Zítra pod koněm. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Protivládní demonstrace, kterou zorganizoval Ladislav Vrabel a spolek ČR na 1. místě na Václavském náměstí

V sobotu, 11. března, se koná v Praze na Václavském náměstí demonstrace. Proti bídě, jak ji organizátoři nazvali. Prst na tepu hesel, která se ponesou náměstím, bude držet Jindřich Rajchl, hlava hnutí PRO. Bude to demonstrace proti chudnutí, ale zároveň i politický mítink jednoho neparlamentního hnutí. Takový je výchozí stav.

Josef Středula, svého času prezidentský kandidát, příjemce štědrých apanáží na podporu jeho kandidatury a následně po odstoupení bývalý prezidentský kandidát s fotkami za půl milionu, svolal v říjnu odborářskou demonstraci. Zneužil, ba přímo znásilnil odbory pro vlastní politický prospěch. Zaslouženě měl na demonstraci malou účast, kterou sváděl na to, že lidé museli na směnu. Odmítl nejspíš i jen pomyslet na to, že lidem se zneužití lidového odporu pro jeho vlastní politickou kariéru hnusí. A proto nepřišli. V říjnu jsme tak viděli jen alegorický průvod znázorňující likvidaci významu odborů v České republice. Josef Středula po debaklu stále ještě neodstoupil.

Proč by měl? Sobotní demonstraci na Václavském náměstí mají pořádat odbory, stejně jako je pořádají ty francouzské ve Francii, kde probíhají masivní protesty proti důchodové reformě. Bez politického podkresu, bez politického angažmá i ambicí. Má to být volání na vládu, že stav je pro obyvatele obtížný, v mnohých případech neřešitelný. Že nám tu bují bída, která je z vyšších kruhů smetánky označovaná za dezolátní a proruskou. Odbory mají být z principu zdravě levicové, na straně lidí, proti přílišné asociálnosti politiky. Reálné mzdy klesají, rozšiřuje se nám tu skupina pracujících chudých, kteří si i při zaměstnání musí žádat o dávky v nouzi. Je na odborech, když není po ruce občanská iniciativa, aby se otázky chopily a pořádně ji vládě vmetly do oken.

Je krize, šetřit se musí. Smutné je, že se šetří více na lidech, než na provozu státu. Ten nadále saje peníze z kapes lidí jako nezřízený. Škrty ve státní sféře minimální, šetření na lidech maximální. Jenže přišel by teď někdo na demonstraci Josefa Středuly? Toho, který předal své voliče v prezidentských volbách po svém odstoupení marketingovému produktu jménem Danuše Nerudová? Stejně, jako se Středulovy ambice hnusily lidem v říjnu, hnusily by se jim nejspíš i teď. Kašpar ze zprivatizovaných odborů. Důvěra zmizela v propadlišti Středulova nenasytného konta i politických ambicí.

A tak na místo svolavatele odporu proti asociálnosti vlády nastoupil Jindřich Rajchl se svým projektem PRO. Ten, který když neměl podporu stát se předsedou Trikolora, práskl dveřmi a založil si na truc hnutí PRO s vlastně totožným programem i cílem. PROtože on je rozený předseda. PROtože on na to má. PROtože jeho nikdo nebude omezovat v rozletu. Natož nějaká vnitrostranická demokracie. (Nic proti, není na politické scéně nezvládnutějšího projektu, než je Trikolora, ale aspoň předvedli snahu a spojili své síly s Okamurovou SPD, protože správně cítí, že klíčem je spolupráce, ne rozbíjení sil) Kdybychom jako Rajchl politiku chápali všichni, je v České republice deset a půl milionu samostatných hnutí. A žádná budoucnost. My ovšem potřebujeme konstruktivní politiku, ne destruktivní. Potřebujeme politiky, kteří spolu umí mluvit, jednat a pracovat ve prospěch republiky. Jindřich Rajchl odchodem z Trikolory a založením PRO ukázal svou neschopnost domluvy, diplomacie.

Ovšem nikdo jiný se o hlas ulice nehlásí. A doba je obtížná, pro mnohé neřešitelná. Demonstraci pořádá právě Jindřich Rajchl. Jistě budou následovat další. Se svou troškou do mlýna přišlo Okamurovo SPD, které chce svolat demonstraci. Babišovo ANO si s myšlenkou rétoricky také pohrávalo. Na místě je i Paroubkův nový projekt Nespokojení se svou tradiční levicovostí, který slibuje další demonstrace (ta první byla svolaná narychlo a bez příprav). Jak vidno, zmatek a bordel, a politická soutěž i při kočírování hněvu ulice. A to nedopadne dobře. Je to vlastně rozbití a zničení oprávněného odporu proti chování vlády. Jeho rozmělnění na přetahování se mezi stranami a hnutími, kdy jeden nemluví s druhým, třetí pohrdá čtvrtým a pátý by si o šestého ani kolo neopřel. Proto ona nesmělá poznámka, že za demonstracemi měly být přinejmenším odbory, protože u nich by, nebýt Středulova trapného angažmá v prezidentských volbách, šla politická agitace stranou.

Na straně opozičních stran i hnutí, ať už parlamentních nebo neparlamentních, panuje až absurdní řevnivost. Dobře na to šli pořadatelé demonstrace loni v září. Byla to občanská iniciativa, nepřevládala stranická agenda. Dobře na to šli, než se sami zhádali o vliv a o peníze. Řevnivost, absurdní a zbytečné neshody. Jako u všeho, zájmy země ustoupily zájmům jednotlivých aktérů. To samé nám předvádí Rajchl neschopný toho, se domluvit, to samé nám předvede Okamura. To samé nám předvádějí jakékoliv protivládní akce… vyjma té protibabišovské s Milionem chvilek pro vyžírání budoucnosti republiky.

Kde oni vzali patent na úspěch? Byla to občanská iniciativa, lidé měli jediný cíl, jediného nepřítele, a dokázali se spojit i přes své rozdílné politické ukotvení. Však kdo by si před dvěma roky dokázal představit, že ODS a Piráti dokážou spolupracovat na vládní úrovni. Naprosto absurdní představa, dva protipóly. A hleďme, jak jim ten „antibabiš“ funguje. Funguje a zároveň ničí politickou scénu a soutěž v naší republice. Však co je jiného, když se s extrémní levicí pohrávající si aktivisté spojí s konzervativní „pravicí“ a vytvoří fungující vládu. Rozklad politických hodnot.

Nejsme prostě národ demonstrantů. Radši všechno probereme u piva a pak se přizpůsobíme okolnostem. Ať jsou jakkoliv nepříjemné. Na ulici při vyjádření vlastní vůle prostě selháváme v tom nejzákladnějším. V tom domluvit se a táhnout za jeden provaz. V lecčems je to skvělý přístup, podstatně snižuje možnost krvavých revolucí, ale někdy jsou chvíle, kdy je potřeba se chytit jednoho lana i s politickým konkurentem a společnými silami zabrat. Ve prospěch lidí.

„V sobotu jedeme s manželkou do Prahy na Václavské náměstí. Prostě to tak cítíme. Nejsme žádní dezoláti a agresivní chování a vystupování se nám bytostně příčí. Ale cítíme, že musíme už něco udělat. Alespoň zvětšit dav o naše dvě hlavy a vidět skutečnost. Ne jen to, jak o tom bude Forum24 a jim podobní další den psát,“ napsal mi čtenář. V odpovědi jsem ho v jeho úmyslu vyrazit na demonstraci podpořil. Nejsou tu tendence k puči, k adoraci Ruska, k tíhnutí k dezinformacím, je tu strach a obavy. Je potřeba, aby vláda slyšela hlasitý nesouhlas. Je potřeba, aby hlas ulice byl slyšet. Nyní se hlasu ulice chopil Jindřich Rajchl (a patří mu za to dík) a svou usilovnou opoziční prací chce vládě ukázat, že nejedná ve prospěch obyvatel republiky.

Uznávám, že Jindřich Rajchl má skutečně tah na branku. Trikolora se plácá v nicotné nečinnosti, zatímco Rajchl skutečně pracuje. Třeba měl Rajchl pravdu v tom, že Trikolora je prostě ztracený projekt, proto z ní vystoupil. V tom s ním i souhlasím. Třeba Rajchl postaví na nohy celou mimoparlamentní opozici a dostane ji do Parlamentu. Pak bude na místě, abych se na stránkách KL kál za svou nedůvěru. A rád to udělám. Zatím to ale vypadá, že to je souboj těch, kteří spolu mluví (a vládnou), s těmi, kteří spolu nemluví (a vládnout kvůli tomu nikdy nebudou). 

Psali jsme

Levice na márách. Oživovat ji chce zarputilý progresivista. Komentář Štěpána Chába

Takže ano, směle na demonstraci, ukázat vládě, že její chování je asociální.

Jen výzva stranám a hnutím, které chtějí pořádat demonstrace. Nejde po lidech chtít, aby si brali směny na demonstrování a jezdili podporovat jednotlivé aktéry v jejich boji o politické korýtko týden o týden a vždy pod vlajkou někoho jiného. Domluvte se. Pokud se nedomluvíte, zase ten odpor zlikvidujete svými trapnými osobními ambicemi. A sami sebe tak odsoudíte v dalším sledu k bezvýznamnosti. Fiala se vám z okna Strakovky směje. Když vidí tu vaši rozháranost, popadá se doslova za břicho. Ukázka vaší diplomacie v protestech proti nynější vládě je praktickou ochutnávkou toho, jak byste případně spolupracovali při budování vlády v budoucnosti. Jestli to bude jen řevnivost a naplňování ambicí jednotlivců, tak selháváte už před chlévskými vraty Poslanecké sněmovny.

Vložil: Štěpán Cháb