Tragický zážitek zrodil legendární film aneb Život jak z románu od Hrabala. Tajnosti slavných
15.02.2023
Foto: Se svolením archiv Markéty Zinnerové
Popisek: Spisovatelka a scenáristka Markéta Zinnerová
VIDEO Malí stejně jako velcí, její příběhy čtenáři i diváci prostě milují. Mohou se totiž s nimi snadno ztotožnit. Mimořádná autorka do nich promítla velký kus života, všedních radostí i tragických dramat. A nejen těch ze sousedství.
Malých čtenářů má kolem sebe pořádnou kupu, přesto jí trvalo dlouhých dvanáct let, než se konečně dokázala vypsat z největší životní tragédie. Nadarmo odborníci neříkají, že psaní je účinná psychoterapie. Píše-li pro děti, dokáže se vrátit desítky let a myslet jako ony, když tvoří pro dospělé, myslí dospělácky. Scenáristka, dramaturgyně a nejúspěšnější autorka knížek pro děti Markéta Zinnerová, jejíž příběhy milují všichni bez rozdílu věku, loni oslavila osmdesátiny.
Den pro mou lásku:
Předkové z obou břehů
Narodila se 21. června 1942 v Brně, právě když naši zemi naplno ovládla hrůzná pomsta nacistů po smrti říšského protektora Reinharda Heydricha. Historie její rodiny byla pořádně spletitá a druhá světová válka ji ještě víc zamotala. „Srbochorvatská babička sloužila ve Vídni, kde se potkala s krejčím z rakouských Alp. Spolu odešli na jižní Moravu, kde děda našel práci na dráze,“ prozradila v rozhovoru pro server Čítárny.cz. Oba zůstali německé národnosti, protože nezvládli zkoušky z češtiny, Markétina maminka ale zvolila českou. Tatínek byl židovského původu, jeho otec učil na reálce a matka pocházela z významné rodiny brněnských průmyslníků a obchodníků Tugendhatů. Navzdory nátlaku se s ním matka odmítla za války rozvést, čímž mu nejspíš zachránila život, protože byl deportován do Terezína až v roce 1944. Přežil, na rozdíl od dalších třinácti příbuzných, kteří v nacistických koncentračních táborech zahynuli.
Tajemství proutěného košíku:
Upřímnost a odvaha
Dramatická životní pouť čekala i na Markétina strýce Helmuta, který musel narukovat na ruskou frontu. Generálovi, který si ho vybral za osobního řidiče, jednou prozradil, že všechny peníze posílá sestře, která má dítě se Židem, takže na ně nedostává potravinové lístky. A upřímnost se mu vyplatila. Za volantem generálského vozu zůstal až do konce války, pak se převlékl za zahradníka a s konví v ruce prošel z Hamburku přes celé Německo a Rakousko pěšky až domů do Valtic. Kvůli německé národnosti ale musel s rodiči do odsunu. „Ještě jsme je navštívili v seřazovacím táboře. Stejně jako moje maminka jihoslovansky černovlasý okatý kluk mě vyhazoval do vzduchu a smál se na mě. Už nikdy jsme se neviděli,“ zavzpomínala.
Indiáni z Větrova:
Život jako od Hrabala
Knížky milovala odmalička, ráda četla básničky a brzy začala psát první pokusy o povídky. Po maturitě na liberecké jedenáctiletce absolvovala osvětovou školu v Praze, a pak nastoupila ve dvaceti letech jako průvodčí u dráhy. Důvod byl prozaický, potřebovala režijní jízdenku a občas delší volno, aby mohla jezdit za svým přítelem na vojnu. „Prožila jsem si Hrabalovy Perličky na dně, okouzlená nevšedností každého dne. Soudržností nádražáků, žargonem, stavovskou hrdostí jízdních čet…“ Vyslechla spoustu příběhů, které toužila napsat, tenkrát na to ale byla příliš unavená. Vrátila se k nim až později v knížce pro děti Jízdenka na prázdniny, pak v scénáři pro televizní inscenaci Ustláno na čekankách. A koneckonců mašinfírou byl i otec jejího učitele Karfíka ze seriálu My všichni školou povinní.
