Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Já o koze, ty o voze. Dcera chovatele drobného zvířectva to dotáhla až do Národního. Horká židle Martiny Preissové

28.01.2023
Já o koze, ty o voze. Dcera chovatele drobného zvířectva to dotáhla až do Národního. Horká židle Martiny Preissové

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: Martina Preissová v Show Jana Krause

V jednu chvíli si herečka Martina Preissová v Show Jana Krause udiveně povzdychla, protože jako nositelka červeného diplomu v oboru herectví si nemyslela, že se budou celou dobu bavit o kozách. To už je ale Jan Kraus, vytáhne na hosta nečekané téma a nedá s ním pokoj.

Martina Preissová je úspěšná v divadle i před kamerou. Dva roky po absolvování herectví na JAMU  hrála v Národním divadle v Brně, pak dala vale rodné Moravě a přesídlila do Prahy, protože dostala nabídku do angažmá v Zlaté kapličce. Jan Kraus krátce připomněl, že v divadle hraje významné role, ale také hodně natáčí televizní seriály. Co ho ale zajímalo víc, byly dvě knihy, které herečka napsala. Jak to přijde, že si najde čas na psaní?

 

Martina Preissová Četnické humoreskyŘádová sestra Jitka v seriálu Četnické humoresky; foto se svolením Česká televize

Jediná chvíle, kdy si užije samotu

Martina Preissová tvrdí, že psaní je pro ni něco jako oddychový čas od pobytu mezi lidmi. První knihu vydala v loňském roce, byla tedy spíš plodem covidové pauzy, než potřebou na chvíli se stáhnout do soukromí, od té doby ale pilně píše dál. „Čas na psaní si najdu ráda,“ řekla. „Je to pro mě jednak relaxace, a navíc je to jediné odvětví v mém vějíři činností, při kterém jsem sama. To je cenné zvláště v dnešní době, kdy je všude spousta lidí. Na mě se pořád někdo dívá, pořád mi někdo do něčeho mluví, říká mi, co mám dělat… čímž zdravím všechny své režiséry,“ dodala rychle se smíchem, aby se to snad některého z jejích režisérů nedotklo. Právě psaní knížek dává herečce určitou volnost a užívá si, že je sama sobě pánem. „Psaní je věc, kdy se zavřu v pokoji, a už i ta skupina, se kterou žiju, což je manžel a dva synové, ví, že v tuhle chvíli se ke mně do pracovny nechodí,“ vysvětlila.

 

Preissová Blažek Probudím se včeraS Filipem Blažkem Rybanská v hořké komedii Karin Krajčo Babinské Probudím se včera; foto se svolením Bioscop

Prázdno vyplněné literární činností

„Začala jsem psát ve chvíli, kdy jsem cítila prázdno. Prázdno, které čas od času pocítí každý herec. Ne vždy je totiž štěstěna nakloněna tím správným směrem, a já tak vnímala, že už dlouho pouze sloužím nějakému tvaru, ale nejsem schopna v něm najít svoji výpověď. Anebo vlastně, abych byla spravedlivá, nepřipadala jsem si využitá natolik, aby mě to uspokojovalo. A tak jsem začala psát. Jelikož jsem cítila, že něco ze mě chce ven.“ První povídková knížka se jmenuje Jak jsem nebyla na Lvech a vychází z autentického zážitku. Jednou tak seděli s manželem, hercem Martinem Preissem, u televizního přenosu z Českých lvů a on se jí na konci večera zeptal, proč vlastně nikdy na Lvech nebyla. „Tím odšpuntoval docela dramatický hovor. Nejspíš to trochu zabolelo, protože Martině se velké filmové role nějak vyhýbají, a tak si šla lehnout. A zdálo se jí, že je na Lvech. Sedla a napsala povídku. Na ni pak už jaksi samozřejmě navázaly další, všechny čerpají z jejího života. Pak se pustila do vzpomínání na rodné Znojmo a napsala knížku Mají v nebi skleničky? „Odehrává se to půl roku před a půl roku po sametové revoluci na statku, odkud pocházím,“ naznačila, o čem kniha je. „Vypráví o tom, co udělal tenhle historický fenomén s jednou rodinou na Moravě.“

Herečka se do Znojma vrací často a ráda, ke kořenům, za rodiči, za bratrem, na víno. Když volá mamince, vždycky se jí zeptá, co je ve Znojmě nového. A ta jí odpoví, že všechno, ať kouká přijet a ona jí to povypráví. A tak ona jede, protože „Znojemsko mi do žil vlilo slunce, pohostinnost, spontaneitu, hudbu a lásku k mollovým melodiím. Vracím se tam, kdykoli je to možné.“

 

Preissová Langmajer Líbánky aneb Láska ať jde k čertuS Jiřím Langmajerem v komedií Noela Cowarda Líbánky aneb Láska ať jde k čertu; foto se svolením Divadlo Palace

Literární prvotina Moje kozy

Na dětství na statku má jistě mnoho vzpomínek, Jana Krause ale zajímalo, jak to bylo s jejím prvním literárním pokusem, který nazvala Moje kozy. „Můj tatínek byl vášnivý chovatel drobného zvířectva,“ zavzpomínala na tatínka učitele, který ovšem jako správný muž ze statku choval kdejakou havěť. „Byl dokonce předsedou v základní organizaci sdružující chovatele a přemluvil mě jako dítě, abych se stala členkou mládežnické organizace. Přihlásili mě i do soutěže mladých chovatelů, kde se musela vypracovat práce o vlastním chovu. V tu dobu jsem nejvíc času trávila s kozami, protože jsme je chovali, a tak tatínka napadlo, že napíšu práci právě o nich. V tom nebyl problém, sedla jsem si a práci napsala. Problém byl v tom, že jsem ji nazvala Moje kozy,“ prozradila herečka s tím, že už tehdy si stála za svým, a proto nebyla ochotná se mnohoznačného názvu vzdát. No, vzhledem k tomu, že byla ve čtvrté třídě, nejspíš jí název mnohoznačný nepřipadal, spíš se divila, proč se jí bratr posmívá. Ten na to nezapomněl dodnes a názvy jejích dvou knížek ohodnotil jako sice divné, ale alespoň to nejsou Moje kozy. Pošťuchovat sestru si zkrátka neodpustí ani v dospělém věku.

Zdroj: FTV Prima

 

Preissová SlunečnáČlenka dámského komanda Marie Řeháková v seriálu Slunečná; foto se svolením FTV Prima

Mužům je snadné porozumět

To ale Martině moc nevadí. Doma má manžela a dva syny a tvrdí, že s tím nemá problémy. „Já tomu doma říkám maskulinní subkultura,“ prohlásila s vážnou tváří. „Naučila jsem se jim rozumět,“ dodala, čímž vzbudila velký zájem Jana Krause, který tomu nechtěl věřit. „Já jsem si přála syny, protože si troufám opravdu říct, že mužům docela rozumím,“ už vážnou tvář neudržela a se širokým úsměvem Jana Krause definitivně uzemnila: „Není to úplně složité. Myslím si, že muži obecně nejsou na pochopení tak složití, jako my ženy.“ Hned ale dodala, že je to možná tím, že měla štěstí. Nejspíš ano, protože s manželem mají tak říkajíc karty rozdané. Dávno se dohodli, že spolu nikdy nebudou pracovat, aby nevznikalo herecké napětí i doma. Porušili to jen jednou, když herečka dostala nabídku, aby svou knížku povídek sama načetla jako audioknihu. Protože Martin Preiss s tím má velké zkušenosti, požádala ho, aby nahrávku režíroval. Dopadlo to dobře, i když prý sklo mezi režií a mikrofonem, kde seděla ona, se někdy skoro vyboulilo, jak do něj bušily oboustranné emoce. Než dojeli domů, v autě si všechno vyříkali a domů si drobné pracovní spory nedovezli. Opakovat společnou práci ale nebudou, ať je raději v domácnosti klid.   

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková