Kromě Remka letěli ze SSSR do vesmíru poprvé i černý Američan, Němec, Francouz, Japonec, Brit… Svět Tomáše Koloce
komentář
11.03.2023
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vladimír Remek
Ve středu uplynulo 45 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první kosmonaut, který nebyl ani amerického ani sovětského občanství: Čechoslovák Vladimír Remek. Autor tohoto textu shrnul věci, které se o něm a jeho letu neví, a taky fakta o překvapivé otevřenosti a spolupráci sovětského a ruského vesmírného programu se zeměmi západu i východu.
Předehra
Remkova mise následovala po projektu Sojuz-Apollo v roce 1975, který propojil vesmírné lodi SSSR a USA. Kromě jiných vstřícných gest byli do projektu vybráni účastníci, kteří dokonale ovládali jazyk druhé výpravy a dle propozic po celou dobu dvoudenní práce smíšeného týmu mluvili Američané rusky a Sověti anglicky. Let byl dohodnut dva roky po podepsání smlouvy o ukončení vesmírného soutěžení na nejvyšší úrovni mezi americkým prezidentem Richardem Nixonem a sovětským premiérem Alexejem Kosyginem v Moskvě. I na tomto střetnutí už měl podíl Čech, první tajemník československého velvyslanectví při OSN v New Yorku Miroslav Polreich, který v roce 1967 zorganizoval vůbec první schůzku na nejvyšší úrovni mezi SSSR a USA po druhé světové válce, mezi Nixonovým předchůdcem Johnsonem a Kosyginem v Glassboro (stát New Jersey).
Po setkání v Moskvě v roce 1972 se Sovětský svaz namísto závodů začal zaměřovat na sovětské menšiny ve vesmíru. Přestože sovětský vesmírný program až do jeho smrti tajil i identitu svého vesmírného programu Sergeje Koroljova (1907–1966), snažil se, aby byly zapojeny všechny národnosti, což se týkalo už samotného Koroljova, rodáka z Ukrajiny, jehož otec byl Bělorus a matka Ukrajinka. Navzdory dnešnímu mediálnímu diskurzu, který podává Sovětský svaz jako antiukrajinský, nejdéle od smrti Stalina byl opak pravdou.
První člověk ve vesmíru z národnostní menšiny byl Ukrajinec Pavel Popovič, který letěl v roce 1962 raketou SSSR Vostok 4. Během Remkova letu do vesmíru v roce 1978 měl službu na zemi jako velitel letu. Po něm postupně letěly více než dvě desítky Ukrajinců. Ukrajinský astronaut je zatím jen jediný, Leonid Kadeňuk, který letěl v roce 1997 24. letem raketoplánu Columbia. (USA vyslaly jako svou první autochtonní menšinu do vesmíru Johna Herringtona z indiánského kmene Čikasó až o čtyřicet let později, v roce 2002.)
První žena ve vesmíru byla Valentina Těreškovová, letěla v roce 1963 raketou SSSR Vostok 6. (První žena USA ve vesmíru byla o dvacet let později Sally Ride v roce 1983.)
První rodilý Asiat ve vesmíru a zároveň první člověk, vystoupivší z rakety do vesmírného prostoru, byl Alexej Leonov, který se narodil ve vesnici Listvjanka u Tomska na Sibiři a letěl v roce 1965 raketou SSSR Voschod 2. V roce 1974 se také jako člen dvojice Leonov-Kubasov zúčastnil zmíněné první mezinárodní mise Sojuz 19-ASTP Apollo.
První sovětský Žid v kosmu byl Boris Volynov, letěl v roce 1969 raketou SSSR Sojuz 5. (V USA byla za patnáct let jeho ekvivalentem Judy Resnik v roce 1984. Zahynula během nešťastné mise Challenger STS-51-L v roce 1986.)
První Čechoslovák ve vesmíru
Země „prvního výsadku“ mimo SSSR v programu jménem Interkosmos byly vybrány nejen pro svou technickou úroveň, ale také protože šlo o země, s nimiž měl Sovětský svaz traumatickou minulost, kterou tímto programem hodlal symbolicky narovnat: Československo, Polsko a Východní Německo. Z jejich občanů, kteří byli už od roku 1972 školeni na Vojenské letecké akademii v Moninu u Moskvy a později v blízkém Hvězdném městečku, byl původně plánovaným prvním člověkem ve vesmíru mimo občanů SSSR i USA Mirosław Hermaszewski z Polska (což měla být sovětská kompenzace za Stalinovu okupaci východní části Polska v roce 1939, obydlenou Ukrajinci, Bělorusy a Litevci).
Svou roli sehrálo i to, že Hermaszewski se v roce 1941 na území, zabraném SSSR, narodil, a jistě i to, že jeho otec byl generálem polského armádního letectva. Pro Čechoslováka bylo (asi i díky tomu, že tehdejší vůdce SSSR Leonid Brežněv zakončil druhou světovou válku jako osvoboditel Vysokého Mýta) nakonec rozhodnuto pro Československo kvůli jeho okupaci v roce 1968, mělo jít o kompenzaci právě v rok desátého výročí zmaření Pražského jara.
Stejně symbolické byly i motivy „rozstřelu“ mezi dvěma cvičenými z ČSSR, Oldřichem Pelčákem a Vladimírem Remkem. Tak jako u volby mezi těmi, kdo byli cvičeni, aby se stali vůbec prvními lidmi ve vesmíru (Germanem Titovem a Jurijem Gagarinem), i tentokrát sehrály roli vnější symboly. Titov měl německé křestní jméno, což se tehdy nehodilo, Remek měl v sobě obě národnosti naší tehdejší federace, jeho matka byla Češka, otec Slovák, což se velmi hodilo. S otcem sice Remek od své puberty nežil, ale fakt, že generálmajor Jozef Remek byl vojenský letec (léta sloužil na největším vojenském letišti v Čáslavi, kde - stejně jako třicet let po něm autor tohoto článku - generálův syn absolvoval gymnázium, kam ve stejné době chodila i světová rekordmanka v běhu Jarmila Kratochvílová) a v letech 1973-1975 byl náměstkem federálního ministra obrany pro protivzdušnou obranu státu, 1976-1989 pak velitelem vojenského letectva ČSSR. To jistě v konečném výběru jeho syna pro let sehrálo svou roli.
Aniž to bylo plánováno, první nesovětský i neamerický člověk ve vesmíru následoval přesně po 43 vesmírných letcích sovětského a 43 amerického občanství. Mise Sojuz 28, probíhající mezi 2. a 10. březnem 1978, kterou vedl zkušenější a o 17 let starší Alexej Gubarev, měla za cíl spojit se s vesmírnou stanicí Saljut 6 a pomoci její tehdejší posádce Juriji Romaněnkovi a Georgiji Grečkovi (mimochodem oba byli po rodičích Ukrajinci) s výzkumy ve vesmírných podmínkách a provést vlastní výzkumný program Morava-Splav (splav je rusky slitina) se slitinami kovů, které pro ně připravil jeden ze dvou ústavů na světě pro takové výzkumy (jedním byl fyzikální ústav Československé akademie věd, druhým pracoviště v USA). Oba členové posádky, Remek i Gubarev, měli taky výcvik ve vrtání zkažených zubů, ale Grečko, kterého zuby bolely, si je vyvrtat nenechal, když se dozvěděl, že jejich výcvik trval jen deset dní.
Mise měla samozřejmě i své (jak bychom řekli dnes) PR-cíle. Vladimír Remek jako „kosmická národnost číslo 3“ se dostal nejen na poštovní známky v ČSSR (které v dětství používal i autor tohoto textu) a v SSSR, ale třeba i v Severní Koreji. S Asií byla ostatně mise spojena i tím, že (jak samozřejmě ví každý fanoušek vesmírných letů) se nelétalo z evropské částí Ruska, ale z městečka Bajkonur v Střední Asii, u hranic tehdy sovětského Kazachstánu s Uzbekistánem.
