Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Navázat inflaci na poslanecké platy, to by bylo v Parlamentu vylidněno. Komentář Štěpána Chába

komentář 20.03.2023
Navázat inflaci na poslanecké platy, to by bylo v Parlamentu vylidněno. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Peníze až na prvním místě

Napsal mi čtenář. Rozkatil se nad vládou a snižováním valorizace důchodů. A doporučil velmi radikální řešení. Co takhle zavést eutanazii a po dosažení kmetského věku odvést lidi na povinně dobrovolné odpojení od sociálního systému republiky? Kolika lidem by se ulevilo? Četl jsem knihu japonského autora Konec stříbrného věku. Ten to pojal ještě dobrodružněji. Kmety nahnal po dovršení neproduktivního věku do arény a žít dál bylo povoleno jen tomu, kdo jediný přežil následné krveprolití. V knize to začalo také jako nevinný argument – ale důchodový systém je příliš drahý. Neuplatíme ho.

„Jsem důchodce, a proto můj návrh je i vůči mně zodpovědný. Navrhuji, aby po dosažení průměrného věku dožití muže, ženy a všech 99 pohlaví podstoupili zmínění ,dobrovolně‘ zákonem danou eutanazii,“ napsal mi čtenář, kterého radši nebudu jmenovat, aby mu domů Vlastimil Válek, ve spolupráci v Marianem Jurečkou a z nařízení Petra Fialy, neposlal antona s podpůrnou jednotkou (eufemisticky řečeno, ona to ve skutečnosti nebude nijak zvláště podpůrná jednotka. Dobře, dobře, bude podpůrná, ale jak pro koho, pro našeho čtenáře určitě ne).

Dopis pokračoval v sebevražedné misi dál. „Žádám tímto současnou zodpovědnou vládu ČR, aby prosadila vládní zákon o eutanazii v Parlamentu, Senátu a u Pavlíka. Tímto iniciativním krokem vyčerpám průběžně naspořený důchod z daní z produktivního věku, a moje další existence (i z důvodu ukončené reprodukce a plodnosti) je tudíž pro společnost nežádoucí a zatěžující. Tímto též žádám vládní a nevládní poslance a senátory o podporu při schvalování,“ napsal čtenář. Eutanazie. V Kanadě, četl jsem kdesi, už eutanazii nabízejí občas i jako alternativu k léčbě. Máte chronickou depresi? A nechcete se radši zabít? O vyžírku na sociálním systému méně. Hodnota člověka, vyjádřená kalkulačkou. To je ale dějinné ukejchnutí si. A z Kanady to k nám není nijak daleko. To jen pro inspiraci Petru Fialovi.

„Jsem si plně vědom nelehké ekonomické situace národa, kterou jsem sice nezavinil, ale plně s ním soucítím. Abych předešel dilematu dalších generací s navyšujícími se schodky důchodového účtu, a tím definitivně vyřešil reformu penzí, je mnou navrhované řešení ukončení života jediné správné a ekonomicky čisté. Protože děti budoucích důchodců se budou řídit zákonem pro ně výhodným. Morálně etické pochybnosti ponechme stranou, nejsou podstatné, neboť v kapitalistické společnosti jsou peníze vždy (až) na prvním místě. Ámen,“ zakončil své psaní čtenář.

Jde vidět ten princip, který čtenář svým dopisem nádherně vyhmátl z prostoru a umatlal jím předvolební sliby vládní koalice? Vždyť ta slibovala, že na důchody nesáhne. Naopak, vymyslí a předloží k diskusi důchodovou reformu. Ta by byla fajn, ovšem seškrtání důchodů, to mi promiňte, to není reforma žádná, natož důchodová. To je tak maximálně reforma morálky a silného žaludku.

Princip je jednoduchý. Nelze přikročit ke škrcení důchodů právě bez reformy. Podívejme se na církevní náhrady. Církve dostávají od státu už deset let domluvené částky (patřičně navýšené o inflaci, láska neláska k bližnímu, tady se bazíruje na principech), přičemž jakmile budou náhrady vyplacené, jede už církev na vlastní triko. Ze státního rozpočtu už si nebudeme platit faráře. Odluka státu od církve.

Podobnou odluku státu od důchodového systému bychom mohli čekat právě od důchodové reformy. Třeba jen částečnou, ale odluku. Nynějším třicátníkům by měl stát postupně snižovat povinnost platit si sociální pojištění a nahradit ji povinností spořit si na důchod v stanovené minimální výši v soukromém sektoru s možností zúročení. To je ona faktická reforma, ač jsem přesvědčený, že průběžný důchodový systém je nenahraditelný a jeho odepsání povede jen k zešmuclerování i tohoto (zešmuclerování – dovedení fungujícího systému do stavu nefunkčnosti, ale zato nabubřelého vydělávání na úkor většiny. Odvozeno od faktického zlikvidování stomatologie v ČR Romanem Šmuclerem, prezidentem České stomatologické komory). Vláda ovšem přistoupila k tomu, že prostě důchodcům odejme část zákonem dané valorizace.

Rozhodně nepopírám, že stát šetřit musí. Když ovšem na rodinu uhodí zlé časy, má rodič snahu ušetřit nejdřív na sobě, než sáhne na šetření na dětech. Prostě si rodič odpustí viržínko po obědě, drží kasu, ví, co jsou zbytné a co nezbytné výdaje. Na výdaje kolem dětí sáhne mezi posledními. Vláda se ovšem chová jako pověstný zlý macech. Zavětřila po dlouhém, skoro rok trvajícím mlčení a mlžení krizi a okamžitě si řekla – očešeme děti. A pak, sledujíc, jak se děti kroutí nelibostí a strachem z budoucnosti, po obědě ze zlevněné poslanecké jídelny si odklepne popel z viržínka na seznam politických neziskovek, které je potřeba miliardami podpořit, aby mohly kvést a tvářit se dál patřičně politicky neziskově.

Do toho pak humorná estráda kolem tématu symbolicky solidárního zmražení poslaneckých platů, kdy se jako na kolotoči střídají mluvící hlavy poslanců vládních stran a s tušeným viržínkem v kapsičce voliče ujišťují, že snižovat poslanecké platy je holý nesmysl a populistický výkřik a zbytečnost. Symbolická solidarita nahrazena skutečnou nenažraností. Také symbol. Možná by nebylo od věci navázat poslanecké platy také na inflaci. Jen v záporném gardu. Sedmnáctiprocentní inflace? Tak šup, poslanecký plat o 17 procent snížit. Hned ten měsíc, žádné čekání na Godota. To bychom viděli, jak by se vládní koloušci posnažili, aby inflace rychle klesla. Kdyby na nás uhodila inflace jako v Turecku (55 %, před třemi měsíci 64 %), to by bylo v parlamentu vylidněno.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb