Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Denní tisk v pátek, čtrnáctého dne měsíce nísánu, roku 33 po Kristu. Komentář Štěpána Chába

komentář 10.04.2023
Denní tisk v pátek, čtrnáctého dne měsíce nísánu, roku 33 po Kristu. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Warner Bros

Popisek: Momentka z legendárního filmu Monty Pythonův Život Briana

Píše se rok 33 po Kristu, čtrnáctého dne jarního měsíce nísánu v roce 3793 občanského židovského kalendáře. Tamní prehistorická média na prainternetu sledují bedlivě světové dění. Mladý abonent na senátora tehdejší doby se tak mohl s pocitem zodpovědnosti dočíst zprávy, o kterých, chuděra, neměl tušení, že jsou možná i světodějné.

První křiklavý titulek ovládl všechna média. Řím zažívá bezprecedentní ekonomickou krizi. Může za ni senát, který svou neschopností krizi jen prohlubuje. Císař Tiberius zvažuje použití bezúročných půjček, aby se ekonomika nalila penězi. Mladý čekatel na senátorské křeslo se ošije a zasní. Za takové dva tisíce let, to už bude svět úplně jiný. Krize nebudou, a budou-li, proběhnou bez viditelných problémů. Pokud to ovšem lidstvo přežije, zakoktá se, protože se začte do dalších zpráv.

Aktivisté varují, že koncentrace pretoriánských oddílů na římském Viminálu povede ke změně klimatu, protože jejich neustálé nejapné cvičení je příčinou daleko vyšší prašnosti. Léto prý bude víc horké a Římané tak úspěšně spějí ke konci světa. Jeden z aktivistů se přilepil k Via Appia. A protože doba tomu našeptávala, už ten den večer visel přitlučený na kříži o deset metrů dál. Nikdo se nad věcí nepozastavoval, i proto byla zpráva uvedena v rubrice všední den s humorem. Mělo to jednu výhodu, ten den bylo vedro k padnutí a jeden oslař si ve stínu křižovance chvíli odpočinul.

Bulvární plátky informují o tom, že prefekt pretoriánské gardy Macron spolu s Caligulou začali, Poseidon suď proč, načechrávat peřiny směrem k ostrovu Capri, kam se začínalo čím dál častěji upírat stařecké paranoidní oko císaře Tiberia.

Názorové deníky se zaměřily na často propíranou židovskou otázku. Tedy na otázku okupovaných kolonií a jejích práv na sebeurčení. Středobodem byla poprava předního dezinformátora, který v oblasti působil poslední tři roky. Svými promyšlenými dezinformačními metodami začal vzbouzet v Židech naději pro osvobození se od Říma i od denních strázní. Řím dezinformátora transparentně ukřižoval mezi dvěma lotry, aby dal najevo, co si o otázce Židů myslí. Židé konání Říma odměnili potleskem vestoje, protože ukřižovaný dezinformátor byl sice Žid, ale jiný Žid, ne ten pravý Žid a ve výsledku podkopával jak Řím, tak i samotné mocenské podhoubí farizejské otčiny. Navíc mlel nějaké nesmysly o lásce a porozumění a s takovými je vždycky těžké pořízení.

Nemluvě o tom, že jedním z prvních marketingových zázraků, které dezinformátor vykonal, bylo vyléčení tchyně jednoho ze svých stoupenců (senátor čekatel v jednom článku narazil na spekulaci, zda se zmíněný stoupenec chce od dezinformátora učit, či se mu prostě ve vhodnou chvíli pomstít).

V jednom předním židovském deníku se čekatel na koryto dočkal volání na barikády. Autor v něm požadoval od Pontia Piláta, aby vedle dezolátního dezinformátora zatočil i s celou židovskou svoločí, která zpochybňuje autoritu Říma jako jediného epicentra světa. Ke svému požadavku si vzal jako rukojmí celý herberk z Olympu. Jen vyjmenovat všechny olympské bohy a jejich potomky mu trvalo půlku článku.

V alternativních médiích strhla bouři naprosto nepodložená a lživá informace, že dezinformátor se třetí den po ukřižování začal procházet po venku, jako kdyby se nechumelilo. Což vedlo, převážně v pohřebnictví, k jisté nervozitě. Hlavní budova pohřební služby se jménem Na věčnost se ocitla pod útokem, kdy přes noc na její fasádu neznámý pachatel napsal stokrát Romanes eunt domus. I s tou hrubkou (v překladu - Lidé Říma oni jdou dům). Kanalizace v tu dobu nevykazovala žádné poruchy. Víno teklo proudem. Alternativní média dávala v ozvěně k veřejnému špacíru křižovance Římanům ještě rok. Maximálně dva.

Počasí bude pěkné, dočetl se senátorský čekatel v závěru, výhled na středověk je ještě uspokojivě daleko, barbarské hordy se teprve houfují a ještě pár stovek let jim to bude trvat, takže trhy budou po prožité ekonomické krizi vykazovat jistou míru bujarosti a příležitostí k nákupu levných otroků.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb