Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V hlavní roli závist. Zatímco dobývala svět, doma ji za trest navždy vymazali. Tajnosti slavných

30.01.2023
V hlavní roli závist. Zatímco dobývala svět, doma ji za trest navždy vymazali. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením soukromý archiv Adiny Janovské

Popisek: Eva Prchlíková na oficiální podpisové kartě z padesátých let

FOTO / AUDIO/ VIDEO Šuškalo se o ní, že emigrovala, a tím jí závistivé kolegyně navždy zavřely cestu k návratu do vlasti. Zatímco drobná plavovláska z filmů pro pamětníky dosáhla mezinárodního věhlasu, v rodné zemi byla plánovitě zapomenuta.

Její životní dráhu předurčily čistý soprán s velkým rozsahem, půvabná tvář a pohybové nadání. Půvabná blondýnka se narodila do doby zrození a rozmachu kinematografie, takže není divu, že se představila publiku nejprve jako jedna z dlouhé řady dívek, kterých měli v třicátých letech minulého století vzhledem k obrovskému množství natáčených projektů velkou ,spotřebu‘. Vzápětí Eva Prchlíková zazářila jako nadějná sopranistka ve světě opery a později jí jako Evě Likové tleskalo publikum nejvýznamnějších světových operních scén. Nakonec ale její životní pouť navždy změnila jedna z nejubožejších a zavrženíhodných emocí – závist.

 

Polibek na rozloučenou:

Duo se Settlerem

Narodila se 21. prosince 1919 v Dvoře Králové nad Labem, od pěti let už ale vyrůstala v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Karlíně absolvovala i půlroční kurz na rodinné škole, prožít ale život coby vzorná hospodyňka a matka v domácnosti nebo ho strávit nad suchopárnými lejstry jako úřednice ji ale vůbec nelákalo. Od dětství totiž zpívala, učila se hrát na klavír, pracovala na sobě v baletní přípravce významného tanečníka a choreografa Jaroslava Bergera a ráda chodila do biografu. Obdivovala krásky na stříbrném plátně a snila o tom, že se stane jednou z nich. A protože pochopila, že splněné sny nepadají samy z nebe, přihlásila se k studiu herectví na státní konzervatoř, kterou úspěšně absolvovala v roce 1939. Současně natáčela i populární šlágry s kolegou Oldřichem Kovářem, který byl členem původní sestavy trampské skupiny Settleři. Mezitím se jí podařilo uspět i ve filmovém konkurzu, takže si už během studia zahrála v roce 1936 jednu ze spolužaček Hany Vítové neboli Evy Martenové v melodramatu režiséra Svatopluka Innemanna Sextánka.

 

Eva Prchlíková

Hvězda české operní scény čtyřicátých let; foto se svolením Opera Plus

Role jako přes kopírák

Ještě v tomtéž roce dostala bezejmennou vedlejší roli jedné z chovanek penzionátu v romantické komedii Karla Hašlera Irčin románek a do vypuknutí druhé světové války se objevila v patnácti filmech. Všechny si ale byly podobné jako vejce vejci, zpravidla průměrné kvality, a monotematické byly i Eviny postavy, rozverné studentky či vzorně vychované dívky takzvaně z lepších rodin. První, které scenáristé přidělili i jméno, byla v roce 1938 Věra v komedii Karla Lamače Slávko, nedej se!, poté si zahrála mimo jiné v Ideálu septimy, historické komedii Cech panen kutnohorských, v komedii o tom, že žádný továrník si nemůže být jist před podnikavou chudou dívkou Andula vyhrála, či v hudební romanci Václava Binovce Lízino štěstí. Mezitím nabrala její kariéra jiný směr, takže se pak před kameru vrátila už jen jednou, jako písařka v dramatu o gigantické stavbě a šetření na nepravém místě z roku 1942 Velká přehrada. I když její jméno v titulcích zůstalo, téměř nikdo už dnes ani netuší, že se půvabná plavovláska stala světoznámou hvězdou.

 

Tvůj bílý šátek:

Úchvatná Mařenka

Mnohem víc možností jí nabídlo divadlo. Od března do začátku září 1938 se poprvé představila publiku, a hned na scéně Národního divadla, v dramatizaci románové prvotiny vrcholného představitele literárního realismu Gustava Flauberta Paní Bovaryová. Po absolutoriu nejprve prošla jako herečka a operní pěvkyně divadlem v Kladně, pražskou Velkou operetou, Novým divadlem Oldřicha Nového a v roce 1941 zakotvila až do uzavření českých divadel nacisty na podzim 1944 v Tylově divadle v pražských Nuslích. Souběžně začala od roku 1943 hostovat v Českém národním divadle Brno, jehož publiku se poprvé představila jako Mařenka v Smetanově Prodané nevěstě, a svým čistým sopránem tak zaujala, že se vzápětí stala řádnou členkou operního souboru. Pak ale dostala nabídku, která se neodmítá.

 

Eva Prchlíková

Díky baletní průpravě hravě zvládla i postavu Neddy v opeře Komedianti; foto se svolením Majestát.cz

Jako jed

Velmi brzy ale pocítila, jak zákeřná a zničující dokáže být lidská závist. Dvouleté angažmá v Spojených státech, kde zpívala s Detroit Symphony Orchestra pod pseudonymem Eva Likova, jí záviděla nejedna kolegyně, takže se po únorovém převratu v roce 1948 vyrojily doma pomluvy, že vlastně emigrovala. Následovaly výhrůžky, jak s ní režim zatočí, které se k ní donesly až přes oceán. Není tudíž divu, že nakonec požádala o trvalý pobyt a díky velkolepému úspěchu dostala hned po počátečním angažmá další nabídku v New York City Opera, v níž působila celé desetiletí. Poté hrála a zpívala v stálém angažmá až do poloviny šedesátých let na hudebních scénách v Detroitu, New Yorku a Philadelphii, hostovala v dlouhé řadě amerických i evropských divadel, pořádala koncertní představení a zájezdová turné. Jen v rodném Československu jako by nikdy neexistovala.

Druhá kariéra

V roce 1966 ukončila pěveckou kariéru, a pak učila zpěv na University of Michigan School of Music, Theatre & Dance, od níž dostala při odchodu do důchodu ocenění za celoživotní dílo. Ani pak nezahálela a učila dál soukromě ve Philadelphii a New Yorku, kde založila vlastní pěveckou školu. S přibývajícím věkem se u ní ale rozvinula Alzheimerova choroba, takže v Michiganu nakonec zakotvila natrvalo. Pěvkyně Eva Prchlíková, která se stala uznávanou operní hvězdou světového formátu, se už do své vlasti, která se na ni snažila plánovitě zapomenout, nikdy nevrátila. Zemřela 15. března 2004 v michiganském Southfieldu.

(zdroje: ČSFD, FDB, Národní divadlo, Český film, Opera Plus, Majestát.cz, Encyklopedie dějin Brna, International Opera Star and Beloved )

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská