Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hrabě Dracula očima českého grafologa. Záhady života

05.02.2023
Hrabě Dracula očima českého grafologa. Záhady života

Foto: Se svolením Columbia Pictures

Popisek: Valašský kníže Vlad III. Dracula nepřestává lákat spisovatele a filmaře. Jedním z jeho nejúžasnějších představitelů je Gary Oldman v thrilleru oscarového režiséra Francise Forda Coppoly.

Nejslavnější upír světa, hrabě Drákula, měl svůj předobraz v historické osobě rumunského trojnásobného valašského knížete Vlada III. Draculy (Naražeče, napichovače). Česká spisovatelka Jenny Nowak po tajemstvích Draculy pátrá už mnoho let a tak ji v časopise Záhady života poprosili, aby prozradila, co v Draculově písmu odhalil renomovaný grafolog. Pokud tedy chcete proniknout do temné a krvelačné duše vládce, který žil v letech 1431-1476, čtěte dál... a budete nejspíš překvapeni. Jenny Nowak vypráví.

Všichni jistě ví, že spisovatelé musí při práci na svých románech přečíst spousty jiných, zejména faktografických knih o předmětu svého zájmu, nastudovat co nejvíc reálií, a ani u mě to samozřejmě není jinak... Mou nejpopulárnější románovou řadou je volně propojená transylvánská série, která je inspirována dobou rumunského středověku. Jejím hrdinou je kníže Vlad II. zvaný rumunský Ţepeş čili Naražeč, podle oblíbeného způsobu popravy – naražením na kůl. Pod tímhle jménem je ovšem znám asi jen historikům nebo lidem, kteří se o tohle dějinné období zajímají. Mnohem známější, a to po celém světě, je však pod svým rodovým jménem Dracula. A právě proto jsou zřejmě mnozí překvapeni, když se dozví, že jde nejen o skutečnou historickou osobnost, ale navíc o vládce, kterého si Rumuni cení asi tak, jako my našeho Otce vlasti Karla IV. Dokonce natolik, že mu na náměstí stavějí sochy. Většina lidí se stále domnívá, že  Drákula je jen literární postava, kterou si do svého světoznámého románu vymyslel viktoriánský spisovatel Bram Stoker, od něhož ji pak přejali tvůrci dalších hororových příběhů a filmů. Nic ale nemůže být vzdálenější pravdě.

Odpovědi jsou v Rumunsku

Když jsem později narazila na zmínku, že jsou ve státním archívu v rumunském Brašově uloženy originály jeho vlastnoručně psaných dopisů, bylo mi jasné, že je musím vidět na vlastní oči, a s několika přáteli jsme začali připravovat výpravu do Rumunska. A protože jeden z hlavních organizátorů byl novinář, napsal do brašovského archivu dopis s prosbou, zda bychom si tyto vzácné listiny mohli prohlédnout. Žádná odpověď sice nepřišla, ale to nás samozřejmě neodradilo a za pár měsíců jsme stáli v Brašově na náměstí. A tohle jsem si pak zapsala do svého cestovního deníku: „Vlastně ani nevíme, jestli pošta naši opovážlivou žádost vůbec k rukám ředitele archívu doručila. A i kdyby, jak pravděpodobné je, že nám, bandě špinavých ošuntělých nadšenců, kteří jsou už několik dní na cestě rumunskými horami, někdo uvěří, že jsme skupina historiků. A jen těžko nám beze všeho ukáže vzácné originály dopisů, osobně psané knížetem Vladem. Jisté je, že v ČR by se s námi o něčem takovém nebavil ani vrátný. Jenomže tady naštěstí nejsme u nás, kde by s naší žádostí vyběhli, a hlavně – máme nad sebou tajemnou ochrannou ruku.“

Náš neviditelný průvodce

Už jste někdy spěchali cizím městem v doprovodu dobře obeznalého domorodce? Pokud ano, tak jistě víte, že se v takovém případě člověk jen občas tak trochu mrkne na jména ulic, rozhlédne se po význačných bodech, ale o směr cesty se nijak zvlášť nestará. Průvodce se přece vyzná, takže je zbytečné se tím zabývat. Určitě vás dovede. A také náš neviditelný společník, jehož přítomnost jsme všichni spolehlivě cítili, se v Brašově vyzná, což se hned také ukázalo, když jsme bez oklik, bloudění a vyptávání po chvíli stanuli rovnou před archívem.

V ovzduší starosvětské, trochu zatuchlé vědy působíme se svými uválenými batůžky a ušmudlanými tričky poněkud nepatřičně. Nikdo z nás neumí pořádně německy a hodná archivářka, co se nás ujímá, zase ani slovo anglicky, takže nám nezbývá než doufat, že nás žádá o strpení. Po půlhodině vpluje jakási dáma s důležitě vyhlížejícími deskami v rukou s tím, že se omlouvají za zdržení. Prý nevěděli, že dnes přijdeme, a materiály pro nás teprve museli připravit. Rozkládá před námi první list s datací roku 1461, a my se strkáme, natáčíme, fotografujeme, zíráme, slzíme… Nevím, zda se takto chovají skuteční historici, ale zdá se, že to místním starost nedělá. Sledují nás spíš s pochopením a hrdostí na svou historii.

Nemůžu uvěřit svým očím a jen se beze slova dívám na ty ostře, pravidelně vykroužené tahy černým inkoustem, stejně jako na rudou kaligrafickou signaturu. Před očima se vynořují obrazy, čas náhle sviští zpátky staletími. Starý stůl a dlouhé, štíhlé prsty. Odkládají brk. Draculův vystrašený písař chvatně překládá čtvrtku hrubého papíru, aby na ni přitiskl knížecí pečeť. Z těch rovných, pečlivě vykreslených řádků vyzařuje taková energie, že se nad nimi téměř nedá udržet ruka.

Nemožné se stalo možným

Když jsme pracovníkům archivu předkládali nesmělou žádost, jestli bychom snad z jednoho z těch listů nemohli obdržet kopii, nevěřili jsme, že uspějeme. Vždyť kdo by položil originál listiny z 15. století na kopírku?! Jenže oni se zatvářili, že vůbec nechápou, co je na té prosbě tak opovážlivého, a bez mrknutí oka nám okopírovali všechno, po čem jsme zatoužili. A teprve až po návratu domů někoho napadlo, že vlastně máme v rukou klíč k jedné z velikých záhad historie: Kdo vlastně byl a jaký byl kníže Dracula? Byl to sadistický psychopat, jak o něm soudí někteří životopisci? Byl to nelítostný tyran? Nebo jen panovník, který se ve své nelehké situaci ve válce s Turky uchýlil ke krajním prostředkům? Anebo někdo úplně jiný? Na všechny tyhle otázky nám mohl odpovědět jediný člověk. Grafolog. Rukopis jsme mu předložili bez podpisu, aby nemohl být předem ovlivněn, a bez jakýchkoli dalších informací včetně toho, z jaké doby vzorek písma pochází. Výsledek nás všechny ohromil.

Co vyčetl z rukopisu grafolog

Podrobný posudek začínal slovy: „Pisatel je člověk svérázný, nezvykle výrazná individualita, osobnost, spojující v sobě vědomí hloubek i výšek. Dokáže být realista, ale rozhodně mu není neznámý ani svět imaginace a fantazie. Sebeovládání a tvořivá vůle mu dávají dobré předpoklady pro to, aby poznal plnost toho, co je nahoře, jakož i toho, co je dole.“ O žádné duševní chorobě, o níž mnozí autoři tak rádi spekulují, ani o hrubé poruše osobnosti, čehož by si profesionální grafolog jistě musel povšimnout na první pohled, ani zmínka. Naopak. Hovoří spíš o niterné sebekázni a o chápání pozemských i duchovních souvislostí.

Jako prostého, nekomplikovaného romantického milovníka si knížete Draculu představuje asi málokdo, takže naopak nepřekvapilo, že k tomuto náhledu došel i grafolog. O jeho soukromém a milostném životě uvedl: „Nikdy není se sebou plně spokojen, vždy se domnívá, že na sobě musí pracovat. Pravděpodobně má problémy v oblasti vztahové. Je silně smyslně založený, věci dokáže vnímat v plnosti a takřka s animální radostí. V jistých situacích může projevovat dokonce až zvířecí bezprostřednost a leckdy mu může dělat potíže rozlišit realitu od vlastních představ.“

Odborník se dále rozhovořil o osobnosti sice komplikované a nelítostné, avšak současně velkorysé a moudré. „Svému okolí se nepřizpůsobuje snadno, je zvyklý, že se naopak všichni přizpůsobují jemu. A přestože to okázale nestaví na odiv, chová v sobě silnou touhu něco představovat a dát to světu znát. Přesto se v jeho vystupování projevuje jistý druh skromnosti, vycházející z oprávněně vysokého sebevědomí. Protože důležitý je, netrpí potřebou se důležitým dělat. Kontakty navazuje snadno, přestože jeho základní ladění odpovídá spíš pocitu izolace a osamělosti.“

Nezávislý intelektuál

„Pisatel je nesporně bystrý, pohotový a dokáže být i velmi spontánní. Jeho intelektuální úroveň je vysoká, spojená s bohatostí a plností myšlenkového světa. Pojí se v něm důvtipnost, nezávislost, nepředpojatost myšlení, schopnost nazírat věci vcelku, s touhou myšlenkově obsáhnout celý svět. Pisatel bytostně potřebuje k životu introspekci, což souvisí s touhou stále se zdokonalovat a mířit stále výš.“

Od historiků víme, že kníže Vlad po celý život zuřivě usiloval o co největší samostatnost své země a musel bojovat i proti zrádcům z vlastních řad, takže není divu, že někdy propadal beznaději a docházely mu síly. Ani tohle při rozboru písma neuniklo: „Má v sobě značnou sílu a schopnost zaměřit se na vysoké cíle, a ty pak realizovat. Vše začíná s optimismem a elánem, ale pod vlivem okolností někdy převládne pesimismus a úbytek původních sil.“

Vladovy politické ambice i plány byly jistě velkorysé, a jeho vojenská strategie na tehdejší dobu obdivuhodná. Snad proto mu grafolog, v domnění, že se jedná o žijícího pisatele, v závěru upřímně poradil: „Dotyčný má veškeré reálné předpoklady uplatnit se ve vysoké funkci státnické, diplomatické nebo strategické (například v oblasti plánování nebo vojenství).“ Velice se pak podivil, když se dozvěděl, že těchto jeho dobrých rad bylo uposlechnuto. Až na to, že už více než před pěti stoletími…

A pokud jste milovníky tajemna a záhad, nenechte si ujít únorové Záhady života, které jsou právě na stáncích! Dozvíte se například příběh skeptického detektiva, který chtěl vyvrátit existenci tzv. minulých životů. Když se však ocitl nad hrobem muže, jehož spatřil během své regresní terapie, podlomila se mu kolena!

 

Záhady života

Vložil: Redaktor KL