Elitářství ve zdravotnictví a lůza pod skalpelem. Komentář Štěpána Chába
komentář
28.02.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Pro vyvolené. Ti ostatní dostanou místo operace vynadáno a poukázku do krematoria
Muž měl nádor v nosohltanu a pojišťovna mu odmítla uhradit jiné léky než ty, jejichž negativní vedlejší účinek by bylo ohluchnutí. Přesně ten se mu stal, začal hluchnout a po třech dávkách z takové „léčby" ustoupil. Jiné léky, dražší, by léčily bez tohoto dopadu. Muž si musel léky uhradit sám, protože to pojišťovna striktně odmítla. Nyní uspěl s žalobou u Nejvyššího správního soudu, který zkonstatoval, že pojišťovny musí brát v potaz i negativní účinky léčby a zohledňovat ji u úhrady léčby. Ale v textu o tomto případu mě zaujalo vyjádření kardiologa Josefa Veselky. Ten znovu přichází s myšlenkou na připojištění k již existujícímu pojištění.
Josef Veselka serveru Lidovky.cz doslova řekl: „Řeklo by se třeba, že budou pojišťovny standardně hradit léčbu do milionu korun. Cokoliv nad to by zaplatily jenom těm lidem, kteří by byli připojištění. Pro případ, že by se jim něco stalo, by posílali pojišťovně například tisícikorunu měsíčně. Pak by jim pojišťovna uhradila třeba i léčbu vzácné choroby za deset milionů.“
Uvažování pana Veselky jde tím správným směrem. Chudým dát možnost co nejrychleji umřít, bohatým dát možnost užít si nadstandardní péči. Pan Veselka, Lidovkami titulovaný jako expert, asi netuší, kolik lidí, kolik domácností žije ze dne na den. Nejspíš zastává stereotypní a notně hloupé přesvědčení, že si za to můžou sami, že nemají kouřit a pít a házet peníze do automatů a mají se víc snažit a vůbec, je to verbež líná, bude jen dobře, když uvolní místo na planetě. Uvažujeme správným směrem?
Vím, neříká se to, podobné věty se většinou zaobalí za diplomatičtější vyjádření, do slov, která nejsou tak bezcitná. Ale výsledek je totožný. Nesolventním a tedy zbytečným hulvátům dát „léky“, jejichž vedlejší účinek je hluchota, ač je po ruce lék, který prostě léčí. Nezáleží na nich. Jsou zbyteční. Jejich život za to nestojí. Fascinující – něčí život nestojí za vyšší výdaje. Takovému expertovi se dostat do spárů musí být zážitek. Hluboký lidský přístup skutečného lékaře zaručen.
Jaká by měla být pravidla u lékařské profese? Lékař není spojenec pojišťovny, lékař je obhájce pacienta. Bojuje za co nejlepší péči, která je pro něj dostupná. Pokud se lékař propůjčí k tomu, že bude obhajovat přístup pojišťoven – dostaneš „lék“, po kterém ohluchneš, protože nám na tobě nezáleží, jsi se svou nemocí jen škůdce našeho zdravotnictví – nestojíme proti lékaři, ale proti cynikovi, který se minul povoláním. Měl z něho být právník? Exekutor? Revizor v MHD? No, něco mezi tím. V takových profesích je sociální debilita bonusem. U lékaře nikoliv.
Uvedu to na vlastním příkladu. Co by ne. Je nás v domácnosti šest. Pokud bych chtěl mít pro rodinu zajištěnou zdravotní péči, a tedy bych všem chtěl platit onu tisícovku měsíčně, dostanu se jen u zdravotního pojištění na krásných deset tisíc měsíčně (i kdyby se v podobných cynicích hnulo svědomí a řekli, že u nezletilých dětí se připojištění platit nemusí, platil bych osm tisíc). Co všechno budu muset dětem odepřít? A že toho zase tolik nemají. Najedu na systém – k večeři jen topinka s česnekem? Co, pane doktore Veselko? Je to zdravé? Nebo že bych řešil stravu kolínky s cukrem? Je to levné, mohl bych pak dětem pro jistotu zaplatit připojištění, protože z takových večeří bych se divil, kdyby neonemocněly nějakou výstavní chronickou nemocí, jejíž léčba se setsakra prodraží. A když je nepřipojistím, hned ve dveřích ordinace je praští mezi oči svým pohrdáním nějaký podobný cynik s tím, že lůzu neléčí, té ordinuje hluchotu. Co tohle u všech ďasů je? Lékař? Kde, jaký? I Mengele byl lékař.
Je v tom pan doktor Veselka sám? Ale vůbec. Miroslav Kalousek, šedá eminence TOP 09, napsal na svůj Twitter: „Velmi citlivé téma… S vědeckým pokrokem bude jeho finanční náročnost stoupat u řady nemocí. Chceme-li pro každého z nás zachovat naději na to nejlepší, musíme souhlasit s větší osobní spoluúčastí v systému zdravotní péče. Nebo ne a pak všichni dosáhneme maximálně na průměr.“ Jak vidno, pokrok nezastavíme. A v budoucnosti plné pokroku není místo pro chudé. Ne, nebudeme pracovat na tom, ať chudí přestanou být chudými. My jim nedopřejeme tu nejlepší zdravotní péči. I takhle to funguje. Mrtvý nemůže být chudý. Protože je mrtvý. A přestane zavazet těm lepším z našeho středu. Doufám, že se v tom pokroku počítá i s eugenikou. To je ta pravá věda pro vyvolené.
Když přijde člověk k doktorovi s chřipečkou, rád mu napíše recept na nějaké výborné kloktadlo. Ale jakmile člověk přijde s vážnou a vleklou nemocí, která mu zásadně ovlivní kvalitu života, dávají se ručičky pryč, protože o peníze jde přece až na prvním místě. Ždímat invalidy a důchodce, toť plán naší pětiletky. Chce se po nás přechod na západní připlácení za všechno, ale pořád jsme platově na východě. A ne všichni mají práci se stotisícovým platem. Jedeme na doraz, pane Veselko. Fakt už vám toho víc dát nemůžeme. Makáme jak mourovatí, ale peníze do foroty jsou pořád mimo dosah.
Netrestejte lidi. To, že jste nechali třicet let hroutit se volným pádem české zdravotnictví, je vaše vina. Těch, kteří rozhodují. Těch z pojišťoven, z ministerstev, z premiérských židliček, z různých lékařských komor. Přestaňte za svou neschopnost trestat lidi. Vím, musíme koupit stíhačky. A granáty. A nějaké ty houfnice. Na lidi nakašlat. Ti mají pořád nějak podezřele moc peněz. Vytřískat to z nich horem dolem. Dokud nezačnou žrát trávu, pak bude mise splněna.
Vložil: Štěpán Cháb