My všichni školou povinní:
Rána, která nepřebolí
Vdávala se velmi brzy, v roce 1964 se jí narodila dcera Pavla a o dva roky později Petra. Krátce nato ale náhle zemřela v necelých třech letech starší Pavlínka. Po mateřské dovolené začala v roce 1968 pracovat jako redaktorka v týdeníku Mladý svět, poté v Květech, a současně publikovala v dětských časopisech Mateřídouška, Pastelka, Země pohádek… V roce 1969 se jí narodil syn Pavel, který se později promítl do románu Tajemství proutěného košíku a scénáře úspěšného rodinného seriálu. V roce 1971 nastoupila v Československé televizi jako dramaturgyně literárně-dramatického vysílání pro děti a mládež. Se ztrátou dcery se poprvé pokusila vyrovnat v pohádkovém příběhu Princezna z třešňového království, který vyšel v roce 1975. O rok později promítla tragédii matky do scénáře psychologického dramatu Den pro mou lásku, které natočil v roce 1976 Juraj Herz, v hlavních rolích s Martou Vančurovou a Vlastimilem Harapesem. Film upoutal mimořádnou pozornost, protože i nejvypjatější scény dokázala napsat dramaticky a současně jemně, a stejně skvěle se s nimi vypořádal i režisér. Významně k tomu přispěla tragická osobní zkušenost, kterou na rozdíl od hrdinů příběhu její manželství s publicistou Rudolfem Zemanem nezvládlo.
Za humny je drak:
Srážka se školou
V roce 1976 se stala profesionální spisovatelkou na volné noze, podruhé se provdala za dramaturga Miloslava Vydru a v roce 1977 se jim narodil syn Miloslav. Ani toto manželství ale nakonec nevydrželo. V roce 1979 sklidil velký úspěch rodinný film z prostředí dětského domova Indiáni z Větrova, natočený podle jejího stejnojmenného románu. Až v roce 1981 se sama vrátila do školy, vystudovala dálkově na FAMU scenáristiku a dramaturgii a současně začala spolupracovat s Československým rozhlasem. Mezitím okouzlila diváky mimo jiné jedna z jejích nejkouzelnějších pohádek Za humny je drak a v roce 1984 začal Ludvík Ráža natáčet seriál My všichni školou povinní. „Velmi inspirativní byla učitelka mého prvňáčka Pavla. Utrpěl na ni čelní náraz. Takže vzniklo duo Hajská a Jirka Oliva,“ přiznala.
Elixír a Halíbela:
Osudová míle
Ta její se ve skutečnosti jmenovala Dlouhá míle, dramatický seriál Jiřího Adamce z prostředí vrcholového sportu, díky němuž potkala konečně toho pravého. Jako odborný poradce se totiž podílel na jeho natáčení bývalý atlet a trenér, o pět let starší Milan Jílek. Zakrátko se vzali, za svědky jim šli představitel televizního hrdiny jejího příběhu Svatopluk Skopal a učitel Karfík Miroslav Vladyka. V roce 2004 vyvolalo rozruch kriminální drama Bolero, k němuž napsala scénář podle skutečného příběhu slovenské studentky Mariky, kterou znásilnili a zabili spolužáci.
Bolero:
Útěk z ruchu velkoměsta
Jejím posledním filmovým počinem se stal scénář k pohádce Zlatá nitka, která ji přiměla k radikální životní změně. „Měla výborné obsazení, hotové kostýmy, kompletní přípravu. Po prvním natáčecím týdnu se ukázalo, že producentovi vybouchly peníze,“ posteskla si Čítárně.cz. S manželem se přestěhovala natrvalo na chalupu u Jindřichova Hradce, a zatímco Jílek jezdil po střeleckých soutěžích, zahradničil a učil mediky masérské techniky, Markéta našla klid, aby mohla naplno popustit uzdu fantazii, vzpomínkám a představám. A těšili se, jak spolu oslaví narozeniny, 15. června Milanovy pětaosmdesátiny a o šest dní později Markétinu osmdesátku. Osud ale rozhodl jinak, 10. ledna 2022 Milan Jílek náhle zemřel na infarkt.
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Čítárny.cz, Slovník české literatury, Česká televize, Český rozhlas)
Vložil: Adina Janovská