Stejně jako jeho vzor Jurij Gagarin ale nebyl ani Remek v soukromí čítankovým hrdinou. Kromě panenky v kyjovském kroji od svého parťáka, Moravana Pelčáka, vezl voják Remek do vesmíru figurku pacifisty Švejka a za svůj mimomanželský vztah byl po návratu na zemi na určitou dobu „vyražen“ i od kniplu. Jeho dotčenou manželkou byla dcera ministra zahraničí z let 1953-1968 Václava Davida, herečka Hana Davidová (1943-1996, viz dívčí hrdinka adaptace Čapkovy povídky Kupon z roku 1965). Jejich dcerou je herečka a dabérka Anna Brousková, manželka Ondřeje Brouska, spjatého s legendárními hereckými rodinami Brousků a Gondíkových, Josefem Mixou a Ladislavem Potměšilem.
Remek se jako politik a diplomat (2004-2013 velvyslanec ČR v Rusku a 2014-2018 europoslanec) stal následovníkem mnoha svých kolegů. Často jsou ministry, a to kupodivu spřízněných oborů. Francouzka Claudie Haigneré byla ministryní pro výzkum a technologie, přičemž stejné místo získal Pedro Duque ve Španělsku a Marcos Pontes v Brazílii, Mongol Džugderdemidín Gurragčá byl ministrem obrany a Marc Garneu z Kanady je ministr dopravy. Ovšem nejvýš to dotáhla kanadská astronautka Julie Payette, která byla v letech 2017-2021 generální guvernérkou, což je formálně nejvyšší představitel Kanady, sídlící na území státu. Jen u Sigmunda Jähna (1937-2019) zůstala funkce hlavy sjednoceného Německa (které se zde fiktivně sjednotilo ne pod vedením Západu, ale Východu!) jen při legendární filmové komedii Good Bye, Lenin! (2003, viz ukázka).
Dodnes více kosmonautů, než astronautů
Program Interkosmos pokračoval až do roku 1990 a zaregistroval další společenská prvenství sovětského a později i ruského vesmírného programu, který se odlišoval nejen jimi, ale i tím, že na rozdíl od amerického termínu řeckého původu astronaut (plavec po hvězdách) používal fakticky přesnější termín kosmonaut (plavec po vesmíru).
První německý kosmonaut nebyl ze SRN, ale byl to zmíněný Sigmund Jähn z NDR, který letěl v roce 1978 raketou SSSR Sojuz 31. (První západoněmecký astronaut a zároveň první astronaut-Neameričan byl v roce 1983 Ulf Merbold, který byl ale paradoxně také původně z NDR, odkud emigroval na Západ těsně před pádem Berlínské zdi. V roce 1994 letěl do vesmíru také na ruské lodi Sojuz TM-20/19, a stal se tak prvním astronautem a zároveň kosmonautem v dějinách.)
První kosmonaut-občan asijské země byl Phạm Tuân z Vietnamu, letěl v roce 1980 raketou SSSR Sojuz 37. (První astronaut-občan asijské země byl v roce 1992 Japonec Mamoru Mohri. Toho ovšem jako první japonský občan ve vesmíru předstihl jeho krajan-kosmonaut Tojohiro Akijama, který vyletěl do vesmíru už roce 1990 raketou SSSR Sojuz TM-11.)
První černoch a zároveň první občan americké země mimo USA ve vesmíru byl kosmonaut Arnaldo Tamayo Méndez z Kuby, letěl v roce 1980 raketou SSSR Sojuz 38. (První černý astronaut byl v roce 1983 Američan Guion Bluford.)
První občan západní země a zároveň první francouzský občan v kosmu byl Jean-Loup Chrétien, který letěl v roce 1982 raketou SSSR Sojuz T-6. (Jak jsme zmínili, v americkém programu letěl až o rok později Ulf Merbold ze SRN. Prvním francouzským astronautem na americké lodi byl po řadě Francouzů-kosmonautů na sovětských a ruských lodích až o téměř třicet let později, v roce 2021, Thomas Pesquet na Muskově SpaceX Crew-2, který ovšem svůj první let do vesmíru absolvoval už v roce 2016 na ruském Sojuzu MS-03.)
První indický občan ve vesmíru byl Rakéš Šarma, letěl v roce 1984 raketou SSSR Sojuz T-11.
První občankou Spojeného království ve vesmíru byla Helen Sharman, letěla v roce 1990 raketou SSSR Sojuz TM-12
První (a dosud jediný) občan africké země v dálném kosmu byl Mark Shuttleworth z JAR, letěl v roce 2002 raketou Ruské federace Sojuz TM-34. (Mimochodem je běloch, černý Afričan zatím do vesmíru nevyletěl ani ve vlasti hnutí Black Lives Matter ani nikde jinde.)
První (a dosud jediný) brazilský občan ve vesmíru byl zmíněný Marcos Pontes, letěl v roce 2006 raketou Ruské federace Sojuz TMA-8.
První americký občan ne astronaut, ale kosmonaut, byl Dennis Tito, který letěl v roce 2001 v raketě Ruské federace Sojuz TM-32, a po něm ještě desítky dalších amerických kosmonautů. Sovětský ani ruský občan neletěl na americké lodi do vesmíru (a nestal se tak prvním ruským astronautem) nikdy. Na sovětských a ruských lodích vyletěli do vesmíru také občané zemí, které americký vesmírný program nikdy nezahrnul: Rakouska, Dánska, Brazílie, Jižní Koreje (severokorejský občan do vesmíru nikdy neletěl, snad proto KLDR vydává s kosmonauty alespoň známky), Spojených arabských emirátů, Malajsie, Sýrie, Saúdské Arábie, Slovenska (Ivan Bella se v roce 1999 stal druhým kosmonautem slovenského původu), Maďarska, Bulharska, Polska, Rumunska, Vietnamu, Kuby, Afghánistánu a Mongolska. Plus, jak zmíněno, občané dalších zemí, kteří létali i z USA (kosmonauto-astronauti). Z bývalého SSSR vyletěli z Bajkonuru do vesmíru také občané devíti z patnácti tehdejších svazových republik včetně rodáků z Litvy či Gruzie.
Mezinárodní vesmírný program zatím fakticky drží dál jen USA a Rusko. Čína, která vyslala svou první vesmírnou loď s posádkou do vesmíru v roce 2003, zatím posílá jen své vlastní občany (říká se jim tchajkonauti, podle slova tchaj-kchung = mandarínsky vesmír) a Indie svůj první let s posádkou (zvanou už dnes vjumanauti, podle slova vjuman = sanskrtsky nebe) zatím teprve chystá, ze svého kosmodromu Šríharikota u Madrásu posílá jen satelity. Stejně jako Evropská kosmická agentura z toho svého (v Kourou ve Francouzské Guyaně v jižní Americe) a evropští kosmonauti válka neválka dál létají z ruského Bajkonuru v asijském Kazachstánu.
Zástupci řady zemí se do vesmíru dostávají až v posledních letech (od roku 2021), kdy se masovými staly soukromé vesmírné projekty amerických miliardářů Muska a Bezose. Z milionu adeptů, kterým ve svém programu letu zajímavých lidí do kosmu zaplatí japonský miliardář Jusaku Maezawa, bylo vybráno osm, mezi něž mimo jiné patří liberecký rodák a dnešní občan Prahy, syn české matky a nigerijského otce, tanečník Yemi Akinyemi Dele, zvaný Yemi A. D., kterého Maezawa vybral, aby se na Muskově stroji skoro půl století po prvním československém kosmonautu Remkovi stal i prvním českým astronautem.
Zdroje: knihy Karla Pacnera, 100+1, Vojenstvi.cz, Reflex, ČRo, Wikipedia
Vložil: Tomáš Koloc