Český lev má sice dva ocasy, ale Čechům stále chybí národní pták. Sobota Jaromíra Janáka
komentář
04.02.2023
Foto: Tomáš Koloc
Popisek: Symbol češství
V aktuálních událostech nějak zapadlo celonárodní referendum o národním ptákovi, které má podle svého slibu z května minulého roku v letošním roce ve spolupráci s Českou ornitologickou společností pořádat Ministerstvo životního prostředí.
Musím se přiznat, že jsem nad naším národním ptákem vlastně nikdy moc nepřemýšlel, ale když jsem zjistil, jaké pomazané hlavy se tím lámou, musel jsem uznat, že na tom něco je. Když jsem si pečlivě prohlédl naše národní erbovní zvíře, lva, řekl jsem si, že (zejména poté co měl 30 let na hlavě namísto koruny v hlavě zaseknutou hvězdu) doplnit ho ptákem by bylo docela spravedlivé.
Ve shodě s oněmi moudrými hlavami jsem uznal, že nutnost doplnit dvojocasého českého lva ještě ptákem je vlastně jedním z jejich nejskvělejších nápadů. Když jsem se nad tím hlouběji zamyslel, zjistil jsem ale, že najít vhodného ptáka bude problém. U nás v Evropě (a dokonce i u nás na Moravě a ve Slezsku!), ale i v zámoří, je všude spousta orlů, kteří proti sobě někdy vzájemně bojují. Někteří z nich jsou navíc macešským výtvarníkem poznamenaní dvouhlaví chudáci, proti kterým je i náš lev se dvěma ocasy žabař. Orla a orlici jsem proto (i vzhledem k dějinným souvislostem) škrtl – a postupoval jsem dál. Vybavil jsem si všechny české ptáčky typu holubové, přes kalouska až po sokola, přičemž jsem nemohl minout kafku.
Pak jsem na to přišel.
Náš pták bude dronte mauricijský, kterému bylo toto jméno dáno teprve nedávno z korektnosti a vlastně i z piety. Dronte totiž vyhynul, a tak neurazíme žádného z jiných národních ptáků, a radost budou mít i vlastenci, kteří stále používají jeho původní libozvučné české jméno – blboun nejapný.
Kostřička chudáka ptáčka a jeho pravděpodobná podoba. Foto BazzaDaRambler / Oxford University Museum of Natural History, volné dílo commons.wikimedia.org
Byl to dobrák, tenhle pták. Vypadal sice trochu jako kachna, oproti ní byl ale důvěřivý a k příchozím se choval vstřícně, natahoval k nim radostně krček a jeho zdánliví přátelé mu tím krčkem zakroutili. Pak ho snědli a šli na dalšího. Vlastně je zmíněn už v pokračování naší národní hymny, jak se zpívala v Tylově hře Fidlovačka: „duše outlé v těle čilém“. Tenhle pták by se k nám Čechům přece výsostně hodil!
Zkusím ho navrhnout: Výtvarník by si s ním poradil, český lev (který je ve skutečnosti taky jen přerostlý důvěřivý kocour) by i bez jinotajů dostal svého ptáka a my bychom se s pomocí blbouna nejapného zařadili mezi elitu EU i NATO i symbolicky.
(zdroj: Seznam.cz, Deník.cz)
Vložil: Jaromír Janák