Chytrá a vzdělaná blondýnka chtěla založit soukromou školu, jenže potkala Václava Vydru. Tajnosti slavných
31.03.2023
Foto: Se svolením Národní filmový archiv - Lloyd Film
Popisek: Božena Šustrová, jedna ze zapomenutých plavovlásek československého filmu
FOTO Jejích fotografií dnes existuje jako šafránu, informací ještě méně a video prostě nenajdete. Přesto si jedna z dlouhé řady prvorepublikových filmových plavovlásek rozhodně zaslouží alespoň vzpomínku.
Byla nejen temperamentní a dobrá herečka, ale také inteligentní a vzdělaná dáma, s níž režiséři velmi rádi pracovali. Během pouhých pěti let si Božena Šustrová zahrála v osmnácti filmech, její nejvýraznější postavou je Kristla v legendárním zpracování Babičky Boženy Němcové. Režisér František Čáp v něm obsadil do hlavní role Terezii Brzkovou a film se stal v těžké době nacistické okupace manifestací českého vlastenectví.
S Jiřím Dohnalem v legendárním filmovém zpracování Babičky z roku 1940; foto se svolením Česká televize
Vzdělaná slečna
Božena Jindřiška Ludvika Terezie Šustrová se narodila 15. října 1915 do jedné z nejvýznamnějších náchodských rodin. Její otec mimo jiné pronajímal garáže, v nichž parkovala řada populárních filmových hvězd, například Adina Mandlová či Jan Werich. Hlavně vlastnil továrnu na výrobu koberců, také ale půjčovnu divadelních kostýmů. Byl totiž velkým milovníkem divadla a přímo vášnivým ochotníkem, takže se jeho dcera objevila poprvé na jevišti už ve čtyřech letech a brzy se stala oblíbenou představitelkou dětských rolí. Rodiče kladli velký důraz na vzdělání, takže po obecné škole a prvních čtyřech letech gymnázia přešla Božena do klášterní školy v Hostinném. Pak se naučila perfektně anglicky v pražské koleji Viktoria, absolvovala obchodní školu a složila státní zkoušky z češtiny, němčiny a angličtiny.
Osudové setkání
Odmalička bylo jejím snem stát se učitelkou a založit vlastní školu, její plány ale nakonec obrátilo vzhůru nohama jediné představení, v němž si pohostinsky zahrál s náchodskými ochotníky Václav Vydra. Šikovná mladá slečna ho tak zaujala, že jí doporučil studium herectví na konzervatoři. Už během studia stanula Božena poprvé na jevišti Národního divadla a v letech 1934-1937 se představila publiku v pěti inscenacích, mimo jiné jako Ksenie v Puškinově historické tragédii Boris Godunov, kterou uvedl v Stavovském divadle režisér Jiří Frejka. Pod jeho vedením zazářila i jako Chlopovova dcera Aňutka v Gogolově Revizorovi. Nakonec díky svému výkonu v komedii Oscara Wilde Na čem záleží získala v roce 1937 stálé angažmá v souboru Divadla na Vinohradech.
S Adinou Mandlovou v dramatu Panenství, které natočil v roce 1937 Otakar Vávra podle stejnojmenného románu Marie Majerové; foto se svolením NFA-Film Europe
Vávrova plavovláska
Jejími devízami byly perfektní dikce, pečlivě propracovaná gesta, sugestivní a výrazná mimika, a navíc okouzlující úsměv, který z její tváře téměř nemizel. Tak ji poznali poprvé i filmoví diváci už v roce 1936 jako přítelkyni hlavní hrdinky Niny v podání Adiny Mandlové v komedii Hugo Haase a Otakara Vávry Velbloud uchem jehly. Výraznější příležitost jí Vávra nabídl v roce 1937 v psychologickém dramatu Panenství, v němž jako Mary prodávala v automatu. O rok později ztvárnila služku Máří v Cechu panen kutnohorských. V roce 1939 sváděla jako Hanči Podestátová Rudolfa Hrušínského coby abiturienta Josefa Hupku ve Vávrově melodramatu Humoreska a o rok později se objevila na plátně mimo jiné jako Cilka ve Vávrově filmové inscenaci romance Viléma Mrštíka Pohádka máje a komorná v legendární Maskované milence.
Trojnásobná vdova
Naposledy stanula před kamerou v roce 1941 jako dcera Houdkových Adélka v romantickém dramatu Rukavička. Pak už na spolupráci s filmem rezignovala, protože se obávala sílícího vlivu nacistů. Posledním působištěm skvělé představitelky mladých milovnic a chytrých dívek, které si umějí se životem poradit, se stalo od roku 1943 soukromé Divadlo Anduly Sedláčkové, sídlící v Jungmannově ulici, které vzniklo jako trucpodnik především proti Divadlu na Vinohradech, s jehož vedením byla Sedláčková téměř nepřetržitě na kordy. Ani ústup ze světa filmu ale Boženu Šustrovou před poválečnými problémy neuchránil, po osvobození byla nařčena z kolaborace. Její manžel Arnošt Pauler byl totiž v roce 1939 kooptován do Advokátní komory a podílel se na zákazu činnosti pro advokáty židovského původu. Podle dochovaných záznamů v matrikách byl Pauler Boženiným třetím manželem, uvedena je i jako Černá a Hornáková, pokaždé ale ovdověla. Kvůli Paulerovi jí nejspíš hrozil i trest, takže není ani divu, že raději emigrovala. O jejím dalším životě už nejsou žádné informace dostupné, údajně zemřela 15. listopadu 1981 ve venezuelském Caracasu.
(zdroje: Wikipedia, Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo, ČSFD, FDB, Jakub Drápal: Postup advokacie proti židovským advokátům za 2. republiky)
Vložil: Adina Janovská