Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chytrá a vzdělaná blondýnka chtěla založit soukromou školu, jenže potkala Václava Vydru. Tajnosti slavných

31.03.2023
Chytrá a vzdělaná blondýnka chtěla založit soukromou školu, jenže potkala Václava Vydru. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv - Lloyd Film

Popisek: Božena Šustrová, jedna ze zapomenutých plavovlásek československého filmu

FOTO Jejích fotografií dnes existuje jako šafránu, informací ještě méně a video prostě nenajdete. Přesto si jedna z dlouhé řady prvorepublikových filmových plavovlásek rozhodně zaslouží alespoň vzpomínku.

Byla nejen temperamentní a dobrá herečka, ale také inteligentní a vzdělaná dáma, s níž režiséři velmi rádi pracovali. Během pouhých pěti let si Božena Šustrová zahrála v osmnácti filmech, její nejvýraznější postavou je Kristla v legendárním zpracování Babičky Boženy Němcové. Režisér František Čáp v něm obsadil do hlavní role Terezii Brzkovou a film se stal v těžké době nacistické okupace manifestací českého vlastenectví.

 

Šustrová Dohnal Babička

S Jiřím Dohnalem v legendárním filmovém zpracování Babičky z roku 1940; foto se svolením Česká televize

Vzdělaná slečna

Božena Jindřiška Ludvika Terezie Šustrová se narodila 15. října 1915 do jedné z nejvýznamnějších náchodských rodin. Její otec mimo jiné pronajímal garáže, v nichž parkovala řada populárních filmových hvězd, například Adina Mandlová či Jan Werich. Hlavně vlastnil továrnu na výrobu koberců, také ale půjčovnu divadelních kostýmů. Byl totiž velkým milovníkem divadla a přímo vášnivým ochotníkem, takže se jeho dcera objevila poprvé na jevišti už ve čtyřech letech a brzy se stala oblíbenou představitelkou dětských rolí. Rodiče kladli velký důraz na vzdělání, takže po obecné škole a prvních čtyřech letech gymnázia přešla Božena do klášterní školy v Hostinném. Pak se naučila perfektně anglicky v pražské koleji Viktoria, absolvovala obchodní školu a složila státní zkoušky z češtiny, němčiny a angličtiny.

Osudové setkání

Odmalička bylo jejím snem stát se učitelkou a založit vlastní školu, její plány ale nakonec obrátilo vzhůru nohama jediné představení, v němž si pohostinsky zahrál s náchodskými ochotníky Václav Vydra. Šikovná mladá slečna ho tak zaujala, že jí doporučil studium herectví na konzervatoři. Už během studia stanula Božena poprvé na jevišti Národního divadla a v letech 1934-1937 se představila publiku v pěti inscenacích, mimo jiné jako Ksenie v Puškinově historické tragédii Boris Godunov, kterou uvedl v Stavovském divadle režisér Jiří Frejka. Pod jeho vedením zazářila i jako Chlopovova dcera Aňutka v Gogolově Revizorovi. Nakonec díky svému výkonu v komedii Oscara Wilde Na čem záleží získala v roce 1937 stálé angažmá v souboru Divadla na Vinohradech.

 

Šustrová Mandlová Panenství

S Adinou Mandlovou v dramatu Panenství, které natočil v roce 1937 Otakar Vávra podle stejnojmenného románu Marie Majerové; foto se svolením NFA-Film Europe

Vávrova plavovláska

Jejími devízami byly perfektní dikce, pečlivě propracovaná gesta, sugestivní a výrazná mimika, a navíc okouzlující úsměv, který z její tváře téměř nemizel. Tak ji poznali poprvé i filmoví diváci už v roce 1936 jako přítelkyni hlavní hrdinky Niny v podání Adiny Mandlové v komedii Hugo Haase a Otakara Vávry Velbloud uchem jehly. Výraznější příležitost jí Vávra nabídl v roce 1937 v psychologickém dramatu Panenství, v němž jako Mary prodávala v automatu. O rok později ztvárnila služku Máří v Cechu panen kutnohorských. V roce 1939 sváděla jako Hanči Podestátová Rudolfa Hrušínského coby abiturienta Josefa Hupku ve Vávrově melodramatu Humoreska a o rok později se objevila na plátně mimo jiné jako Cilka ve Vávrově filmové inscenaci romance Viléma Mrštíka Pohádka máje a komorná v legendární Maskované milence.

Trojnásobná vdova

Naposledy stanula před kamerou v roce 1941 jako dcera Houdkových Adélka v romantickém dramatu Rukavička. Pak už na spolupráci s filmem rezignovala, protože se obávala sílícího vlivu nacistů. Posledním působištěm skvělé představitelky mladých milovnic a chytrých dívek, které si umějí se životem poradit, se stalo od roku 1943 soukromé Divadlo Anduly Sedláčkové, sídlící v Jungmannově ulici, které vzniklo jako trucpodnik především proti Divadlu na Vinohradech, s jehož vedením byla Sedláčková téměř nepřetržitě na kordy. Ani ústup ze světa filmu ale Boženu Šustrovou před poválečnými problémy neuchránil, po osvobození byla nařčena z kolaborace. Její manžel Arnošt Pauler byl totiž v roce 1939 kooptován do Advokátní komory a podílel se na zákazu činnosti pro advokáty židovského původu. Podle dochovaných záznamů v matrikách byl Pauler Boženiným třetím manželem, uvedena je i jako Černá a Hornáková, pokaždé ale ovdověla. Kvůli Paulerovi jí nejspíš hrozil i trest, takže není ani divu, že raději emigrovala. O jejím dalším životě už nejsou žádné informace dostupné, údajně zemřela 15. listopadu 1981 ve venezuelském Caracasu.

(zdroje: Wikipedia, Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo, ČSFD, FDB, Jakub Drápal: Postup advokacie proti židovským advokátům za 2. republiky)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská