Legendární básník s kytarou a fesťák, který se protáhl na dvacet let. Tajnosti slavných
08.03.2023
Foto: Se svolením Supraphon
Popisek: Legendární básník s kytarou na albu Karel Kryl 75!
AUDIO/VIDEO Věčný rebel se stal díky upřímnosti a otevřené kritice symbolem boje proti totalitě, stejně rychle se ale později znelíbil i některým novým „demokratům“. Odstavit ho podruhé už ale nebylo tak snadné.
Jednou z jeho posledních písní se stala Demokracie, kterou legendární písničkář a symbol boje proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 napsal krátce před smrtí. Věčný rebel Karel Kryl si totiž nebral servítky ani po sametové revoluci a návratu z vynucené emigrace do vlasti. Vždycky říkal, co si myslel, takže se velmi brzy stal trnem v oku i některým představitelům rodící se demokratické moci. „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou…“ zpíval nenapravitelný buřič. Copak by asi napsal dnes?
Demokracie rozkvétá:
Rodinná tradice
Narodil se 12. dubna 1944 v Kroměříži do rodiny knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu, založenou v roce 1909 v Novém Jičíně jeho dědečkem a Ferdinandem Scottim. Za téměř třicet let své existence vydala Tiskárna Kryl & Scotti velké množství především bibliofilských tisků. V roce 1936 Karel Kryl nejstarší Scottiho vyplatil a provoz firmy, jejíž jméno se změnilo na Tiskárna Karel Kryl, převzal. Po obsazení Sudet v roce 1938 se rodina přestěhovala do Kroměříže, kde dědeček, Karel Kryl nejstarší, tiskárnu obnovil. Karlova matka Marie, rozená Šebestová, pocházela z Frýdku. Karel byl prostřední ze tří dětí, měl o rok starší sestru Marii a o tři roky mladšího bratra Jana. Není divu, že měl odmalička mimořádně kladný vztah k literatuře. Zpočátku se chtěl stát hrnčířem stejně jako kdysi jeho pradědeček, nakonec se ale rozhodl věnovat naplno hudbě a poezii.
Nevidomá dívka:
Nejslavnější protestsong
Jeho první autorskou skladbu Nevidomá dívka roku 1968 nahrála kapela The Bluesmen a nazpívala ji Hana Ulrychová. Karlovy politické názory, přetavené do písní, se začaly projevovat v roce 1968, kdy naplno prožíval Pražské jaro. „Byl to ohromný výbuch svobody,“ vzpomínal. Letní dovolenou pak trávil s kamarády na chatě u řeky Moravy. Večer 20. srpna seděli u táboráku a zpívali trampské písničky, když je vyrušil temný hukot letadel. Den nato napsal: „Bratříčku, nevzlykej, to nejdou bubáci…“ Píseň se stala jedním z nejpopulárnějších protestsongů, Karel koncertoval po celé republice, všem ale bylo jasné, že je pouze otázkou času, kdy ,vyšší místa‘ udělají jeho svobodné umělecké tvorbě rázný konec. Přišlo to krátce po prvním výročí okupace, kdy se 22. srpna konalo na pražském Václavském náměstí velké protestní shromáždění a proti demonstrantům zasáhly Lidové milice. Všechny Krylovy naplánované koncerty a projekty byly postupně zrušeny, a tím prakticky skončilo veškeré jeho veřejné vystupování.
Bratříčku, zavírej vrátka
Fesťák, který se protáhl
Svoji debutovou desku vydal v roce 1969, půl roku po invazi ,spřátelených vojsk‘. Album otevírá píseň, podle které je pojmenované i celé LP – Bratříčku, zavírej vrátka. Když pak 9. září 1969 odjížděl na písničkářský festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, ani ho nenapadlo, že se původně plánovaný dvoutýdenní pobyt protáhne na dvacet let. Zrodil se symbol, proti němuž se režimu velmi obtížně bojovalo, protože neměl tak dlouhé prsty, aby na něj přes zadrátované hranice dosáhl. Jeho alba Rakovina, Maškary a Karavana mraků vyšly v SRN, do vlasti byly pašovány, kopírovány pomocí magnetofonů, a jeho písničky se šířily dál především mezi mladou generací.
Píseň neznámého vojína:
Stav duše
Zpočátku se V Německu se zpočátku cítil osamocený a ztracený v cizí kultuře, naštěstí ale potkal lidi, kteří mu pomohli. V roce 1973 se poprvé oženil s Evou Sedlářovou, dcerou zvěrolékaře Dušana Sedláře, který byl až do roku 1968 ředitelem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, v níž pracovala jako inspektorka chovu i jeho žena, doktorka filozofie Vlasta Sedlářová. Po invazi vojsk celá rodina emigrovala. Krylovo manželství však po dvou letech skončilo rozvodem a legendární moravský básník a písničkář k tomu ve své knize Půlkacíř napsal: „To nebyl obyčejný milostný vztah, ale stav duše. Odhodlání a rozhodnutí s někým zestárnout. Proto to pro mě bylo tak bolestné, když to nevyšlo. Na duši mi zůstala jizva, jež se nezacelí. Moje žena Eva si našla jiný vztah, rozvedli jsme se.“
Pokračování v pátek 10. března
(zdroje: Wikipedia, Supraphon, Česká televize, Český rozhlas, BBC, Muzeum Novojičínska, Miloš Zábranský: Občan Karel Kryl, ČSFD, Dušan Rapoš: Karel Kryl – Kdo jsem?, Půlkacíř – Karel Kryl v rozhovoru s Milošem Čermákem)
Vložil: Adina Janovská