mohlo zdát stereotypní a únavné, Jan Novotný na to vzpomíná rád, protože vždycky ještě v hledišti seděl nějaký divák, který představení viděl poprvé, což bylo stálou motivací pro herce předvést to nejlepší, co umí. Hrál také v Lakomci, v Revizorovi, v Babičce nebo Lucerně, Národní divadlo mu dalo mnoho krásných příležitostí. A pak už nedávalo, a tak se rozhodl odejít do penze. Jako mnoho herců z naší první scény se ani on nějak neuměl vypořádat se změnou dramaturgie a inscenačních principů, a tak na konci roku 2016 odešel do důchodu. Dnes je natolik zaměstnán nejrůznějším natáčením, že skončil i se zájezdovým představením, které pro něj znamenalo nějaký čas radostnou možnost návratu na jeviště.

Opět v uniformě: Dvoudílný historický film Anatomie zrady se věnuje nejdramatičtějšímu období ze života plukovníka Emanuela Moravce, který se stal symbolem české kolaborace s nacisty. Foto Česká televize 

Pod manželstvím musí být pevný základ

Během angažmá v Hradci Králové se Jan Novotný seznámil s kolegyní Markétou Voskovou, dcerou slavného Václava Vosky. Brzy se s ní oženil a mohlo by to znít jako z pohádky – a tak žijí dodnes. Mají spolu tři dospělé děti, dcera Andulka vystudovala režii a učí na herecké škole, syn Václav studoval publicistiku a nejmladší dcera Maruška, která se narodila už v Praze, vystudovala v Olomouci teorii divadla a filmu. Pohádkové manželství to jistě vždycky nebylo, zažili i perné chvilky, jsou však spolu víc než čtyřicet let, a to je úctyhodné. „Pod manželstvím musí být pevný základ, něco, co vás pořád drží pohromadě. Taky jsme byli párkrát na rozvod, ale to, co nás spojovalo, bylo vždycky silnější. Zásadní roli v tom u nás hrála nesmírná manželčina tolerance. Další věc je, že za nás nebylo normální, když lidé spolu žili bez svatby. To, že je teď uzavření manželství na vedlejší koleji, není dobré,“ s trochu starosvětským názorem se Jan Novotný ohlíží za léty života s jednou ženou. Nejen, že na to má ve svém věku nárok, ale možná na tom jeho názoru něco je... 

Nejsme tu navždy, je třeba žít naplno

Olga Lounová představuje nový singl a videoklip Memento mori. Melodická písnička plná energie připomíná nedávno vydané album, které podpoří stejnojmenné koncertní miniturné. Autorsky je pod singlem podepsaná sama zpěvačka. Olga Lounová v minulosti stejný postup zvolila i u songu Jsem optimista, který složila i otextovala. Jako jedna z mála zpěvaček je i autorkou svých písní. Tentokrát plánovala písničku pro svou malou dcerku, nakonec z toho ale vzešlo něco trochu jiného. „Během těhotenství jsem měla chuť napsat nějakou písničku pro moji malou holčičku. Nějaké vyznání či ukolébavku, a paradoxně z toho vzešla píseň, která v sobě nese jakési uvědomění si hodnoty života. Nečekaně mě inspirovalo tetování, které nosí moje nejlepší kamarádka už roky na kotníku. Memento mori neboli Pamatuj na smrt. Tak jsem k tomu dodala Carpe diem aneb Užívej dne a dál už to šlo tak nějak samo.“

Skladba Memento mori připomíná, že tu nebudeme navždy a že bychom měli užívat každého momentu našeho života a zamýšlet se nad tím, jak svůj život žijeme. 

Jak bude vypadat Praha budoucnosti?

Na čtvrtém ročníku festivalu Comic-Con Prague, který proběhne v termínu od 14. do 16. dubna 2023 v pražském O₂ Universum, bude k vyzkoušení speciální expozice s názvem FutureCity. S pomocí virtuální reality přenese návštěvníky do Prahy blízké budoucnosti. Oproti minulým ročníkům představí i plán na další rozvoj Prahy nebo novou šifrovací hru o Praze a interaktivní výstavu o pražském vodárenství.

Comic-Con, ilustrační foto, se svolením Czech News Center

Expozice s názvem FutureCity bude zájemcům nabízet netradiční zážitek ve formě virtuální cesty do Prahy blízké budoucnosti. „Po nástupu do časoprostorové kapsle vezmeme pasažéry na cestu do budoucnosti. Ocitnou se v Praze poháněné moderními technologiemi, řízenými na základě dat, v metropoli, která je mnohem čistší, tišší, a také daleko zelenější. Během cesty se seznámí s vládcem podzemní říše, navštíví dopravní ústřednu nebo biologickou čističku odpadních vod,“ prozrazuje za organizátory Pavel Renčín, marketingový ředitel společnosti Active Radio.

Sugestivně se k programu vyjádřil i náměstek primátora Zdeněk Hřib: „Neurazíme už ani mnoho světelných let a nastane nová éra pražské hromadné dopravy. Vstupujeme do doby, kdy už brzy Prahou bude brázdit autonomní metro bez řidičů. Tramvaje začnou jezdit po okruhu kolem dokola města tak, jak je to správné, bez nutnosti si vždycky při cestě do centra detailně prohlédnout Pražský hrad. Flotila autobusů poháněných vodíkem začne soupeřit s trolejbusy, o to, kdo je více ECO. To všechno, a nejen to čeká pražskou dopravu budoucnosti. Kdo se bude chtít dozvědět více, ať určitě navštíví letošní přednášku.“ Nezbývá než vyjádřit přání, aby se alespoň kapka z futuristických vizí bývalého primátora naplnila, zatím vidíme jen nekonečné dohadování a nerealizované plány. 

Kongresové centrum láká na velké koncerty

Jaro je obdobím, v němž rozkvétá nejen příroda, ale také se množí různé kulturní akce včetně těch hudebních. Pražské Kongresové centrum tak v květnu přivítá hned dva koncerty, jejichž pořadatelem je společnost JVS Group. Prvním z nich je show My Leonard Cohen, která se uskuteční 12. května 2023. Zpěvák a klavírista Stewart D‘Arrietta, který svými vystoupeními vzdává poctu bluesové ikoně, u nás zahraje vůbec poprvé.

O dva dny později, 14. května 2023, na pódiu vystoupí Led Zeppelin Symphonic, spojení rockové kapely, symfonického orchestru a vynikajících zpěváků. Foto se svolením Double Check Agency

Zdroj: Novinky.cz, CSFD, Kinobox, i-divadlo, Public Relations & Communication & Promotion, Czech News Center, Double Check Agency

Vložil: Ela Nováková